Stačí připojení k internetu a občanka s čipem. Estonci už skoro dvacet let volí on-line

Nahrávám video

Už v pátek a v sobotu čekají tuzemské voliče volby do Evropského parlamentu. Termín ale není pro všechny unijní státy stejný – některé země své zástupce mohou volit už nyní. Takzvaná volba v předstihu běží ve Švédsku, Finsku, Dánsku a Estonsku. Obyvatelé této pobaltské země mohou své kandidáty volit od pondělka až do soboty – lze tak učinit i on-line, přes internet. Od podzimu navíc budou moci Estonci volit i přes mobilní telefon.

K on-line volbě potřebují voliči v Estonsku občanský průkaz a čtečku čipu, který je právě v dokladu totožnosti zabudován. Takový systém přitom není novinkou, v zemi se dá takto volit už od roku 2005. Tamní parlament navíc letos vyslovil souhlas s možností volby skrze mobilní telefon, novela však vstoupí v platnost až od podzimu.

Popularita on-line hlasování navíc mezi Estonci roste – zatímco v prvních volbách před devatenácti lety tento způsob využila jen necelá dvě procenta voličů, ve volbách v roce 2011 to byla zhruba čtvrtina voličů. Loni pak v parlamentních volbách hlasovala on-line formou více jak polovina lidí, kteří se voleb zúčastnili.

Podle českého velvyslance v Tallinnu Davida Krále Estonci obecně technologiím a digitálnímu státu důvěřují. Podotknul však, že se kolem on-line hlasování stále v zemi objevují určité pochybnosti, zda je volba bezpečná. Tématu se podle něj chytá především krajní pravice.

„Neustále upozorňuje na rizika, která jsou s tím spojená, kdyby se systém podařilo takzvaně hacknout. Ono to není úplně možné vyloučit,“ uvedl. Poukázal třeba na zprávu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která analyzovala loňské volby. Ukázala na určitá rizika, která souvisejí s čipovými občanskými průkazy.

„Estonci vědí, že ten systém není stoprocentně bezpečný, nicméně věří tomu, že v rámci estonské státní správy nemá nikdo zájem výsledky manipulovat,“ řekl.

Za důvěrou podle Krále stojí i „čistě praktické důvody“. Zmínil hlavně demografické rozložení obyvatel. „Estonsko je velmi řídce obydlená země. Dokonce tu nejsou ani vesnice ve stylu České republiky, jsou tu spíše samoty,“ popsal. Cesta z těchto odlehlých lokalit do vzdálených volebních místností by tak mohla voliče podle něj odradit.

Souvisí to i s hlasováním ze zahraničí – například v Africe má Estonsko na rozdíl od Česka jen jednu ambasádu, a to v Káhiře.

Jak Estonci volí?

Digitální volby probíhají v této pobaltské zemi od pondělí do soboty v daném volebním týdnu, pokračoval Král. V sobotu se on-line hlasování uzavře, v neděli se pak hlasuje „klasickým způsobem“ – ve volebních místnostech.

Král také připojil, že Estonci mohou své hlasy v průběhu voleb neustále měnit, započítává se vždy poslední volba. Kdyby si pak volič svůj výběr rozmyslel i po skončení on-line hlasování, může pak fyzicky odvolit v neděli ve volební místnosti a v platnosti je znovu poslední hlas.

Digitální volby v Česku

O on-line hlasování projevil zájem i prezident Petr Pavel, mluvil o tom třeba na diskuzním fóru v rámci loňského ročníku festivalu Colours of Ostrava. „Pojďme do 21. století. Udělejme elektronickou volbu a stejně tak i sběr podpisů pro registraci prezidentských kandidátů,“ prohlásil.

Podle člena představenstva Asociace softwarových agentur Martina Buriána v tuzemsku dosud nejsou on-line volby proto, že „pravděpodobně není společenská poptávka“. Digitální kapacity pro vytvoření takového systému však v Česku jsou, míní. „Dokonce bych řekl, že tu nevymýšlíme kolo, protože nástroje a systémy tady jsou. Technologie je určitě dál, než je lidská hlava,“ podotknul.

Samotný vývoj volební aplikace či podobného rozhraní podle Buriána záleží na tom, co od systému budeme očekávat. „Měla by přijít nějaká analýza možností, měla by být nějaká analytická fáze, kdybychom se podívali, co už v praxi funguje, a měli bychom zjistit požadavky, které na ten systém chceme,“ vyjmenoval některé faktory v potenciálním vývoji.

Mělo by se podle něj také vyjasnit, kdo bude systém provozovat, jak dlouho a jaké s tím souvisejí náklady. Samotný vývoj by prý mohl trvat i půl roku, ovšem nelze to jednoznačně vyměřit.

Česko podle Buriána jednou k elektronické volbě dospěje. „Je jen otázka, jestli do té stanice přijedeme jako poslední, jestli do ní přijedeme jako první – to už nestihneme – nebo jestli přijedeme v pelotonu,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 8 mminutami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
20:53Aktualizovánopřed 50 mminutami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 2 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 2 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 4 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 5 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.