Sněmovní volby

V příštích sněmovních volbách bude TOP 09 připravena kandidovat samostatně, připustil v pořadu Týden v politice nový předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel v rozhovoru s reportérem ČT Martinem Šnajdrem. V uplynulém volebním období byla strana jako součást koalice SPOLU zastoupena ve vládě. Po letošních volbách do Poslanecké sněmovny odchází strany této koalice do opozice.

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH) udělil první pokuty za porušení volebního zákona v souvislosti s letošními sněmovními volbami. Hnutí SPD, ODS, Motoristé a Volte Pravý blok dostali za přestupky ve volební kampani pokuty od deseti do 35 tisíc korun, potvrdil ČT Ivo Kousal z ÚDHPSH. Celkem podle něj úřad dostal padesát podnětů, například za využití komunikačních médií obce k volební kampani.

Na letošní říjnové volby do Poslanecké sněmovny půjde ze státního rozpočtu téměř 770 milionů korun. To je přes sto milionů více než při sněmovních volbách před čtyřmi lety. Vyplývá to z údajů ministerstva financí. Jedním z důvodů navýšení je i zavedení korespondenční volby.

O korespondenční volbu je výrazně menší zájem, než ministerstvo zahraničí očekávalo. K podzimnímu hlasování poštou se zatím přihlásilo zhruba devatenáct tisíc krajanů. Resort jich předpokládal až padesát tisíc. Češi žijící v cizině mají poslední týden na to, aby se zapsali na speciální seznam voličů. Lhůta končí příští neděli.

Vedení Starostů a nezávislých (STAN) považuje za důležité, aby se k bitcoinové kauze zveřejnil bezodkladně úplný audit, nejpozději do konce srpna. Sdělilo to po jednání s ministryní spravedlnosti Evou Decroix (ODS). Předsednictvo STAN ocenilo, že šéfka resortu připustila chybu v komunikaci kolem koordinátora pro objasnění případu Davida Uhlíře. Decroix na síti X napsala, že okolnosti jeho odchodu objasní znovu na páteční tiskové konferenci.

O sněmovních volbách, prací nepodmíněném základním příjmu, energetice, mezinárodních závazcích či bezpečnosti debatovali hosté pořadu Politické spektrum s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuze se účastnili Michaela Nedory (Hnutí Kruh), Jan Sedláček (Národní demokracie) a Petr Špring (Mourek – politická strana).

Sněmovní volby by v květnu vyhrálo ANO s dvaatřiceti procenty hlasů před koalicí SPOLU tvořenou ODS, TOP 09 a lidovci, která by získala jednadvacet procent. Rozšířená kandidátka SPD si polepšila na 13,5 procenta, pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny by překročily ještě hnutí STAN, uskupení Stačilo! a Piráti, Motoristé sobě na rozdíl od dubnového modelu už ne. Sběr dat probíhal ještě před vypuknutím bitcoinové kauzy spjaté s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Ochota zúčastnit se voleb proti dubnu klesla.

Sněmovní volby by letos v dubnu vyhrálo ANO před koalicí SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) na druhém místě. SPOLU oproti březnu mírně snížilo náskok ANO. To by nyní získalo 33 procent hlasů a SPOLU 20,5 procenta. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. SPD poskočilo od března na třetí příčku, odsunulo tak na čtvrté místo hnutí STAN. Do sněmovny by se dostali také Motoristé, Piráti a uskupení Stačilo!.

Sněmovní volby by v březnu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,5 procenta hlasů. Druhá koalice Spolu by měla 18,5 procenta, hnutí STAN 13 procent. Následují Piráti s osmi procenty. Hnutí SPD by získalo 7,5 procenta, Motoristé sobě šest procent a hnutí Stačilo! 5,5 procenta. Od února si výrazněji polepšili Starostové a Piráti, pokles naopak zaznamenalo ANO, Motoristé a Stačilo!. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median. Konal se od 1. do 31. března a zúčastnilo se ho 1025 lidí.

Před uzavřením schůze sněmovny k armádě měli minulý týden podle prezidenta Petra Pavla dostat možnost mluvit i opoziční řečníci s přednostním právem. Uspokojilo by to obě strany a nijak by to nenarušilo myšlenku jednat o utajených informacích za zavřenými dveřmi, řekl v rozhovoru pro Novinky.cz. Mimořádná schůze, jejíž uzavřené části se na protest odmítli zúčastnit poslanci ANO a SPD, odrážela dle Pavla nízkou úroveň politické kultury na straně vlády i opozice.

Lídři ODS, TOP 09 a KDU-ČSL Petr Fiala, Markéta Pekarová Adamová a Marek Výborný podepsali v Praze koaliční smlouvu pro podzimní sněmovní volby. Uskupení do nich jde se sedmi základními programovými pilíři. V úterý zahajuje kontaktní kampaň. Koalice zároveň také představila zjednodušené logo a nový vizuální styl, ve kterém modrou barvu nahradily výrazná zelená, meruňková a bílá.

Hnutí SPD spoluprací s PRO, Svobodnými a Trikolorou pro sněmovní volby „si ubírá“ radikálně pravicovou konkurenci a zvyšuje šanci, že se do dolní komory parlamentu dostane, říká politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha. Toto memorandum však podle něj může zároveň některé voliče odradit, tvrdí. O budoucnosti koalice SPOLU a rovněž přežití malých stran jako TOP 09 podle něj rozhodne volební úspěch.

