Běloruské volby podle státního průzkumu vyhrál Lukašenko. Do ulic Minsku vyšly tisíce lidí

Prezidentské volby v Bělorusku podle odhadů přesvědčivě vyhrál dosavadní autoritářský vládce Alexandr Lukašenko. Podle oficiálního státního průzkumu provedeného mezi voliči získal 79,7 procenta hlasů, informovala státní agentura Belta. Tisíce lidí vyšly na protest proti výsledkům voleb do ulic běloruských měst, policie je v Minsku i na řadě dalších míst ihned začala zatýkat, napsala agentura Reuters.

Z takzvaných exit pollů rovněž vyplynulo, že opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská dostala jen 6,8 procenta hlasů. Hlasování podle opozice doprovázely podvody, režim zakázal účast nezávislých pozorovatelů, zadrženo bylo velké množství novinářů i aktivistů.

Na sociálních sítích se během nedělní noci objevila videa, kde se protestující v Minsku střetávají s běloruskou policií. Demonstranty, kteří hromadně tleskají a křičí hesla, přitom povzbuzují kolemjedoucí auta troubením. Bezpečnostní složky v ulicích hlavního města proti protestujícím zasahují obzvláště brutálně.

Používají přitom slzný plyn, vodní děla a zábleskové granáty, informují místní novináři na Twitteru. Podle Reuters nespokojení občané na několika místech vybudovali barikády, aby se proti policistům ochránili. Policejní automobil v Minsku rovněž najel do skupiny protestujících, jeden člověk utrpěl vážné zranění.

Podle Reuters bylo zadrženo nejméně deset lidí. Tamní média rovněž hlásí masové protesty i v ostatních velkých běloruských městech, tvrdí agentura. Exploze ohlušujících granátů popsal i reportér agentury AFP. Ruská zpravodajská agentura Interfax informovala dokonce o několika sanitkách, které mířily na místo protestů v centru hlavního města.

Na sociálních sítích se s odkazem na svědky objevily nicméně i informace, že v několika městech pořádková policie odmítla proti protestujícím zasáhnout a policisté tam složili své štíty. Minská policie nicméně agentuře sdělila, že nemá informace o žádných zraněných protestujících. 

Opoziční kandidátka nevěří výsledkům voleb

Cichanouská, 37letá učitelka, se rozhodla kandidovat místo svého manžela, vězněného opozičního blogera Sjarheje Cichanouského. Prezidentská kandidátka následně uvedla, že zveřejněným odhadům nevěří. „Věřím tomu, co vidí mé oči, a já vidím, že většina je s námi,“ reagovala Cichanouská na oznámení, že Lukašenko získal téměř 80 procent hlasů a zajistil si tak již šestý mandát. 

„Domnívám se, že jsme již vyhráli, překonali jsme totiž svůj strach, svou apatii a lhostejnost,“ dodala. V zemi v neděli přestal fungovat internet a v ulicích Minsku byli rozmístěni vojáci a vojenské automobily.

„Jak můžete vidět, v ulicích Minsku jsou nyní tisíce vojáků a policistů. Vidíme vodní děla, tanky, obrněná vozidla, vojenské džípy. Neznamená to, že budou dnes použity. Cílem tohoto kroku je hlavně zastrašit,“ okomentoval v neděli odpoledne na Twitteru dění v metropoli běloruský novinář Franak Vjačorka.

Podle mluvčí Cichanouské bylo v neděli ráno zadrženo osm dalších lidí z jejich volebního týmu. Prezidentská kandidátka do ulic Minsku i dalších běloruských měst přilákala na předvolební setkání velké množství lidí. Kvůli obavám o svou bezpečnost strávila Cichanouská sobotní noc mimo svůj domov.

Cichanouská: Bělorusko nevěří, že volby budou spravedlivé

Již dříve odvezla ze země do bezpečí i své děti, protože jí bylo vyhrožováno, že o ně přijde, jestliže se z prezidentského klání nestáhne. Jak Cichanouská nedávno uvedla v rozhovoru s britskou BBC, lidé v Bělorusku nevěří, že volby budou spravedlivé. „Já ale stále věřím, že náš prezident pochopí, že jeho čas vypršel. Lidé ho už nechtějí,“ dodala.

I když se volební místnosti otevřely až v neděli ráno, podle volební komise již více než čtyřicet procent voličů hlasovalo předem v takzvaném předčasném hlasování. To je podle opozice hlavní způsob, jak režim výsledky voleb falšuje.

„Pět nocí volební urny nikdo nehlídal, což dává úřadům široké pole působnosti pro manévrování,“ uvedla k této praxi již dříve Veranika Capkalaová. Na sociálních sítích se dříve objevily informace, že v některých volebních místnostech již došly hlasovací lístky. Jak to ironicky komentovali uživatelé internetu: „To se stává, když falšuješ příliš urputně a odhodlaně.“

V neděli se volilo i v Praze, před běloruským velvyslanectvím v Troji se krátce po poledni sešlo na 450 lidí. Dovnitř se přitom smělo po jednom, s pasem, vlastní propiskou a rouškou. Fronta postupovala velmi pomalu, protože v ambasádě byla pouze jedna volební místnost

„Určitě se jedná o obstrukci, je tady hodně lidí. Mohli tu volební místnost nějak uzpůsobit, mít tam aspoň tři kabinky nebo čtyři. Ale oni nepouští kolikrát ani rodiny dohromady,“ popisuje jedna z voliček Irina Škaruba. Všechna omezení hájí režim pandemií koronaviru, kterou sám běloruský prezident zlehčuje. Poprvé třeba u hlasování nebyli pozorovatelé OBSE.

