Ázerbájdžánské síly postupují územím arménské enklávy a stupňují útoky na strategické komunikace a klíčová města. Největší z nich, Stěpanakert, zaznamenal další oběti z řad civilistů. Nejméně tři civilisté podle mluvčí arménského ministerstva obrany zahynuli při pátečním ostřelování. O Náhorní Karabach od konce září svádějí Arménie a Ázerbájdžán boje.
V bojích o Náhorní Karabach umírají civilisté. Podle analytika chce konfliktu využít Turecko
Události: Konfliktu o Náhorní Karabach využívá Turecko (zdroj: ČT24)
Oběťmi pátečního útoku na Stěpanakert jsou podle úřadů neuznané Náhornokarabašské republiky (Arcachu) žena a její dvě vnoučata, informuje AP. Obě strany konfliktu o Náhorní Karabach se navzájem obviňují z ostřelování civilních cílů, vlastní vinu přitom popírají.
Obraz války, kde je jen jeden viník a jen jedna oběť, předkládá veřejnosti od začátku bojů také turecká vláda. Ankaru a Baku pojí kulturní, ekonomické a vojenské vazby. Podle analytika Mustafy Aydina válka probouzí v zemi nacionalistické nálady a vláda to vítá. „Turecká vláda obratně využívá mezinárodní záležitosti ke zvýšení domácí podpory,“ myslí si.
Turecko si chce vydobýt politickou pozici, míní analytik
V současnosti je Turecko třetí největší dodavatel zbraní do Ázerbájdžánu, po Izraeli a Rusku, které jimi ale zásobuje i Arménii. Ankara čelí také podezření, že do bojů posílá syrské žoldáky. Obvinění, stejně jako Baku, odmítá.
„Turecká taktika se zdá být taková, že si chce vydobýt politickou pozici při řešení tohoto konfliktu. Jestli se toho podaří dosáhnout, to už je něco jiného,“ říká Mustafa Aydin.
Ázerbájdžán, který má podporu Turecka, podmiňuje zastavení bojů stažením arménských sil z Náhorního Karabachu. Zapojení Turecka do jednání o příměří dosud odmítá klíčový hráč v regionu, Rusko. Vláda v Ankaře opakuje to samé, co její spojenec v Baku. Konec bojů prý přijde, až se arménské síly stáhnou z Náhorního Karabachu a regionů, které kontrolují.
Arménský premiér kvůli zajištění bezpečnosti země požádal o pomoc Rusko, které má v zemi vojenskou základnu. Jerevan s odkazem na armádu Náhorního Karabachu zároveň nařkl Baku z použití zbraní s bílým fosforem, který je mezinárodně zakázán. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany však obvinění označilo za nepodložené.
Podle ázerbájdžánské komunity v Česku dopadají arménské střely i na vzdálená města
Ázerbájdžánská komunita v České republice v pátek připomněla, že arménské střely dopadají nejen na ázerbájdžánské vesnice blízko frontové linie, ale i na města, která od ní leží poměrně daleko.
„Zatímco Ázerbájdžán ostřeluje Náhorní Karabach, který je podle mezinárodního práva součástí jeho území, arménské rakety a střely dopadají na ázerbájdžánská města Gandža a Barda, která jsou daleko od frontové linie, i na ázerbájdžánské vesnice u arménských hranic,“ uvedli.
Arménský premiér Nikol Pašinjan vojenské aktivity znepřátelené sousední země označil v září za vyhlášení války. Náhorní Karabach uvádí, že od chvíle, kdy v září vypukly boje, zemřelo při útocích 50 jeho civilních obyvatel a 1177 vojáků. Ázerbájždán oznámil 92 mrtvých civilistů a přes 400 raněných, údaje o padlých příslušnících jednotek nezveřejňuje. Dětský fond OSN (UNICEF) udává, že kvůli současným bojům muselo opustit domovy 130 tisíc lidí. Nynější konflikt je tak v regionu nejhorší od 90. let 20. století.