V Bělorusku se konaly první parlamentní a místní „volby“ od protestů

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.

Na pořádek v každé hlasovací místnosti dohlížela policie, která kvůli tomu vytvořila speciální skupiny rychlé reakce, napsal na svém webu list Komsomolskaja pravda v běloruském vydání.

Lukašenko, který bývalé sovětské republice vládne už bezmála tři desetiletí, tvrdí, že Západ chce využít hlasování k destabilizaci běloruské společnosti. Dopoledne běloruský vůdce prohlásil, že se hodlá ucházet o znovuzvolení do čela země v příštím roce. Západ nicméně výsledky minulého hlasování o hlavě státu neuznává.

Lukašenko v neděli na adresu opozice řekl, že „ani jedna z jejich variant, dokonce ani ta nejradikálnější, v Bělorusku neuspěje“. „Umíme vyvodit závěry z našich dřívějších chyb. Proto nemají v co doufat,“ doplnil. Nařkl opozici, že se prý plánuje zmocnit části země, kam by následně vstoupila vojska Severoatlantická aliance. Žádné důkazy pro svá tvrzení ale nepředložil. Navíc opozice nebyla připuštěna do voleb.

„Volby“ bez opozice

Z nedělních „voleb“ tak má vzejít 110 poslanců parlamentu a celkem 12 514 místních zastupitelů, přičemž většina kandidátů tak pochází z povolených stran, které podporují Lukašenkovu politiku. Volební místnosti se zavřely ve 20:00 místního času (18:00 SEČ). Podle tvrzení ústřední volební komise účast dosáhla dvě hodiny před koncem hlasování 70,29 procenta.

„Volby probíhaly v ovzduší strachu, v němž nemůže být volební proces nazýván demokratickým,“ reagoval podle Reuters na zprávy o průběhu hlasování mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Generální tajemník postsovětského Společenství nezávislých států Sergej Lebeděv prohlásil, že úřady přijaly všechna opatření, aby nepřipustily zopakování situace po prezidentských volbách 2020. Lebeděv během hlasování vede misi pozorovatelů z tohoto spolku, ovládaného Moskvou. Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebyli pozváni.

Po prezidentských „volbách“ v srpnu 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, ale opozice i Západ jejich výsledky odmítly uznat, se v zemi na několik měsíců zdvihla vlna protestů proti zfalšování voleb. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale Lukašenko s podporou Moskvy protesty potlačil.

Asi 35 tisíc lidí pořádkové síly zadržely, tisíce z nich zbili v policejních celách, stovky nezávislých médií a nevládních organizací byly v zemi zakázány. Běloruský režim má podle nevládní organizace na ochranu lidských práv více než čtrnáct set politických vězňů. Vůdci protestů byli buď uvězněni, anebo donuceni k emigraci.

Nedělní „volby“ lze podle analytiků pokládat za test před těmi prezidentskými, které se mají konat příští rok. Režim si ověřuje nové technologie a nové mechanismy vyloučení nezávislých kandidátů a pozorovatelů, což má zaručit, že změna prostřednictvím voleb je vyloučena, napsala agentura APA v předvečer hlasování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel zahájí bezpečnostní konferenci Globsec

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájí prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Do Česka by na ní měl tento týden přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 16 mminutami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Syn zakladatele značky Mango čelí podezření z vraždy svého otce

Katalánská policie bude syna zakladatele módní značky Mango vyšetřovat na svobodě. Rozhodl o tom soud poté, co Jonathan Andic složil kauci ve výši jednoho milionu eur. Policie ho podezírá z vraždy svého otce. Isak Andic před rokem a půl zemřel po pádu z útesu.
před 4 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy

Spojené státy obvinily bývalého lídra Kuby Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy při sestřelení dvou letounů kubánským vojenským letadlem v únoru 1996. Úřadující ministr spravedlnosti USA Todd Blanche to řekl na čtvrteční akci v Miami připomínající oběti incidentu. Kuba americká obvinění odmítla a označila je za politickou hru a překrucování událostí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoManévrů na Slovensku se zúčastní prapor z Tábora

Nové plány NATO na obranu východního křídla – jak v krizi aktivovat záložní jednotky a odstrašit protivníka – má prověřit cvičení. Součástí jsou rychlé přesuny napříč Evropou. Manévrů na Slovensku pod španělským velením se zúčastní skoro tři tisíce vojáků ze sedmi zemí. Česká armáda tam vyslala prapor z Tábora. Kolony doprovází vojenská policie, přesto řidiči pandurů musí dávat pozor, aby stihli včas zabrzdit. Aliance posílila jednotky podél celého východního křídla. Té na Slovensku velí Španělé, Česko tam má s pandury aktuálně druhý nejsilnější kontingent.
před 6 hhodinami

Nepřipustíme žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa’arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko a Maďarsko mohou spolupracovat na energetické bezpečnosti, řekli premiéři

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...