Na frontě mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty bojujícími po boku ruských občanů v Donbasu na východě Ukrajiny začalo platit nové příměří. Ukrajinská armáda ovšem obvinila „ruské žoldnéře“, že po půlnoci ostřelovali ukrajinské námořní pěšáky z ručních zbraní, velkorážných kulometů a protitankových granátometů. Představitelé sil bojujících proti Ukrajině to popřeli.
Na východě Ukrajiny začalo platit další příměří, Kyjev však viní separatisty z jeho porušení
„Situace na frontové linii je stabilní a pod kontrolou,“ ujistil velitel ukrajinských sil, generálporučík Volodymyr Kravčenko. Asi dvacetiminutové ostřelování si podle něj nevyžádalo žádné ztráty a ukrajinské jednotky „zatím mlčí“, tedy tentokráte neodpověděly na noční ostřelování odvetnou palbou. Nepřítel podle něj také o deváté ráno na jiném úseku fronty vypálil tři výstřely z granátometů, nabitých protipěchotními minami.
„Nikdo nemůže zakázat vojákům, aby se bránili v případě jasné agrese. To zaručuje mezinárodní právo,“ řekl generál. Varoval, že pokud protivník poruší příměří a ohrozí životy vojáků, odpověď ukrajinských sil bude okamžitá a rozhodná. „Skutečně toužíme po míru, ale ať si naši mírumilovnost nepřítel neplete se slabostí,“ prohlásil.
Příměří dodržujeme, tvrdí povstalci
„Toto prohlášení se jeví další informační provokace ukrajinské strany, která má destabilizovat situaci. Jednotky (separatistů) přísně dodržují přijaté závazky,“ ujistili představitelé sil bojujících proti Ukrajině podle ruské státní agentury TASS. Ukrajinské prohlášení má podle nich jen „ospravedlnit ukrajinskou agresi“.
Ještě před vstupem nového příměří v platnost se střílelo i v neděli. „Ruští žoldáci během neděle třináctkrát stříleli po ukrajinských pozicích, jeden voják byl zraněn,“ citovala agentura Interfax-Ukrajina z armádního komuniké. Podle něj separatisté s Rusy k ostřelování ukrajinských pozic kromě ručních zbraní použili i minomety, vypálili tři střely ráže 122 milimetrů a pokusili se zaminovat ukrajinské pozice u jedné vsi za pomoci granátometů, ze kterých lze kromě protitankových střel vystřelovat i protipěchotní miny POM-2.
Ty jsou ale podle prohlášení „zakázané takzvanou ottawskou úmluvou (o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení) a vyráběné výlučně v Rusku“. Raněný voják je podle lékařů v uspokojivém stavu.
Vpředvečer zahájení klidu zbraní si ruský prezident Vladimir Putin telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci se shodli na nutnosti zajistit kromě příměří i realizaci dalších opatření zaměřených na podporu míru v Donbasu, jako je odminování oblastí bojů či stažení části jednotek z fronty.
Rusko-ukrajinská válka v Donbasu si od jara 2014 vyžádala přes 14 tisíc mrtvých. Ukrajina a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů a shromáždili o tom velké množství důkazů, například v případu sestřelení letu MH17, které má podle mezinárodních vyšetřovatelů na svědomí ruská armáda. Moskva zapojení svých vojáků vytrvale popírá. Zelenskyj učinil z ukončení války v Donbasu svou prioritu, zásadnější průlom ale dosud nenastal.
Konflikt není zmražený, upozorňuje Havlíček
„Rusko konflikt instrumentalizuje pro svoje zájmy,“ říká Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Podle něj bylo v posledních měsících vidět stovky porušení příměří, používání zakázaných zbraní, nestažení zbraní. „Konflikt není přerušený, ale ani zmražený,“ upozorňuje.
Příměří by mělo otevřít cestu ke splnění dalších ustanovení minských dohod. „Nejprve jde o zavedení příměří a konec bojů, pak je to samozřejmě i stažení takzvaných proruských separatistů, předání mezinárodně uznané ukrajinské hranice zpět do rukou ukrajinského státu a uskutečnění lokálních voleb a ustanovení autonomie pro dané regiony,“ vysvětluje Havlíček.
Podle Havlíčka bylo díky nově zvolenému prezidentovi Volodymiru Zelenskému dosaženo určitého pokroku. Na druhou stranu je vždy limitován ruskou stranou, která podle něj nemá politickou vůli dodržovat příměří. „Minulý měsíc došlo k výměně zajatců, ale v ruských vězeních stále sedí velká část vězňů z Krymu,“ dodává.
Havlíček: K určitému progresu došlo (zdroj: ČT24)