Hlasování v Praze provázel protest

Hlasování v Praze provázel poklidný protest odpůrců prezidenta Alexandra Lukašenka, kteří naproti velvyslanectví vyvěsili transparent odsuzující možné falšování výsledků. Několik desítek lidí pak večer kvůli volbám demonstrovalo na pražském Václavském náměstí.

Protestující uvedli, že chtějí vyjádřit solidaritu s těmi, kdo při volbách trvali na uplatnění svých zákonných občanských a politických práv. Několik projíždějících řidičů aut a motocyklů na účastníky akce troubilo, aby jim vyjádřili podporu.

Běloruští občané v Česku mohli hlasovat v předběžném termínu od úterý do soboty, krajanské sdružení Bělorusové v ČR je však od toho odrazovalo, protože podle něj bývají předběžně odevzdané hlasy nejčastěji předmětem manipulace. Kryścina Šyjanoková z organizace Bělorusové v ČR řekla, že možnost hlasování předem využilo 198 lidí.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Většinu zmařených útoků na Ukrajině organizovali agenti přes Telegram, uvedla estonská rozvědka

Naprostou většinu odhalených teroristických útoků na Ukrajině provedli podle Centra vojenského zpravodajství Estonských obranných sil lidé, kteří využívali komunikační aplikaci Telegram. Estonští zpravodajci to uvedli v pátek během pravidelného týdenního brífinku, v němž vycházeli ze statistik ukrajinské policie.
před 2 mminutami

Řecko dokončuje dohodu s Chevronem o novém průzkumu uhlovodíků v Jónském moři

Delegace společnosti Chevron v pondělí 15. června přijela dokončit dohodu o účasti firmy v takzvaném bloku 10 u pobřeží Kyparissijského zálivu na Peloponésu, oznámil řecký ministr životního prostředí a energetiky Stavros Papastavrou.
před 37 mminutami

Trump oznámil, že USA dosáhly dohody s Íránem

Prezident USA Donald Trump oznámil dosažení dohody s Íránem a dodal, že nařizuje ukončení blokády íránských přístavů. Finální shodu potvrdil Pákistán jako prostředník. S podpisem počítá i Teherán, který trvá na ukončení vojenských akcí na všech frontách, včetně Libanonu, na který v posledních týdnech znovu útočí Jeruzalém. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Íránská agentura Fars napsala, že Teherán doplnil do memoranda ustanovení o vybírání poplatků za námořní služby. Nepůjde však prý o mýtné.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Masivní úder na Kyjev má oběti. Ve známém klášteře vypukl požár

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu a vyžádal si nejméně jedenáct lidských životů. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.
01:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Francii začíná třídenní summit G7

Ve francouzském Évian-les-Bains začíná třídenní summit skupiny velkých světových ekonomik G7, na němž by se i za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa mělo diskutovat o důsledcích dohody o ukončení války USA s Íránem a o válce Ruska proti Ukrajině. Trumpa čeká mimo jiné slavnostní večeře s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ve Versailles.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V plachetnici potopené u Splitu po srážce s katamaránem našli tělo pohřešovaného Čecha

Tělo dosud pohřešované osoby našli chorvatští potápěči v plachetnici, která se v neděli potopila s českou posádkou po srážce s katamaránem u Splitu. Stanici N1 to v pondělí řekl šéf splitského přístavu Željko Kuštera. Počet obětí lodního neštěstí tím vzrostl na čtyři. Podle českého ministerstva zahraničních věcí zůstává v nemocnici jedna osoba.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syn norské korunní princezny dostal čtyřletý trest vězení za znásilnění

Norský soud uložil synovi korunní princezny Mette-Marit a nevlastnímu synovi korunního prince Haakona čtyřletý trest vězení za znásilnění, informují agentury Reuters a AFP. Soud v Oslu uznal 29letého Mariuse Borga Höibyho vinným ve dvou ze čtyř případů znásilnění, z nichž byl obviněn. Podle soudu se dopustil také domácího násilí. Höiby obvinění ze znásilnění odmítá a jeho obhájce uvedl, že se proti rozsudku odvolá.
11:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu

Předseda Evropské rady António Costa uvítal dohodu o ukončení války, jejíž dojednání v noci na pondělí oznámily Spojené státy a Írán. Evropská unie je podle něj pravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres, britský premiér Keir Starmer či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici. Německý kancléř Friedrich Merz dohodu označil za diplomatický průlom. Dohodu ocenil i český premiér Andrej Babiš (ANO).
08:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...