Nepokoje v Jerevanu, oslavy v Baku, vyjádřená spokojenost v Kremlu a v Ankaře. To je odraz dohody o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Arménie přichází o kontrolu nad většinou území, kterou ovládala od krvavé války s Ázerbájdžánem před čtvrt stoletím. Klid zbraní mají hlídat dva tisíce ruských vojáků.
Arménie a Ázerbájdžán podepsaly dohodu o konci bojů v Náhorním Karabachu
Události: Válka o Náhorní Karabach končí (zdroj: ČT24)
Arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil, že s prezidenty Ruska a Ázerbájdžánu Vladimirem Putinem a Ilhamem Alijevem podepsal dohodu o ukončení války o Náhorní Karabach. V reakci na to vyšli v Jerevanu Arméni do ulic a někteří demonstranti předsedu vlády označili za zrádce. Ázerbájdžánský prezident podpis smlouvy bere jako svůj triumf, podle něj se mírové mise zúčastní vedle ruských vojenských jednotek také Turecko, které tak posiluje vliv v regionu.
Dohodu o ukončení bojů o Armény obývanou enklávu na ázerbájdžánském území podepsaly obě země za účasti Ruska v noci na úterý. Bojující strany podle ní zůstanou na dosavadních pozicích, čímž Ázerbájdžán získá zpět pod kontrolu významnou část Náhorního Karabachu a přilehlých okupovaných území. Na dodržování dohody budou dohlížet jednotky ruské mírové mise. Arménie se dále zavázala umožnit Ázerbájdžánu pozemní přístup do exklávy Nachičevan přes své území.
Podle DPA je v dohodě mimo jiné klauzule o výměně válčených zajatců a těl padlých vojáků. Pod dohledem Organizace spojených národů by se měli do svých domovů vrátit uprchlíci.
„Drazí občané, bratři a sestry, přijal jsem pro sebe i pro nás všechny mimořádně obtížné rozhodnutí,“ uvedl Pašinjan na Facebooku. Dohoda o „ukončení karabšské války“, kterou podepsal s Putinem a Alijevem, podle něj začala platit od úterní 1:00 místního času (pondělí 22:00 SEČ). „K rozhodnutí jsme došli na základě hluboké analýzy bojové situace a po diskusi s nejlepšími experty,“ uvedl k podpisu dohody Pašinjan.
O mírové dohodě informovaly agentury Reuters a Interfax. Jejich zprávy potvrdil i Kreml a později také Baku.
Následně ale Pašinjan připustil, že střety v určité míře nadále pokračují. „Boje v Karabachu zcela neustaly, doufáme, že ustanou,“ citovala jej agentura TASS. Arménské ministerstvo obrany nicméně později prohlásilo, že boje již utichly.
Studio ČT24: Václav Černohorský k situaci v Náhorním Karabachu (zdroj: ČT24)
Demonstranti v Jerevanu vnikli do parlamentu a úřadu vlády
Podle agentury AFP propukly v arménské metropoli Jerevanu protesty. Demonstranti Pašinjana označili za zrádce a pronikli i do budovy parlamentu a úřadu vlády, který zpustošili. Podle agentury DPA se protestující dostali i do kanceláře předsedy vlády. Nad ránem se pořádkovým silám podařilo dostat situaci pod kontrolu a před oběma budovami hlídkují policejní těžkooděnci.
Sedmnáct politických stran vyzvalo premiéra Pašinjana k odstoupení. Vznikla rovněž petice, která žádá prohlášení dohody za neplatnou. Tajemník rady bezpečnosti Náhorního Karabachu na protest proti uzavření příměří odstoupil, uvedla agentura RIA Novosti.
Před parlamentem v metropoli Jerevanu se v úterý dopoledne odehrál protest několika stovek odpůrců příměří s Ázerbájdžánem, na němž demonstranti žádali Pašinjanovu demisi. „Musí odejít, tato dohoda musí být anulována,“ skandovali podle agentury TASS účastníci protestu.
Arménské ministerstvo obrany a generální štáb oznámily, že armáda bude dodržovat ustanovení dohody. Současně vyzvaly občany, aby se vyvarovali akcí vedoucích k destabilizaci země. Prezident Armen Sarkisjan na úterý ohlásil začátek politických jednání o nastalé situaci.
Demonstranti vnikli do vládní budovy v Jerevanu (zdroj: EBU)
Ázerbájdžán bere uzavření dohody jako své vítězství
V Baku spustilo uzavření příměří vlnu nadšení. Projíždějící auta a autobusy troubily, lidé slavili a mávali ázerbájdžánskými vlajkami, uvádí agentury. „Příměří má historický význam. Dohoda představuje arménskou kapitulaci. Tato dohoda je koncem mnohaleté okupace,“ uvedl prezident Ilham Alijev.
