Sněmovní volby

Politická scéna v Česku je stále rozbitá, 21 mandátů, které v Evropském parlamentu připadají České republice, si rozebralo hned sedm uskupení, z toho navíc čtyři koalice. Upozorňují na to povolební komentáře na českých webech. Podle některých je jednoznačným poraženým evropských voleb v České republice vládní koalice, především její starostensko-pirátské křídlo. Naopak ANO generálka na bitvu o sněmovnu na podzim příštího roku jednoznačně vyšla, individuálními vítězi jsou lídryně kandidátky Stačilo! komunistka Kateřina Konečná a společná jednička Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek, míní komentáře.

Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo hnutí ANO s 32,5 procenta, druhá ODS by měla třináct procent, SPD a Piráti shodně po deseti procentech a hnutí STAN by získalo osm procent hlasů. Další politické strany a uskupení by se do sněmovny nedostaly, mají podporu méně než pět procent. Vyplývá to z volebního modelu, který na svém webu zveřejnila agentura Median. V porovnání s březnem posílilo z vládních stran jen hnutí STAN, výrazněji si polepšila opoziční SPD. Ochota zúčastnit se voleb mírně vzrostla, k volbám by v dubnu přišlo 64,5 procenta voličů.

Premiér Petr Fiala se znovu stal předsedou Občanské demokratické strany (ODS). Získal 424 hlasů od 525 přítomných delegátů ostravského kongresu. Prvním místopředsedou zůstává ministr financí Zbyněk Stanjura, do vedení přibyla Eva Decroix. Premiér prohlásil, že občané České republiky si volí ODS v době krizí.

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Piráti budou v příštích sněmovních volbách, které se uskuteční za dva roky, kandidovat samostatně. Koalici se Starosty a nezávislými (STAN), kterou pro minulé volby utvořili, opakovat nebudou, řekl v rozhovoru pro Novinky.cz předseda Pirátů Ivan Bartoš. Předseda STAN Vít Rakušan napsal, že vůle k předvolební koalici na celostátní úrovni není ani v jedné ze stran, nevylučuje to ale pokračování v současné dobré spolupráci ve vládě. Odděleně budou Piráti a STAN kandidovat i v příštím roce ve volbách do Evropského parlamentu.

Sněmovní volby by nyní podle průzkumu společnosti Kantar CZ pro Českou televizi vyhrálo hnutí ANO s 30,5 procenta hlasů, následovala by ODS s 19,5 procenta a SPD s 11 procenty. Podle nejnovějšího volebního modelu by se do dolní komory dostali ještě Piráti (8,5 procenta) a Starostové (6,5 procenta).

Sněmovní volby by v červenci vyhrálo hnutí ANO. Oproti červnu posílilo o jeden procentní bod a získalo by 30 procent hlasů. Druhá se drží ODS, její podpora naopak v meziměsíčním srovnání klesla asi o 0,6 procentního bodu na 15,5 procenta. Třetí by i nadále skončilo hnutí SPD, kterému by dalo hlas stejně jako před měsícem 12,5 procenta voličů. Uvádí to aktuální volební model agentury Median. Průzkum nezahrnuje volební koalice z říjnových voleb, souhrnná podpora vládních stran podle Medianu čítá 41 procent.

Koalice pro komunální volby na řadě míst nebudou takové jako do loňských sněmovních voleb, přestože k tomu vedení stran regiony vyzvalo. Na půdorysu koalic SPOLU nebo Pirátů se Starosty nepůjdou straníci do voleb ani ve velkých městech, jako je Brno nebo Liberec. V hlavním městě pak bude kandidovat jen jedno z těchto uskupení.

Češi žijící v zahraničí zřejmě budou moci volit korespondenčně. Návrh, aby mohli takto hlasovat ve sněmovních a prezidentských volbách, bude jedním z prvních bodů, které by měla projednat nově ustavená sněmovna. Senátem už prošel. Podporu novele avizovali zástupci většiny stran. Se zavedením korespondenční volby ze zahraničí počítá i nově vznikající vláda.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) chce v nové sněmovně vést šest výborů. Stejný počet nabídne hnutí ANO, koalice Pirátů a STAN by řídila tři výbory a SPD dva. Opozici SPOLU navrhne vedení mandátového a imunitního výboru, prohlásil šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Hnutí SPD ve středu oznámilo, že trvá na postu ve vedení sněmovny, hnutí ANO zase kritizovalo rozšíření vedení sněmovny na sedm členů.

Skoro 40 procent voličů se pro vybranou stranu nebo koalici rozhodlo měsíc před sněmovními volbami nebo i dříve. Vyplývá to z průzkumu firmy Median pro Český rozhlas. Každý sedmý si vybral subjekt týden před hlasováním, každý šestý těsně před volbami. Tři procenta respondentů se rozhodovala až ve volební místnosti.

