Návrh na změnu ústavy, který by umožnil šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi setrvat v čele státu až do roku 2036, rozpoltil ruskou společnost. Schvalující a odmítavé názory jsou rozděleny skoro půl na půl, upozornil list Vedomosti s odvoláním na průzkum nezávislého střediska Levada. K novele ústavy se měli Rusové vyjádřit příští měsíc v takzvaném referendu, to se však kvůli koronaviru odkládá.
Polovina Rusů chce, aby Putin vládl až do roku 2036. Zbytek změny v ústavě odmítá
Novou právní normu dovolující Putinovi stát se po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 šéfem státu na ještě dvě šestiletá období schvaluje 48 procent dotázaných, neschvaluje 47 procent.
Vidět Putina v čele státu i po roce 2024 si podle průzkumu přeje 46 procent Rusů, nepřeje 40 procent.
Přijetí návrhu v parlamentu ponechalo skoro čtvrtinu dotázaných netečnými, pětina cítila pobouření a pětina naději. Pozitivní emoce v této souvislosti vyjádřilo 31 procent dotázaných, negativní 36 procent.
Dvě další hlavní sociologické společnosti v Rusku, státní agentury VCIOM a FOM, dosud průzkumy na toto téma nezveřejnily. VCIOM se pouze ptal, zda Rusové pokládají tuto změnu za důležitou – a tři pětiny dotázaných tomu přisvědčily.
Šéf Levady: Proti změnám jsou mladí, vzdělaní a Moskvané
Proti dalšímu setrvání Putina u kormidla se stavějí hlavně mladí a vzdělaní lidé a obyvatelé hlavního města. Naopak chudší regiony z „periferie“ jsou pro Putina, uvedl ředitel Levady Lev Gudkov.
Sociolog upozornil, že situace se prudce mění, pokles ruské měny a epidemie koronaviru postihnou podnikání a ekonomiku, což může otřást důvěrou lidí v režim. Nestabilní je podle něj i většina, která je nyní ochotna schválit změny v ústavě. Ale informovanější a vzdělanější část populace, která se staví proti Putinovi, zatím není ochotna k takzvanému referendu jít.
Regulérnost voleb v Rusku je dlouhodobě zpochybňována, mimo jiné ze strany Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která opakovaně upozorňuje na omezování svobody slova a další nesrovnalosti.