Ruské volby budou poprvé od roku 1993 bez pozorovatelů OBSE

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nevyšle své pozorovatele na zářijové volby do ruského parlamentu. Moskva totiž omezila počet zástupců organizace, kteří mohou letos na hlasování dohlížet. Krok zdůvodnila pandemií covidu-19, informovala agentura Reuters, podle níž to bude poprvé od roku 1993, co se zástupci OBSE na ruské volby nevypraví.

„Velmi litujeme, že naše pozorování nadcházejících voleb v Rusku nebude možné,“ uvedl Matteo Mecacci, ředitel Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (ODIHR). Moskva tento úřad společně s Parlamentním shromážděním OBSE k volbám do Státní dumy přizvala, ale později organizacím sdělila, že mohou celkem do země vyslat jen 60 pozorovatelů.

Podle šéfky Parlamentního shromáždění OBSE Margarety Cederfeltové je tento počet pouze zlomkem toho, který organizace plánovaly do nejrozlehlejší země světa vyslat. „A to nám jednoduše neumožňuje vykonávat naši práci efektivně a důkladně,“ konstatovala.

ODIHR na začátku roku určil, že pro volby v Rusku je zapotřebí celkem 500 dlouhodobých a krátkodobých pozorovatelů, uvedla agentura AFP.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zároveň podotkla, že „v současné době se zdá, že žádná omezení vstupu související s pandemií covidu-19 ani pravidla pro činnost a pohyb v zemi nebrání vyslání plné volební pozorovatelské mise“.

Ruská ústřední volební komise oznámení OBSE podle agentury Reuters odmítla komentovat. Poslanec Leonid Sluckij označil krok organizace jako politický a uvedl, že Moskvu mrzí. Senátor Konstantin Kosačev podle agentury TASS sdělil, že úřady velikost pozorovatelských misí omezily s ohledem na opatření proti šíření koronaviru. Zároveň se nechal slyšet, že o legitimitě ruských voleb nemůže rozhodnout přítomnost ani nepřítomnost pozorovatelů OBSE.

Ruské parlamentní volby jsou naplánovány na 17. až 19. září. Opoziční aktivisté, nezávislí novináři a ochránci lidských práv v Rusku čelí v poslední době zvýšenému tlaku úřadů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ovlivňování arménských voleb Rusku vyšlo, v parlamentu bude zastoupeno

Současný arménský premiér Nikol Pašinjan bude po parlamentních volbách, které se konaly o víkendu, ve funkci pokračovat ještě minimálně dalších pět let. Jeho Občanská smlouva porazila proruské opoziční síly, a země tak bude moci pokračovat ve směřování do Evropské unie (EU). Pašinjan si ale dle odborníka Slavomíra Horáka uvědomuje, že vstup do EU je dlouhodobá záležitost, a zdůrazňuje proto i rozvíjení vztahů s Moskvou. Ta však arménskou spolupráci se Západem nepřipouští.
před 19 mminutami

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
13:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 2 hhodinami

Izraelský úder na město Súr zabil osm lidí, uvedly libanonské úřady

Úterní izraelský úder na město Súr na jihu Libanonu zabil osm lidí, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Podle něj Izrael udeřil před vydáním varování civilnímu obyvatelstvu, píše agentura AFP. Údery, které zasáhly rezidenční čtvrť, podle ministerstva také na tři desítky lidí zranily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Německo na muniční iniciativu přispěje dalších tři sta milionů eur, řekl Pistorius

Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími třemi sty miliony eur (asi 7,2 miliardy korun), řekl v úterý při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou (za SPD) německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi padesáti tisíc kusů munice pro Ukrajinu. Německý ministr rovněž sdělil, že bundeswehr v Česku nakoupí asi dvě stě tisíc pistolí za 56 milionů eur (více než 1,35 miliardy korun).
13:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Loni bylo ve světě nejvíc válek od konce druhé světové

V roce 2025 probíhalo nejvíc ozbrojených konfliktů od druhé světové války, uvedla v úterý zveřejněná zpráva norského mírového institutu PRIO. Konfliktů s účastí alespoň jednoho státu bylo 65. Střetů se státními aktéry na obou stranách bylo osm, tedy dvojnásobek oproti předchozímu roku. Minulý rok byl podle zprávy třetí nejsmrtelnější od konce studené války, přímých obětí bojů či politicky motivovaného násilí bylo okolo 245 tisíc.
před 2 hhodinami

Demonstranti v Nairobi protestovali proti plánům na výstavbu v národním parku

Zásahová jednotka policie u keňského hlavního města Nairobi použila slzný plyn, aby rozehnala desítky lidí, kteří protestovali proti plánům na výstavbu v části Národního parku Nairobi u hlavního města Keni. Účastníci protestu se obávají, že ohrožena jsou nejen divoká zvířata, pro které je tento národní park domovem, ale i útulek pro zvířata v nouzi. Zatčen byl i bývalý předseda keňského nejvyššího soudu.
před 3 hhodinami

Násilí osadníků proti Palestincům roste, mají krytí úřadů, píše komise OSN

V roce 2025 dále rostlo násilí židovských osadníků proti Palestincům na okupovaných územích. Uvádí to mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael. Osadníci se mohou spolehnout na podporu izraelské vlády, kde sedí jim naklonění ministři, i na krytí izraelské armády a úřadů.
před 3 hhodinami
Načítání...