Ázerbájdžán předal arménské straně těla 30 vojáků zabitých při konfliktu o Náhorní Karabach a Jerevan je připraven reagovat obdobně, předeslalo podle agentury Reuters arménské ministerstvo obrany. I přes poslední z dojednaných příměří, které mělo začít platit v pondělí, boje mezi oběma zeměmi neustávají. Síly nikým neuznaného Náhorního Karabachu bojující po boku Arménů hlásí smrt dalších 51 vojáků.
Ázerbájdžán a Arménie si vyměňují těla vojáků, o konfliktu se bude jednat v Ženevě
Události ČT: Pokusy o příměří i diplomacie zatím v Náhorním Karabachu selhávají (zdroj: ČT24)
Ázerbájdžánské jednotky se přiblížily na pět kilometrů od strategického města Šuša, oznámila agentura AP. Vůdce neuznané Náhorně-karabašské republiky Arajik Harutjunjan vyzval obyvatele, aby se mobilizovali a připravili všechny zdroje na odražení útoku.
„Ten, kdo kontroluje Šušu, kontroluje Náhorní Karabach,“ prohlásil Harutjunjan na videu natočenému v městské katedrále poškozené ázerjbájdžánským ostřelováním. Ve videu apeluje na obyvatele, aby pomohli bránit město, které se nachází jen pět kilometrů jižně od karabašské metropole Stěpanakertu.
Ve městě Stěpanakertu, které je poseté zničenými domy, přitom stále funguje život. Místní lidé však říkají, že bombardování a letecké údery přicházejí zejména v noci. Život v krytech a ve strachu z náletů je tak pouhým provizoriem.
Náhorní Karabach zároveň hlásí, že ázerbájdžánské jednotky ostřelovaly Stěpanakert, Šušu a Martakert, přičemž na posledně jmenované město podnikly i letecký útok. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany letecký útok popřelo a Arménii obvinilo, že ostřelovala armádní i civilní cíle podél frontové linie a město Terter a Goranboj severně od ní. Zemřel podle něj jeden civilista.
Náhorní Karabach zaznamenal 1166 mrtvých vojáků
Ministerstvo také uvedlo, že sestřelilo dva arménské bitevní letouny Su-25, což arménské úřady odmítly jako „dezinformaci“. Enkláva Náhorní Karabach s převážně arménským obyvatelstvem od začátku současných bojů eviduje 1166 zabitých vojáků a uvádí, že boje připravily o život i 39 civilistů.
Ázerbájdžán údaje o armádních ztrátách nezveřejňuje, civilních obětí je už podle něj devadesát. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno řekl, že podle jeho informací zemřelo v současném konfliktu už na pět tisíc lidí.
Fakt, že obě strany ignorují už třetí domluvené příměří, odsoudil ve středu večer mluvčí Evropské komise pro zahraniční a bezpečnostní otázky Peter Stano. „Evropská unie považuje za nepřijatelné, že i po třech příměřích zprostředkovaných Ruskem, Francií a Spojenými státy boje v Náhorním Karabachu a jeho okolí pokračují,“ uvedl.
Konflikt v Karabachu nemá v této fázi diplomatické řešení, řekl arménský premiér
Ázerbájdžán dlouhodobě opakuje, že nechce mír za současného stavu. Hodlá území, které mu podle mezinárodního práva patří a je Arménií okupováno, dobýt. Zdejší Arméni ale pod vládou Baku žít nechtějí. „Je nutné si uvědomit, že konflikt v Karabachu nemá aspoň v této fázi žádné diplomatické řešení,“ řekl premiér Arménie Nikol Pašinjan.
Horizont ČT24: Situace v Náhorním Karabachu (zdroj: ČT24)
„Problém Karabachu musí být vyřešen. Buď vojensky, nebo mírově,“ uvedl ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Mezinárodní diplomacie mezitím neuspěla. „Jsem v těsném kontaktu s prezidentem Alijevem i s premiérem Pašinjanem. Hovoříme spolu několikrát denně,“ řekl Putin.
Dohodu musí najít zejména Rusko, jako spojenec Arménie, a Turecko, coby spojenec Ázerbájdžánu. Ankara ale hraje širší geopolitickou partii.
„Doufám, že se můžeme úspěšně domluvit v otázce Sýrie, Libye i konfliktu Ázerbájdžánu s Arménií a nalézt v těchto bodech řešení,“ řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Konflikt v Karabachu se tak zdaleka netýká jen strmých kopců nad Stěpanakertem, ale stal se i velmocenským zápasem.
Konflikt projedná Minská skupina
Situaci měli během čtvrtka ve švýcarské Ženevě projednávat ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu s představiteli Francie, Ruska a Spojených států, tedy předsednických zemí takzvané Minské skupiny. Ta vznikla v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu. Čtvrteční jednání však bylo posunuto na pátek a vyhlídky na průlom v diplomatickém řešení konfliktu jsou pochmurné, napsala večer AP.
Současné boje o Náhorní Karabach jsou nejkrvavější za více než 25 let. Ozbrojený konflikt mezi křesťanskou Arménií a vlažně muslimským Ázerbájdžánem vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých. Z území pak museli uprchnout statisíce Ázerbájdžánců. Arménie také obsadila přilehlá území.