V Bělorusku se konaly první parlamentní a místní „volby“ od protestů

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.

Na pořádek v každé hlasovací místnosti dohlížela policie, která kvůli tomu vytvořila speciální skupiny rychlé reakce, napsal na svém webu list Komsomolskaja pravda v běloruském vydání.

Lukašenko, který bývalé sovětské republice vládne už bezmála tři desetiletí, tvrdí, že Západ chce využít hlasování k destabilizaci běloruské společnosti. Dopoledne běloruský vůdce prohlásil, že se hodlá ucházet o znovuzvolení do čela země v příštím roce. Západ nicméně výsledky minulého hlasování o hlavě státu neuznává.

Lukašenko v neděli na adresu opozice řekl, že „ani jedna z jejich variant, dokonce ani ta nejradikálnější, v Bělorusku neuspěje“. „Umíme vyvodit závěry z našich dřívějších chyb. Proto nemají v co doufat,“ doplnil. Nařkl opozici, že se prý plánuje zmocnit části země, kam by následně vstoupila vojska Severoatlantická aliance. Žádné důkazy pro svá tvrzení ale nepředložil. Navíc opozice nebyla připuštěna do voleb.

„Volby“ bez opozice

Z nedělních „voleb“ tak má vzejít 110 poslanců parlamentu a celkem 12 514 místních zastupitelů, přičemž většina kandidátů tak pochází z povolených stran, které podporují Lukašenkovu politiku. Volební místnosti se zavřely ve 20:00 místního času (18:00 SEČ). Podle tvrzení ústřední volební komise účast dosáhla dvě hodiny před koncem hlasování 70,29 procenta.

„Volby probíhaly v ovzduší strachu, v němž nemůže být volební proces nazýván demokratickým,“ reagoval podle Reuters na zprávy o průběhu hlasování mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Generální tajemník postsovětského Společenství nezávislých států Sergej Lebeděv prohlásil, že úřady přijaly všechna opatření, aby nepřipustily zopakování situace po prezidentských volbách 2020. Lebeděv během hlasování vede misi pozorovatelů z tohoto spolku, ovládaného Moskvou. Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebyli pozváni.

Po prezidentských „volbách“ v srpnu 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, ale opozice i Západ jejich výsledky odmítly uznat, se v zemi na několik měsíců zdvihla vlna protestů proti zfalšování voleb. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale Lukašenko s podporou Moskvy protesty potlačil.

Asi 35 tisíc lidí pořádkové síly zadržely, tisíce z nich zbili v policejních celách, stovky nezávislých médií a nevládních organizací byly v zemi zakázány. Běloruský režim má podle nevládní organizace na ochranu lidských práv více než čtrnáct set politických vězňů. Vůdci protestů byli buď uvězněni, anebo donuceni k emigraci.

Nedělní „volby“ lze podle analytiků pokládat za test před těmi prezidentskými, které se mají konat příští rok. Režim si ověřuje nové technologie a nové mechanismy vyloučení nezávislých kandidátů a pozorovatelů, což má zaručit, že změna prostřednictvím voleb je vyloučena, napsala agentura APA v předvečer hlasování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu demonstrovaly desetitisíce lidí proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.
před 2 mminutami

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku.
18:19Aktualizovánopřed 11 mminutami

Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.
před 1 hhodinou

Papež František je v kritickém stavu

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.
před 1 hhodinou

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
07:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
15:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci se integrovali, soudí většina Čechů. Pětina chce jejich odchod

Tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu si téměř čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a těm dosavadním neměnit podmínky pobytu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Na druhé straně více než pětina lidí si přeje, aby Ukrajinci Česko opustili. Podle většiny dotázaných se přitom běženci zvládli začlenit do společnosti.
před 2 hhodinami
Načítání...