Stačí připojení k internetu a občanka s čipem. Estonci už skoro dvacet let volí on-line

25 minut
90′ ČT24: On-line volby v Estonsku
Zdroj: ČT24

Už v pátek a v sobotu čekají tuzemské voliče volby do Evropského parlamentu. Termín ale není pro všechny unijní státy stejný – některé země své zástupce mohou volit už nyní. Takzvaná volba v předstihu běží ve Švédsku, Finsku, Dánsku a Estonsku. Obyvatelé této pobaltské země mohou své kandidáty volit od pondělka až do soboty – lze tak učinit i on-line, přes internet. Od podzimu navíc budou moci Estonci volit i přes mobilní telefon.

K on-line volbě potřebují voliči v Estonsku občanský průkaz a čtečku čipu, který je právě v dokladu totožnosti zabudován. Takový systém přitom není novinkou, v zemi se dá takto volit už od roku 2005. Tamní parlament navíc letos vyslovil souhlas s možností volby skrze mobilní telefon, novela však vstoupí v platnost až od podzimu.

Popularita on-line hlasování navíc mezi Estonci roste – zatímco v prvních volbách před devatenácti lety tento způsob využila jen necelá dvě procenta voličů, ve volbách v roce 2011 to byla zhruba čtvrtina voličů. Loni pak v parlamentních volbách hlasovala on-line formou více jak polovina lidí, kteří se voleb zúčastnili.

Podle českého velvyslance v Tallinnu Davida Krále Estonci obecně technologiím a digitálnímu státu důvěřují. Podotknul však, že se kolem on-line hlasování stále v zemi objevují určité pochybnosti, zda je volba bezpečná. Tématu se podle něj chytá především krajní pravice.

„Neustále upozorňuje na rizika, která jsou s tím spojená, kdyby se systém podařilo takzvaně hacknout. Ono to není úplně možné vyloučit,“ uvedl. Poukázal třeba na zprávu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která analyzovala loňské volby. Ukázala na určitá rizika, která souvisejí s čipovými občanskými průkazy.

„Estonci vědí, že ten systém není stoprocentně bezpečný, nicméně věří tomu, že v rámci estonské státní správy nemá nikdo zájem výsledky manipulovat,“ řekl.

Za důvěrou podle Krále stojí i „čistě praktické důvody“. Zmínil hlavně demografické rozložení obyvatel. „Estonsko je velmi řídce obydlená země. Dokonce tu nejsou ani vesnice ve stylu České republiky, jsou tu spíše samoty,“ popsal. Cesta z těchto odlehlých lokalit do vzdálených volebních místností by tak mohla voliče podle něj odradit.

Souvisí to i s hlasováním ze zahraničí – například v Africe má Estonsko na rozdíl od Česka jen jednu ambasádu, a to v Káhiře.

Jak Estonci volí?

Digitální volby probíhají v této pobaltské zemi od pondělí do soboty v daném volebním týdnu, pokračoval Král. V sobotu se on-line hlasování uzavře, v neděli se pak hlasuje „klasickým způsobem“ – ve volebních místnostech.

Král také připojil, že Estonci mohou své hlasy v průběhu voleb neustále měnit, započítává se vždy poslední volba. Kdyby si pak volič svůj výběr rozmyslel i po skončení on-line hlasování, může pak fyzicky odvolit v neděli ve volební místnosti a v platnosti je znovu poslední hlas.

Digitální volby v Česku

O on-line hlasování projevil zájem i prezident Petr Pavel, mluvil o tom třeba na diskuzním fóru v rámci loňského ročníku festivalu Colours of Ostrava. „Pojďme do 21. století. Udělejme elektronickou volbu a stejně tak i sběr podpisů pro registraci prezidentských kandidátů,“ prohlásil.

Podle člena představenstva Asociace softwarových agentur Martina Buriána v tuzemsku dosud nejsou on-line volby proto, že „pravděpodobně není společenská poptávka“. Digitální kapacity pro vytvoření takového systému však v Česku jsou, míní. „Dokonce bych řekl, že tu nevymýšlíme kolo, protože nástroje a systémy tady jsou. Technologie je určitě dál, než je lidská hlava,“ podotknul.

Samotný vývoj volební aplikace či podobného rozhraní podle Buriána záleží na tom, co od systému budeme očekávat. „Měla by přijít nějaká analýza možností, měla by být nějaká analytická fáze, kdybychom se podívali, co už v praxi funguje, a měli bychom zjistit požadavky, které na ten systém chceme,“ vyjmenoval některé faktory v potenciálním vývoji.

Mělo by se podle něj také vyjasnit, kdo bude systém provozovat, jak dlouho a jaké s tím souvisejí náklady. Samotný vývoj by prý mohl trvat i půl roku, ovšem nelze to jednoznačně vyměřit.

Česko podle Buriána jednou k elektronické volbě dospěje. „Je jen otázka, jestli do té stanice přijedeme jako poslední, jestli do ní přijedeme jako první – to už nestihneme – nebo jestli přijedeme v pelotonu,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

KLDR dodala Rusku rakety i miliony kusů munice, vyplývá z analýzy

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.
před 2 hhodinami

Sabotáž či omyl. Švédové nasazují na průzkum poškozených kabelů zvláštní loď

Úřady ve Švédsku prozatím nenašly důkazy, zda čínská nákladní loď Yi Peng 3 poškodila loni v Baltském moři dvojici datových kabelů úmyslně. Vyšetřování ale omezovaly čínské úřady, pod něž plavidlo spadá. Stockholm hodlá případ z listopadu zkoumat dál. Nově by mu mělo s průzkumem místa činu na mořském dně pomáhat speciální plavidlo, obvykle určené na zachraňování ponorek v nouzi.
před 2 hhodinami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Macron předal vyznamenání za obnovu katedrály Notre-Dame

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.
před 4 hhodinami

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Ruský soud poslal do vězení čtyři novináře za spolupráci s Navalným

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
před 4 hhodinami

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Slovenský parlament řeší sporný zákon o nevládních organizacích

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...