Sněmovní volby by v lednu vyhrálo opoziční hnutí ANO s třiatřiceti procenty. Druhá by byla vládní koalice SPOLU se sedmnácti procenty, třetí STAN s jedenácti procenty. Piráti by se do sněmovny těsně nedostali. Své zástupce by naopak v dolní komoře měli Motoristé, SPD a Stačilo!, vyplývá z volebního modelu agentury Median.

SOCDEM ukončila jednání o společné cestě k podzimním sněmovním volbám s hnutím Stačilo!, oznámila v pondělí předsedkyně sociálních demokratů Jana Maláčová. Hnutí, které zahrnuje KSČM, podle ní nechce zdůrazňovat levicová témata, bere je pouze jako okrajová. Předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná kontrovala, že tradiční levicovou politiku podle ní představuje jen zmíněné hnutí.

Hnutí Přísaha o volební spolupráci jedná se Stačilo!, SPD a SOCDEM, potvrdil v Interview ČT24 předseda hnutí a senátor Robert Šlachta. Stojí si za tím, že politika Přísahy je ale konzistentní, důležité je dohodnout se na programu. „Voliči dali najevo, že chtějí, aby se strany spojovaly,“ tvrdí. Může se ale podle něj stát, že jednání padnou a do sněmovních voleb Přísaha půjde sama.

„Opozice se rozhodla co nejvíce destruovat jednání sněmovny, aby tím znemožnila diskusi o tom, co se podařilo pro lidi udělat,“ okomentovala v Interview ČT24 předsedkyně TOP 09 a dolní parlamentní komory Markéta Pekarová Adamová napjatou atmosféru mezi opozicí a vládními stranami. Kabinetu se podle ní daří digitalizace v sociální sféře či zdravotnictví, připouští ale, že problémy digitalizace stavebního řízení jsou selháním.

Politická scéna v Česku je stále rozbitá, 21 mandátů, které v Evropském parlamentu připadají České republice, si rozebralo hned sedm uskupení, z toho navíc čtyři koalice. Upozorňují na to povolební komentáře na českých webech. Podle některých je jednoznačným poraženým evropských voleb v České republice vládní koalice, především její starostensko-pirátské křídlo. Naopak ANO generálka na bitvu o sněmovnu na podzim příštího roku jednoznačně vyšla, individuálními vítězi jsou lídryně kandidátky Stačilo! komunistka Kateřina Konečná a společná jednička Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek, míní komentáře.

Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo hnutí ANO s 32,5 procenta, druhá ODS by měla třináct procent, SPD a Piráti shodně po deseti procentech a hnutí STAN by získalo osm procent hlasů. Další politické strany a uskupení by se do sněmovny nedostaly, mají podporu méně než pět procent. Vyplývá to z volebního modelu, který na svém webu zveřejnila agentura Median. V porovnání s březnem posílilo z vládních stran jen hnutí STAN, výrazněji si polepšila opoziční SPD. Ochota zúčastnit se voleb mírně vzrostla, k volbám by v dubnu přišlo 64,5 procenta voličů.

Premiér Petr Fiala se znovu stal předsedou Občanské demokratické strany (ODS). Získal 424 hlasů od 525 přítomných delegátů ostravského kongresu. Prvním místopředsedou zůstává ministr financí Zbyněk Stanjura, do vedení přibyla Eva Decroix. Premiér prohlásil, že občané České republiky si volí ODS v době krizí.

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Piráti budou v příštích sněmovních volbách, které se uskuteční za dva roky, kandidovat samostatně. Koalici se Starosty a nezávislými (STAN), kterou pro minulé volby utvořili, opakovat nebudou, řekl v rozhovoru pro Novinky.cz předseda Pirátů Ivan Bartoš. Předseda STAN Vít Rakušan napsal, že vůle k předvolební koalici na celostátní úrovni není ani v jedné ze stran, nevylučuje to ale pokračování v současné dobré spolupráci ve vládě. Odděleně budou Piráti a STAN kandidovat i v příštím roce ve volbách do Evropského parlamentu.

Sněmovní volby by nyní podle průzkumu společnosti Kantar CZ pro Českou televizi vyhrálo hnutí ANO s 30,5 procenta hlasů, následovala by ODS s 19,5 procenta a SPD s 11 procenty. Podle nejnovějšího volebního modelu by se do dolní komory dostali ještě Piráti (8,5 procenta) a Starostové (6,5 procenta).

Sněmovní volby by v červenci vyhrálo hnutí ANO. Oproti červnu posílilo o jeden procentní bod a získalo by 30 procent hlasů. Druhá se drží ODS, její podpora naopak v meziměsíčním srovnání klesla asi o 0,6 procentního bodu na 15,5 procenta. Třetí by i nadále skončilo hnutí SPD, kterému by dalo hlas stejně jako před měsícem 12,5 procenta voličů. Uvádí to aktuální volební model agentury Median. Průzkum nezahrnuje volební koalice z říjnových voleb, souhrnná podpora vládních stran podle Medianu čítá 41 procent.