Boje o Náhorní Karabach pokračují. Putin se je prý snaží ukončit

Správní středisko Náhorního Karabachu Stěpanakert se ve středu opět stalo terčem ázerbájdžánského ostřelování. Zasažena byla mimo jiné i místní porodnice, uvedla agentura Interfax s odvoláním na úřady neuznávané karabašské republiky, ovládané arménskými separatisty. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím ujistil, že dělá vše možné, aby boje ustaly.

„Stěpanakert právě zasáhly rakety. Jeden člověk utrpěl zranění. Kromě toho byly zasaženy obytné čtvrti palbou z minometů. Ve městě je množství trosek,“ uvedli místní záchranáři.

Zasažení porodnice, o kterém úřady informovaly v noci na středu, si vyžádalo dva zraněné. Mluvčí arménské diplomacie označila ostřelování civilních cílů, jako je porodnice, za „státní terorismus“. Ázerbájdžán podle Jerevanu navíc používá kazetovou munici, která je ve většině zemí světa zakázaná. Existují však důkazy, že ji v bojích o Náhorní Karabach používají obě strany.

Od začátku nynějších bojů, které propukly na konci září, přišla o život v Karabachu padesátka civilistů, trojnásobek byl zraněn. Ázerbájdžán oznámil smrt 91 civilistů při arménském ostřelování pohraničních měst.

Ostřelování civilních cílů by mohlo být považováno za válečný zločin, upozornila v pondělí vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Arménii a Ázerbájdžán vyzvala, aby zastavily vzájemné útoky na obydlená území, školy či nemocnice.

„Rusko dělá vše, aby konflikt na jižním Kavkaze skončil, a to co nejdříve, aby se uchránily životy lidí, kteří stojí proti sobě a bohužel dosud vidí jeden druhého v mířidlech zbraní. Ty používají proti sobě kvůli cílům, kterých by podle nás bylo možné dosáhnout vyjednáváním,“ řekl Putin při setkání se zástupci církví. „Jsme v kontaktu jak s Arménií, tak s Ázerbájdžánem. Doufám, že se nám podaří dosáhnout výsledku na základě, který by uspokojoval všechny lidi v regionu. Dosáhnout toho lze mírovými prostředky,“ zdůraznil podle listu Vedomosti.

Spor se táhne od dob Sovětského svazu

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Nyní se Karabach a přilehlé území nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.

Baku, které se těší podpoře Turecka, podmiňuje zastavení bojů stažením arménských sil z tohoto území. Moskva, která mezitím potvrdila, že by pomohla Arménii v případě přenesení bojů na její území, dříve nadhodila možnost, že by se Arménie stáhla ze sedmi okresů Ázerbájdžánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 9 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...