Arménské a ázerbájdžánské síly v pátek pokračovaly v bojích o Náhorní Karabach, zatímco Spojené státy podnikly další diplomatický pokus o ukončení nejkrvavějšího konfliktu v horské enklávě za déle než čtvrtinu století, uvedla agentura Reuters. Agentura AP označila nejnovější střety za těžké.
Těžké střety v Karabachu pokračují i přes diplomatická jednání
Ve Washingtonu americký ministr zahraničí Mike Pompeo separátně jednal se šéfy arménské a ázerbájdžánské diplomacie ve snaze ukončit téměř měsíc trvající krveprolití. Boje si podle ruského prezidenta Vladimira Putina vyžádaly od 27. září už skoro pět tisíc životů.
Prezident Donald Trump podle Reuters hovořil o pokroku, ale nesdělil žádné podrobnosti a odmítl říci, zda hovořil s politiky z obou zemí. „Spolupracujeme s Arménií. S Arménií máme velmi dobré vztahy. Uvidíme, co se stane,“ řekl v Oválné pracovně. Arménská diaspora má tradičně ve Washingtonu vliv.
Hrstka demonstrantů z obou stran, kteří drželi arménské a ázerbájdžánské vlajky a transparenty, mezitím vykřikovala hesla před ministerstvem zahraničí.
Schůzky se konaly odděleně
Oba ministři se setkali s Pompeem každý zvlášť. Schůzky trvaly přibližně 30 až 40 minut. Pompeo podle komuniké ministerstva zahraničí oběma stranám zdůraznil, jak je důležité, aby spolu začaly jednat.
Arménský ministr zahraničí Zohrab Mnacakanian řekl při odchodu z ministerstva, že rozhovor s Pompeem proběhl „velmi dobře“, a dodal, že na příměří se bude dále pracovat.
Nejisté naděje na rychlé ukončení bojů snížil rychlý kolaps dvou příměří zprostředkovaných Ruskem. Ázerbájdžán opakovaně říká, že příměří při zachování statu quo je pro něj nepřijatelné. Území, které mu podle mezinárodního práva patří, ovšem je kontrolováno Armény, hodlá dobýt.
Krátce před začátkem jednání ve Washingtonu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v Istanbulu řekl, že doufá, že na řešení konfliktu budou spolupracovat Moskva a Ankara. Podle Reuters zopakoval požadavky na zastoupení Turecka při zprostředkování jednání o urovnání konfliktu, které dlouhodobě vedou USA, Rusko a Francie. „Turecko je přesvědčeno, že má stejné právo jako Rusko, aby se zde mohlo podílet na míru,“ prohlásil.
Turecko je ve sporu spojencem Ázerbájdžánu. Jejich obyvatelé hovoří navzájem srozumitelnými jazyky a vyznávají islám, byť v postsovětské republice velmi vlažně. Arménie je křesťanská.
Washington, Paříž a Moskva, v nichž žijí početné arménské komunity s tradičním vlivem na politiku, takové výzvy dosud ignorovaly. Rozdíly v přístupu ke konfliktu dále prohloubily podráždění ve vztazích mezi Tureckem a jeho spojenci v NATO. Pompeo obvinil Turecko z rozdmýchávání konfliktu vyzbrojováním ázerbájdžánské strany. Ankara popírá, že by konflikt vyvolala, dodal Reuters.
Další střety
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany dříve během dne ohlásilo boje na několika úsecích karabašské fronty, stejně tak arménské ministerstvo obrany. Podle neuznávané karabašské republiky se terčem raketového ostřelování stala města Askeran a Martuni, která utrpěla značné škody, ale vyvázla bez ztrát na životech civilistů.
Náhorní Karabach spadá pod Ázerbájdžán, ale ovládají jej tamní Arméni, kteří se v krvavé válce s podporou Arménie fakticky odtrhli od Baku a tamní Ázerbájdžánce vyhnali. Světové mocnosti chtějí zabránit tomu, aby boje, které propukly 27. září, způsobily širší konflikt se zapojením Turecka a Ruska; Ankara jednoznačně podporuje Baku, zatímco Jerevan se dovolává spojenectví s Moskvou, která má v zemi vojenskou základnu. Rusko se však pasuje do role prostředníka.
Velmoci mají také obavu o bezpečnost ropovodů a plynovodů, které přepravují ázerbájdžánský plyn a ropu přes jižní Kavkaz na světové trhy, včetně Česka.
