Dohoda o příměří v Karabachu je „mrtvým dokumentem“, píše AFP. Obě strany pokračují v bojích

Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami o Náhorní Karabach, ovládaný arménskými separatisty, pokračují. Znepřátelené strany se opět navzájem obvinily z porušování příměří, které v sobotu v Moskvě domluvili ministři zahraničí. Dohoda ale podle agentury AFP zůstává „mrtvým dokumentem“, který zjevně neplní svůj účel.

Arménie obviňuje Ázerbájdžán z toho, že ve čtvrtek ráno obnovil intenzivní dělostřelecké ostřelování severního a jihovýchodního úseku karabašské fronty.

Baku to odmítá a viní Arménii z nočních útoků, které podle ministerstva obrany Ázerbájdžán odrazil. „Naše vojska, respektující humanitární příměří, si udržují převahu na celé frontě,“ zdůraznilo ázerbájdžánské ministerstvo obrany v komuniké.

Jerevan rovněž obvinil Ankaru, že letadlům s humanitární pomocí brání v přístupu do arménského vzdušného prostoru. Arménský premiér Nikol Pašinjan v rozhovoru s agenturou RIA Novosti uvedl, že Jerevan je připraven dodržovat klid zbraní, a zdůraznil, že je třeba najít pro všechny strany přijatelný kompromis.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev turecké stanici NTV řekl, že mírové procesy začnou až ve chvíli, kdy bude Ankara, která je spojencem Ázerbájdžánu, přizvána k vyjednávání. „Turecko zde hraje roli, na což má právo. Historicky tomu tak bylo,“ řekl Alijev.

Konflikt eskaloval ve středu, kdy Ázerbájdžán ohlásil zničení taktických raket v arménském pohraničí a arménský premiér Nikol Pašinjan připustil dílčí ústup arménských sil.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nabídl vyslání ruských pozorovatelů na frontovou linii a ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu se svým tureckým protějškem naléhal na dodržování příměří; Ankara v konfliktu vystupuje jako spojenec Baku. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nicméně popřel vyslání syrských žoldnéřů na Kavkaz, a naopak obvinil Arménii ze snahy „trvale okupovat ázerbájdžánské území“.

Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu.

V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Španělsko postupně obnovuje dodávky proudu po blackoutu

Ve Španělsku a Portugalsku, které v pondělí zasáhl rozsáhlý výpadek proudu, se během večera pomalu daří obnovovat dodávky elektřiny. Podle španělského tisku oblasti ve většině španělských regionů znovu dostávají proud, včetně některých čtvrtí v Barceloně a Madridu. Španělský premiér Pedro Sanchéz pozdě večer uvedl, že se v zemi podařilo obnovit dodávky elektřiny zhruba z padesáti procent. V Portugalsku se energetici domnívají, že by se jim mělo v průběhu noci podařit situaci stabilizovat. Elektřinu tam nyní dostává zhruba desetina odběratelů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Německo je o krok blíž nové vládě, CDU zveřejnila jména ministrů

Pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz postupuje v sestavování nového kabinetu. Jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) zveřejnila kandidáty pro sedm ministerských pozic, které jí podle koaliční smlouvy připadnou. Celkem jich má mít kabinet osmnáct, tedy o jednoho více než nyní, a CDU vůbec poprvé po šedesáti letech obsadí post šéfa diplomacie. Mezi Merzovými nominanty jsou blízcí straničtí spojenci i manažeři velkých firem, kteří mají pomoci řešit nejen ekonomické problémy země.
před 6 hhodinami

„Příhodný konec bídného života.“ Před 80 lety byl zastřelen Benito Mussolini

Přesně před osmdesáti lety zemřel Benito Mussolini, který proslul jako čelní představitel fašistické Itálie titulovaný duce. V zemi zavedl cenzuru tisku a zavlekl Itálii po boku nacistického Německa do druhé světové války. Zemřel 28. dubna 1945 po boku své milenky Clary Petacciové, kdy byl bez soudu zastřelen partyzány. Jejich těla pak byla pověšena za paty hlavou dolů před čerpací stanicí na milánském Piazzale Loreto.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
před 6 hhodinami

Chci vidět trvalé příměří na Ukrajině a zastavení zabíjení, vzkázal Trump Kremlu

Americký prezident Donald Trump chce mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou vidět trvalé příměří a zastavení zabíjení, uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Šéf Bílého domu tak reagoval na rozhodnutí ruského vládce Vladimira Putina zastavit boje během oslav výročí konce druhé světové války. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chce Rusko pouze klid na vojenskou přehlídku a návrh označil za „pokus o manipulaci“.
před 6 hhodinami

Kritický nedostatek jídla. Mezinárodní soud projednává izraelskou blokádu Gazy

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.
před 6 hhodinami

Šéf izraelské tajné služby viněný v souvislosti s útokem Hamásu odstoupí

Šéf izraelské vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronen Bar v pondělí večer oznámil, že k 15. červnu odstoupí z funkce. Hodlá tak vyvodit osobní zodpovědnost za to, že tajná služba nedokázala včas varovat před útokem palestinského teroristického hnutí Hamás na jih Izraele 7. října 2023, informují izraelská média. O odvolání Bara přitom už od března usiluje vláda premiéra Benjamina Netanjahua.
před 7 hhodinami

Kanaďané rozhodují o složení nového parlamentu

Obyvatelé Kanady v předčasných volbách vybírají složení nového parlamentu. Největší šance na vítězství průzkumy přisuzují vládnoucím liberálům, přestože ještě před dvěma měsíci za opozičními konzervativci výrazně zaostávali. Pomohla jim obchodní válka i výhružky ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. Právě diplomacie a reakce na Trumpovu rétoriku o připojení Kanady k USA tak byly hlavním tématem pro favorita a současného premiéra Marka Carneyho. Jeho konzervativní soupeř Pierre Poilievre naopak přitáhne voliče, kteří chtějí zásadní změnu.
před 9 hhodinami
Načítání...