Ve středu již hlasovali první lidé v letošních sněmovních volbách. I když jejich řádný termín bude až v pátek a sobotu, uprostřed pracovního týdne mohli do 17 hodin přijet autem na speciální drive-in volební místa lidé, kteří jsou v izolaci kvůli nákaze covidem-19, případně mají nařízenou karanténu kvůli podezření, že se mohli touto nemocí nakazit. V celé republice bylo 82 drive-in stanovišť. Auta na ně přijížděla většinou jen zřídka, v některých krajích dorazily jen desítky lidí. Lidé v karanténě budou moci volit i doma, kam za nimi přijde komise s přenosnou schránkou. Musí si ji však objednat na své radnici, a to nejpozději do čtvrtečních 20 hodin.

Občan, který nemůže dojít k volební urně ve svém okrsku, nepřijde o možnost hlasovat ve sněmovních volbách. Už ve středu 6. října mohou volit lidé v karanténě na drive-in stanovištích. Do 7. října lze požádat krajský úřad o hlasování přímo z domova. Ve čtvrtek budou moct hlasovat klienti z případně uzavřeného zařízení sociálních služeb. Zapsaní na zvláštní seznam voličů mohou v řádném termínu vybírat poslance lidé hospitalizovaní v nemocnici, nepohybliví v zařízení sociálních služeb nebo odsouzení ve věznicích. Mimo trvalé bydliště umožní účast voličský průkaz.

Již je jisté, že poslance budou moci volit i lidé s nařízenou karanténou či izolací kvůli nákaze covidem-19 či podezřením na ni. Podmínkou pro to bylo, aby do 15. září setrval stav pandemické pohotovosti, a ten platí dál. Stejně jako při loňských senátních a krajských volbách budou moci lidé v karanténě přijet autem na speciální volební místa a hlasovat z okénka. Alternativou je i žádost o přenosnou volební schránku, s níž přijdou komisaři k voliči domů. Drive-in stanovišť by mělo být více než loni – osm desítek.

Do Poslanecké sněmovny budou moci lidé volit i mimo svůj volební okrsek. Potřebují k tomu ale voličský průkaz. S ním mohou přijít hlasovat do kterékoli volební místnosti v Česku i na zastupitelský úřad ČR v zahraničí. Průkaz se ovšem vydává jen na požádání a požádat je letos nutné nejpozději do 6. října.

O složení nové Poslanecké sněmovny rozhodnou voliči 8. a 9. října. Hlasovat se bude v České republice, ale i v zahraničí na zastupitelských úřadech. Aby mohl volič hlasovat v zahraničí, musí být buď zapsán na zvláštním seznamu voličů – k čemuž již uplynula lhůta – nebo mít voličský průkaz.

O hlasy voličů se bude o druhém říjnovém víkendu letos ucházet 22 stran, hnutí nebo volebních koalic. Předvolebním obdobím provedou voliče speciální pořady České televize – včetně čtrnácti tematických debat a závěrečné superdebaty volebních lídrů stran s nejvyšším potenciálem – a také webový speciál. Ten představuje postoje všech kandidujících uskupení k jednotlivým tématům a nabízí je přehledně na jednom místě.

Po roce se v Česku opět otevřou volební místnosti. Tentokrát se – na rozdíl od loňských krajských voleb – bude hlasovat v celé republice a voliči přijdou vybrat své nové poslance. Ve dnech 8. a 9. října bude na výběr až z 22 politických stran, hnutí nebo volebních koalic. Hlasovat budou i voliči v zahraničí, kteří přijedou na zastupitelské úřady České republiky.

Vládní hnutí ANO zahájilo kampaň před sněmovními volbami, které prezident vyhlásil na 8. a 9. října. Post premiéra bude obhajovat Andrej Babiš, mezi lídry krajských kandidátek jsou i další čtyři členové vlády a také moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák.

Politické hnutí Přísaha zahájilo finální část volební kampaně. Představili se lídři krajských kandidátek, kromě předsedy hnutí Roberta Šlachty jsou mezi nimi bývalý prezidentský kandidát Jiří Hynek nebo bývalí Šlachtovi kolegové od policie Jiří Komárek, Václav Vévoda, Zdeňka Víchová a také Tomáš Sochr s Jaroslavem Pelcem, kteří jsou zároveň ve vedení Přísahy.

Hlasy, které v letošních říjnových volbách odevzdají voliči žijící v zahraničí, půjdou kandidátům do Ústeckého kraje. Určil to los Státní volební komise. V posledních volbách se hlasy ze zahraničí započítávaly do výsledků ve Středočeském kraji.

Volby do Poslanecké sněmovny by podle modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v červnu vyhrálo ANO se ziskem 29 procent hlasů, proti předchozímu měsíci se jeho podpora zvýšila o jeden procentní bod. Druzí by skončili Piráti, kteří si polepšili o 3,5 procentního bodu na 17 procent, a třetí ODS s 15 procenty. Její podpora se o dva procentní body snížila. Oproti květnu ztratili i čtvrtí komunisté a pátí sociální demokraté.