Sněmovní volby by v dubnu podle Medianu vyhrálo ANO, polepšila by si SPD

Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo hnutí ANO s 32,5 procenta, druhá ODS by měla třináct procent, SPD a Piráti shodně po deseti procentech a hnutí STAN by získalo osm procent hlasů. Další politické strany a uskupení by se do sněmovny nedostaly, mají podporu méně než pět procent. Vyplývá to z volebního modelu, který na svém webu zveřejnila agentura Median. V porovnání s březnem posílilo z vládních stran jen hnutí STAN, výrazněji si polepšila opoziční SPD. Ochota zúčastnit se voleb mírně vzrostla, k volbám by v dubnu přišlo 64,5 procenta voličů.

„Oslabení vládních stran lze vysvětlit mimo jiné tím, že nezanedbatelná část jejich dřívějších voličů nyní není rozhodnuta, koho volit. ANO a SPD naopak konsolidují své podporovatelské základny,“ uvedli autoři průzkumu.

Preference opozičního hnutí ANO se nad třiceti procenty drží dlouhodobě. Oproti březnovému modelu si strana polepšila o půl procentního bodu. Vládní ODS a Piráti si naopak pohoršili, ODS ztratila v novém modelu jeden procentní bod a Piráti půl procentního bodu. Naopak SPD tři procentní body získala a hnutí STAN si oproti březnu připsalo dva procentní body, vyplývá z průzkumu.

Ztráta podpory u TOP 09

Ze stran mimo Poslaneckou sněmovnu by v dubnu měla nejvyšší preference SOCDEM, získala by 4,5 procenta hlasů. Pak by následovaly s 3,5 procenta TOP 09, KSČM a KDU-ČSL. Hnutí PRO 2022 by získalo tři procenta, Přísaha a Zelení shodně 2,5 procenta a Trikolora 1,5 procenta. „Březnový nárůst podpory menších stran se nepotvrdil, nicméně v porovnání s předchozími měsíci posílily. Dubnový model naopak potvrdil ztrátu podpory u TOP 09,“ uvedl Median.

Strany aktuální vládní koalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti) mají v součtu podle modelu podporu 38 procent potenciálních voličů. Bez sestavení předvolebních koalic by získaly 84 poslaneckých křesel. Hnutí ANO by si v hypotetických volbách za měsíc duben připsalo 89 poslaneckých mandátů.

Největší volební potenciál i nejpevnější voličské jádro má ANO

Volební potenciál ANO, což je hypotetický zisk, pokud by danou stranu volili všichni, kteří její volbu vážně zvažují a nevylučují účast u voleb, v dubnu meziměsíčně mírně klesl na 40,5 procenta hlasů. Volební jádro ANO, tedy hlasy od pevně rozhodnutých voličů dané strany jistých si také účastí ve volbách, bylo 24,5 procenta, což je více než u kterékoliv z dalších stran.

Volební jádro ODS bylo v dubnu na úrovni sedmi procent a potenciál na 22 procentech, u SPD to bylo 6,5 procenta a čtrnáct procent a u Pirátů dosáhlo voličské jádro čtyři procenta a voličský potenciál 20,5 procenta. Relativně vysoký volební potenciál má podle Medianu též hnutí STAN, voličské jádro je však marginální, v dubnu to byla dvě procenta.

Jistá svou účastí i volenou stranou si byla v dubnu necelá polovina respondentů, což je méně než v březnu. Svou účastí ani volenou stranou si není jistých 12,5 procenta respondentů, 38,5 procenta respondentů si je jisto svou účastí, ale zatím nejsou pevně rozhodnuti o tom, kterou stranu by volili, a tři procenta dotázaných ví, koho by v případných volbách volili, ale nejsou si jistí, zda by k volbám dorazili. „S ohledem na nezakotvenost více než poloviny voličů není vhodné predikovat, která ze stran se ziskem okolo pěti procent by se nyní dostala do Poslanecké sněmovny,“ podotkli autoři průzkumu.

Median v průzkumu mezi 5. a 25. dubnem oslovil 1003 lidí ve věku osmnáct a více let. Statistická chyba je půl procentního bodu u menších stran a až 3,5 procentního bodu u nejsilnějších stran.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 3 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 6 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.