Někteří Ázerbájdžánci vyjadřovali politování nad tím, že válka skončila předtím, než Ázerbájdžán stačil získat kontrolu nad celým územím Náhorního Karabachu. Nelíbí se jim ani přítomnost mírových vojsk Ruska, které je určující silou v regionu od dob rozpadu Sovětského svazu.
„Chystali jsme se získat zpět celý Náhorní Karabach,“ řekla agentuře Reuters 52letá Kjamala Alijevová. „Dohoda je velice vágní. Arménii nevěřím a Rusku už vůbec ne,“ dodala.
Arménie dohodu s Ruskem a Ázerbájdžánem podepsala poté, co v pondělí karabšské úřady připustily, že nemají pod kontrolou druhé největší město Šuša, a uvedly, že ázerbájdžánské jednotky postupují na regionální metropoli Stěpanakert. Ázerbájdžánský prezident Alijev označil dohodu za klíčový moment na cestě k urovnání konfliktu o Náhorní Karabach. Později podle AFP uvedl, že donutil Armény „ke kapitulaci“.
K dohodě o zastavení bojů v úterý gratuloval Ázerbájdžánu turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. „Ázerbájdžán dosáhl významných zisků v terénu i za jednacím stolem. Gratuluji ze srdce tomuto radostnému úspěchu,“ napsal na Twitteru.
Ázerbájdžánci oslavují mírovou dohodu v ulicích (zdroj: EBU)
Na mír bude vedle Ruska dohlížet i Turecko, oznámil Alijev, Kreml to popřel
Rusko podle prezidenta Putina vyšle nyní do oblasti bojů mírové jednotky, které budou dohlížet na klid zbraní na frontové linii. Střežit by měly mimo jiné takzvaný Lačinský koridor, který spojuje Náhorní Karabach s Arménií.
Bojující strany zůstanou podle Putina na dosavadních pozicích. Agentura RIA Novosti uvedla, že ruské ministerstvo obrany už oznámilo, že z Ruska odletěli první členové mírové mise. Celkem by mělo být v Náhorním Karabachu asi 2000 ruských vojáků.
Podle Alijeva se mírové mise bude účastnit i Turecko, které je tradičním spojencem Baku. Alijev uvedl, že společná rusko-turecká mise bude trvat pět let a bude možné ji prodloužit o dalších pět. O počtu tureckých vojáků prezident neinformoval.
Podle Ruska ale dohoda o příměří v Karabachu nepředpokládá s rozmístěním jednotek Turecka. „Ve zveřejněné dohodě o něčem takovém není ani slovo. Tři strany se na tom nedohodly, rozmístění tureckých vojáků v Karabachu nebylo dohodnuto,“ řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
„Turecko posiluje svou roli v regionu. De facto dostává možnost přímého pozemního spojení s pobřežím Kaspického moře. Má se podílet na monitorování mírové mise. V době politických a ekonomických turbulencí doma získává možnost vše prodat jako úspěšnou pomoc národu, který i tímto způsobem velká část národa i vláda v Ankaře označují za bratrský,“ komentuje účast Turecka zpravodaj České televize Václav Černohorský.
obrázek
Současné boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu.
Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.
Mírová dohoda byla pro Armény záchrana, tvrdí válečná novinářka
Válečná reportérka Petra Procházková z Deníku N si myslí, že mírová dohoda byla nejlepším řešením zejména pro ázerbájdžánskou stranu a uprchlíky, kteří už několik desítek let čekají za hranicemi Ázerbájdžánu, aby se mohli vrátit do svých domovů v Náhorním Karabachu. Pro jejich protějšky, Armény, kteří kvůli bojům z Náhorního Karabachu utekli, je to naopak špatnou zprávou. Novinářka to řekla ve vysílání pořadu ČT Události, komentáře.
Podle Procházkové se také zdá, že se velká část lidí nesmířila s tím, že Arménie přišla o většinu území Náhorního Karabachu. „Pokud by dohoda podepsána nebyla, tak by jim nezbyl ani ten jeho kousek. Mnoha Arménům po prvotních návalech emocí, šoku a smutku dojde, že jiné možnosti nebylo. Pro Armény to byla záchrana,“ uvedla.
Rusko podle ní v konfliktu hraje klíčovou roli. Arménie je pro zemi důležitým územím a posledním teritoriem v Zakavkazsku, kde má stále funkční vojenskou základnu. „Proto se Rusové snaží udržet v Arménii, chtějí tam hrát klíčovou roli i nadále. Role mírotvůrce navíc staví Rusko do jiného světla, stalo se tak lokální mírovou mocností,“ dodala.
Události, komentáře: Petra Procházková o konfliktu v Náhorním Karabachu (zdroj: ČT24)