Jerevan strana 3 z 4

Armáda nikým neuznaného Náhorního Karabachu pátrá po desítkách svých vojáků, se kterými od úterního večera nemá spojení. Muži prý byli na pozicích v oblastech, které by měly zůstat podle listopadové mírové dohody pod jeho kontrolou. Vedení enklávy později obvinilo Ázerbájdžán z jejich zajetí, uvedla agentura Reuters. Baku se zatím k obvinění nevyjádřilo.

Konflikt v Náhorním Karabachu stále nedospěl úplného konce. Arménie i Ázerbájdžán se navzájem obviňují, že porušují příměří v regionu. Úřady obou států hlásí několik zraněných i ztráty na životech. Obě země si však v pondělí začaly vyměňovat válečné zajatce.

Policie v Jerevanu zadržela přes osm desítek protivládních demonstrantů, z nichž se někteří pokoušeli v centru blokovat dopravu. Arméni začali v úterý demonstrovat po vypršení poledního ultimáta, které dříve dala opozice premiérovi Nikolu Pašinjanovi k rezignaci. Opoziční výzva následovala po týdnech protestů proti podmínkám dohody, jež ukončila poslední boje o Náhorní Karabach. V minulém týdnu požadovali premiérovu demisi v ulicích Jerevanu tisíce lidí.

Ve středu arménského hlavního města Jerevanu demonstrovalo za demisi premiéra Nikoly Pašinjana zhruba deset tisíc lidí. Jedná se o nejpočetnější shromáždění od začátku protestu proti šéfovi arménské vlády, píše agentura AFP. Část Arménců vinní Pašinjana z neúspěchů v bojích s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Po uzavření příměří Arménie ztratila kontrolu nad třemi okresy, které tvořily ochranný val arménské enklávy v Náhorním Karabachu.

Ázerbájdžánské jednotky po půlnoci místního času vstoupily do lačinského okresu, který měla Arménie podle dohody o ukončení bojů v Náhorním Karabachu předat Ázerbájdžánu. Přes lačinský okres vede koridor spojující Arménii s Náhorním Karabachem.

Šestitýdenní válka nedávno opět „rozmrazila“ spor o Náhorní Karabach. Jak Arméni, tak Ázerbájdžánci jsou neochvějně přesvědčení, že na jeho území mají nárok výhradně oni. Příběh Černé zahrady, jak se název Karabach překládá, však ukazuje dlouhou společnou historii jejich předků v této oblasti, kde se střetávaly civilizace. Také představy, že jde o jakýsi prastarý svár živený staletími vzájemné zášti, jsou mylné. Karabach má nezastupitelné místo v dějinách a kultuře obou národů, které proti sobě postavilo až dvacáté století.

Armáda Ázerbájdžánu převzala od Arménie kelbadžarský okres, který je druhým z trojice regionů, k jejichž předání se Jerevan zavázal v dohodě o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na ázerbájdžánské ministerstvo obrany. Baku už převzalo okres Agdam a do 1. prosince mu má Arménie předat i lačinský okres. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev slíbil, že do oblasti vrátí život.

Evropská komise přidala peníze na pomoc Náhornímu Karabachu, dá na ni v přepočtu více než 100 milionů korun. Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem v této oblasti ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Arméni mají přitom podle mírové dohody necelý týden na to, aby Ázerbájdžánu předali první karabašský okres.

V úterý přibylo přes čtyři tisíce nakažených, do středečního odpoledne pak téměř dva a půl tisíce. Rizikové skóre, podle kterého se mají uvolňovat, nebo zpřísňovat protikoronavirová opatření, zůstalo na 70 bodech ze 100. Ministerstvo zdravotnictví už dříve uvedlo, že navrhne vládě zmírnění opatření, pokud se skóre do středy udrží pod 75. Některá rozvolnění začínají platit už od středy. Část žáků se vrátila do škol. Svateb, pohřbů či bohoslužeb se může účastnit 15 lidí. Resort zdravotnictví také připravil návrh změny zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má umožnit hradit očkování proti covidu-19.

Arménský prezident Armen Sarkisjan v pondělí v poselství k národu vyzval k uspořádání předčasných parlamentních voleb a k odstoupení vlády premiéra Nikoly Pašinjana, kterou by měla nahradit „vláda národní svornosti“. V metropoli Jerevanu se konala další opoziční demonstrace za odstoupení premiéra, označovaného od uzavření dohody s Ázerbájdžánem o ukončení války o Náhorní Karabach za „zrádce“. Pašinjan znovu odstoupit odmítl. Naopak demisi podal ministr zahraničí Zohrab Mnacakanian.

Deset předáků arménské opozice zadržely úřady po středečních protestech v Jerevanu, oznámila agentura AFP. Lidé v arménské metropoli protestovali proti mírové dohodě, která zpečetila faktické ázerbájdžánské vítězství v déle než měsíc trvajících bojích s arménskými silami o Náhorní Karabach.

V arménské metropoli Jerevanu se shromáždilo několik tisíc lidí požadujících odchod premiéra Nikola Pašinjana poté, co podepsal dohodu s Ázerbájdžánem a Ruskem o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Reportér agentury AFP na místě odhadl počet protestujících na dva až tři tisíce. Dohoda podle jejích odpůrců připisuje vítězství Ázerbájdžánu. Arménská policie zpočátku účastníky nepovoleného protestu zatýkala, zaměřovala se především na představitele politické strany Vzkvétající Arménie.

