Už v pátek a v sobotu čekají tuzemské voliče volby do Evropského parlamentu. Termín ale není pro všechny unijní státy stejný – některé země své zástupce mohou volit už nyní. Takzvaná volba v předstihu běží ve Švédsku, Finsku, Dánsku a Estonsku. Obyvatelé této pobaltské země mohou své kandidáty volit od pondělka až do soboty – lze tak učinit i on-line, přes internet. Od podzimu navíc budou moci Estonci volit i přes mobilní telefon.
Stačí připojení k internetu a občanka s čipem. Estonci už skoro dvacet let volí on-line
90′ ČT24: On-line volby v Estonsku (zdroj: ČT24)
K on-line volbě potřebují voliči v Estonsku občanský průkaz a čtečku čipu, který je právě v dokladu totožnosti zabudován. Takový systém přitom není novinkou, v zemi se dá takto volit už od roku 2005. Tamní parlament navíc letos vyslovil souhlas s možností volby skrze mobilní telefon, novela však vstoupí v platnost až od podzimu.
Popularita on-line hlasování navíc mezi Estonci roste – zatímco v prvních volbách před devatenácti lety tento způsob využila jen necelá dvě procenta voličů, ve volbách v roce 2011 to byla zhruba čtvrtina voličů. Loni pak v parlamentních volbách hlasovala on-line formou více jak polovina lidí, kteří se voleb zúčastnili.
Podle českého velvyslance v Tallinnu Davida Krále Estonci obecně technologiím a digitálnímu státu důvěřují. Podotknul však, že se kolem on-line hlasování stále v zemi objevují určité pochybnosti, zda je volba bezpečná. Tématu se podle něj chytá především krajní pravice.
„Neustále upozorňuje na rizika, která jsou s tím spojená, kdyby se systém podařilo takzvaně hacknout. Ono to není úplně možné vyloučit,“ uvedl. Poukázal třeba na zprávu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která analyzovala loňské volby. Ukázala na určitá rizika, která souvisejí s čipovými občanskými průkazy.
„Estonci vědí, že ten systém není stoprocentně bezpečný, nicméně věří tomu, že v rámci estonské státní správy nemá nikdo zájem výsledky manipulovat,“ řekl.
Za důvěrou podle Krále stojí i „čistě praktické důvody“. Zmínil hlavně demografické rozložení obyvatel. „Estonsko je velmi řídce obydlená země. Dokonce tu nejsou ani vesnice ve stylu České republiky, jsou tu spíše samoty,“ popsal. Cesta z těchto odlehlých lokalit do vzdálených volebních místností by tak mohla voliče podle něj odradit.
Souvisí to i s hlasováním ze zahraničí – například v Africe má Estonsko na rozdíl od Česka jen jednu ambasádu, a to v Káhiře.
Jak Estonci volí?
Digitální volby probíhají v této pobaltské zemi od pondělí do soboty v daném volebním týdnu, pokračoval Král. V sobotu se on-line hlasování uzavře, v neděli se pak hlasuje „klasickým způsobem“ – ve volebních místnostech.
Král také připojil, že Estonci mohou své hlasy v průběhu voleb neustále měnit, započítává se vždy poslední volba. Kdyby si pak volič svůj výběr rozmyslel i po skončení on-line hlasování, může pak fyzicky odvolit v neděli ve volební místnosti a v platnosti je znovu poslední hlas.
Digitální volby v Česku
O on-line hlasování projevil zájem i prezident Petr Pavel, mluvil o tom třeba na diskuzním fóru v rámci loňského ročníku festivalu Colours of Ostrava. „Pojďme do 21. století. Udělejme elektronickou volbu a stejně tak i sběr podpisů pro registraci prezidentských kandidátů,“ prohlásil.
Podle člena představenstva Asociace softwarových agentur Martina Buriána v tuzemsku dosud nejsou on-line volby proto, že „pravděpodobně není společenská poptávka“. Digitální kapacity pro vytvoření takového systému však v Česku jsou, míní. „Dokonce bych řekl, že tu nevymýšlíme kolo, protože nástroje a systémy tady jsou. Technologie je určitě dál, než je lidská hlava,“ podotknul.
Samotný vývoj volební aplikace či podobného rozhraní podle Buriána záleží na tom, co od systému budeme očekávat. „Měla by přijít nějaká analýza možností, měla by být nějaká analytická fáze, kdybychom se podívali, co už v praxi funguje, a měli bychom zjistit požadavky, které na ten systém chceme,“ vyjmenoval některé faktory v potenciálním vývoji.
Mělo by se podle něj také vyjasnit, kdo bude systém provozovat, jak dlouho a jaké s tím souvisejí náklady. Samotný vývoj by prý mohl trvat i půl roku, ovšem nelze to jednoznačně vyměřit.
Česko podle Buriána jednou k elektronické volbě dospěje. „Je jen otázka, jestli do té stanice přijedeme jako poslední, jestli do ní přijedeme jako první – to už nestihneme – nebo jestli přijedeme v pelotonu,“ uzavřel.