Stačí připojení k internetu a občanka s čipem. Estonci už skoro dvacet let volí on-line

25 minut
90′ ČT24: On-line volby v Estonsku
Zdroj: ČT24

Už v pátek a v sobotu čekají tuzemské voliče volby do Evropského parlamentu. Termín ale není pro všechny unijní státy stejný – některé země své zástupce mohou volit už nyní. Takzvaná volba v předstihu běží ve Švédsku, Finsku, Dánsku a Estonsku. Obyvatelé této pobaltské země mohou své kandidáty volit od pondělka až do soboty – lze tak učinit i on-line, přes internet. Od podzimu navíc budou moci Estonci volit i přes mobilní telefon.

K on-line volbě potřebují voliči v Estonsku občanský průkaz a čtečku čipu, který je právě v dokladu totožnosti zabudován. Takový systém přitom není novinkou, v zemi se dá takto volit už od roku 2005. Tamní parlament navíc letos vyslovil souhlas s možností volby skrze mobilní telefon, novela však vstoupí v platnost až od podzimu.

Popularita on-line hlasování navíc mezi Estonci roste – zatímco v prvních volbách před devatenácti lety tento způsob využila jen necelá dvě procenta voličů, ve volbách v roce 2011 to byla zhruba čtvrtina voličů. Loni pak v parlamentních volbách hlasovala on-line formou více jak polovina lidí, kteří se voleb zúčastnili.

Podle českého velvyslance v Tallinnu Davida Krále Estonci obecně technologiím a digitálnímu státu důvěřují. Podotknul však, že se kolem on-line hlasování stále v zemi objevují určité pochybnosti, zda je volba bezpečná. Tématu se podle něj chytá především krajní pravice.

„Neustále upozorňuje na rizika, která jsou s tím spojená, kdyby se systém podařilo takzvaně hacknout. Ono to není úplně možné vyloučit,“ uvedl. Poukázal třeba na zprávu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která analyzovala loňské volby. Ukázala na určitá rizika, která souvisejí s čipovými občanskými průkazy.

„Estonci vědí, že ten systém není stoprocentně bezpečný, nicméně věří tomu, že v rámci estonské státní správy nemá nikdo zájem výsledky manipulovat,“ řekl.

Za důvěrou podle Krále stojí i „čistě praktické důvody“. Zmínil hlavně demografické rozložení obyvatel. „Estonsko je velmi řídce obydlená země. Dokonce tu nejsou ani vesnice ve stylu České republiky, jsou tu spíše samoty,“ popsal. Cesta z těchto odlehlých lokalit do vzdálených volebních místností by tak mohla voliče podle něj odradit.

Souvisí to i s hlasováním ze zahraničí – například v Africe má Estonsko na rozdíl od Česka jen jednu ambasádu, a to v Káhiře.

Jak Estonci volí?

Digitální volby probíhají v této pobaltské zemi od pondělí do soboty v daném volebním týdnu, pokračoval Král. V sobotu se on-line hlasování uzavře, v neděli se pak hlasuje „klasickým způsobem“ – ve volebních místnostech.

Král také připojil, že Estonci mohou své hlasy v průběhu voleb neustále měnit, započítává se vždy poslední volba. Kdyby si pak volič svůj výběr rozmyslel i po skončení on-line hlasování, může pak fyzicky odvolit v neděli ve volební místnosti a v platnosti je znovu poslední hlas.

Digitální volby v Česku

O on-line hlasování projevil zájem i prezident Petr Pavel, mluvil o tom třeba na diskuzním fóru v rámci loňského ročníku festivalu Colours of Ostrava. „Pojďme do 21. století. Udělejme elektronickou volbu a stejně tak i sběr podpisů pro registraci prezidentských kandidátů,“ prohlásil.

Podle člena představenstva Asociace softwarových agentur Martina Buriána v tuzemsku dosud nejsou on-line volby proto, že „pravděpodobně není společenská poptávka“. Digitální kapacity pro vytvoření takového systému však v Česku jsou, míní. „Dokonce bych řekl, že tu nevymýšlíme kolo, protože nástroje a systémy tady jsou. Technologie je určitě dál, než je lidská hlava,“ podotknul.

Samotný vývoj volební aplikace či podobného rozhraní podle Buriána záleží na tom, co od systému budeme očekávat. „Měla by přijít nějaká analýza možností, měla by být nějaká analytická fáze, kdybychom se podívali, co už v praxi funguje, a měli bychom zjistit požadavky, které na ten systém chceme,“ vyjmenoval některé faktory v potenciálním vývoji.

Mělo by se podle něj také vyjasnit, kdo bude systém provozovat, jak dlouho a jaké s tím souvisejí náklady. Samotný vývoj by prý mohl trvat i půl roku, ovšem nelze to jednoznačně vyměřit.

Česko podle Buriána jednou k elektronické volbě dospěje. „Je jen otázka, jestli do té stanice přijedeme jako poslední, jestli do ní přijedeme jako první – to už nestihneme – nebo jestli přijedeme v pelotonu,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 46 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...