Nepokoje v Jerevanu, oslavy v Baku, vyjádřená spokojenost v Kremlu a v Ankaře. To je odraz dohody o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Arménie přichází o kontrolu nad většinou území, kterou ovládala od krvavé války s Ázerbájdžánem před čtvrt stoletím. Klid zbraní mají hlídat dva tisíce ruských vojáků.

Nově vzniklá dohoda Arménie a Ázerbájdžánu o neútočení v oblasti Náhorního Karabachu zvedla mezi arménskými občany vlnu nevole. Ve večerních hodinách se v centru Jerevanu sešlo několik tisíc protestujících, kteří následně vnikli do budovy parlamentu. Vyžadovali okamžité zastavení dohody a vyzývali premiéra Nikola Pasšinjana k přímé konfrontaci. Ten na Facebooku označil dohodu o ukončení karabašské války za bolestivou a rozhodnutí ji podepsat za „mimořádně obtížné“. Během konfliktu na půdě parlamentu zaznívalo z úst nespokojených demonstrantů sborově heslo „Nevzdáme se naší země!“

Ázerbájdžánské síly postupují územím arménské enklávy a stupňují útoky na strategické komunikace a klíčová města. Největší z nich, Stěpanakert, zaznamenal další oběti z řad civilistů. Nejméně tři civilisté podle mluvčí arménského ministerstva obrany zahynuli při pátečním ostřelování. O Náhorní Karabach od konce září svádějí Arménie a Ázerbájdžán boje.

Správní středisko Náhorního Karabachu Stěpanakert se ve středu opět stalo terčem ázerbájdžánského ostřelování. Zasažena byla mimo jiné i místní porodnice, uvedla agentura Interfax s odvoláním na úřady neuznávané karabašské republiky, ovládané arménskými separatisty. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím ujistil, že dělá vše možné, aby boje ustaly.

Ázerbájdžán předal arménské straně těla 30 vojáků zabitých při konfliktu o Náhorní Karabach a Jerevan je připraven reagovat obdobně, předeslalo podle agentury Reuters arménské ministerstvo obrany. I přes poslední z dojednaných příměří, které mělo začít platit v pondělí, boje mezi oběma zeměmi neustávají. Síly nikým neuznaného Náhorního Karabachu bojující po boku Arménů hlásí smrt dalších 51 vojáků.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně viní z „hrubého porušování“ nového příměří v bojích o Náhorní Karabach, které mělo začít platit od pondělního rána. Tento humanitární klid zbraní domluvili v pátek a v sobotu zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států ve Washingtonu. Ázerbájdžánský prezident v projevu k národu opět podmínil ukončení konfliktu stažením arménských sil ze sporné enklávy. Arménský premiér uvedl, že Baku podle něj o mírové řešení nestojí.

Arménské a ázerbájdžánské síly v pátek pokračovaly v bojích o Náhorní Karabach, zatímco Spojené státy podnikly další diplomatický pokus o ukončení nejkrvavějšího konfliktu v horské enklávě za déle než čtvrtinu století, uvedla agentura Reuters. Agentura AP označila nejnovější střety za těžké.

Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u Náhorního Karabachu neutichly ani v noci na středu. Ázerbájdžán oznámil, že zničil raketový komplex na území Arménie. Jerevan v reakci prohlásil, že si od nynějška vyhrazuje právo zasáhnout jakékoliv vojenské cíle na ázerbájdžánském území. Rusko vyzvalo k dodržování příměří, které mělo vstoupit v platnost v sobotu.

Nejméně sedm lidí přišlo o život a 33 utrpělo zranění při ostřelování ázerbájdžánského města Gjandža arménskými raketami, uvedlo v neděli ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. Arménie zprávy o porušování příměří v bojích o Náhorní Karabach popřela.

Ruský prezident Vladimir Putin pozval ministry zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu do Moskvy. Chce s nimi jednat o zastavení bojů v Náhorním Karabachu. Znesvářené strany pozvání přijaly. „Baku a Jerevan potvrdily, že se jednání v Moskvě zúčastní. Připravujeme ho,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Kdy přesně ministři do Moskvy přijedou, ale neuvedla.

Válka o Náhorní Karabach nabírá na síle. Arménské síly hlásí taktický ústup na několika místech fronty a intenzivně tlačí na Rusko, aby jim poskytlo pomoc, informoval z Jerevanu zpravodaj ČT David Borek. Dodal, že na obou stranách fronty jsou hlášeny dělostřelecké útoky. Ázerbájdžán je odhodlán dobýt území Karabachu, v čemž ho podporuje Turecko. Jeho ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu v Baku kritizoval mezinárodní výzvy k příměří s tím, že Arménie musí opustit okupované oblasti.

Arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil Turecko, že se znovu vydává „na cestu genocidy“. V rozhovoru, který zveřejnil francouzský list Le Figaro, také řekl, že má důkazy o turecké vojenské podpoře ázerbájdžánských sil v bojích o Náhorní Karabach. V oblasti podle něj působí turečtí vojenští poradci i turečtí žoldnéři ze severní Sýrie. Ankara tato obvinění odmítá. Boje o horskou enklávu pokračují šestým dnem. Obě strany tvrdí, že způsobily nepříteli značné ztráty, ale nezdá se, že by některá získala převahu. Jerevan uvedl, že je ochotný za zprostředkování OBSE jednat o příměří.