Dva vědci z Česka dostali granty ve výši desítek milionů. Zaměří se na zemětřesení a středověkou vzdělanost

Do Česka letos putují dva prestižní startovací granty Evropské výzkumné rady (ERC). Historik filozofie Ota Pavlíček a geofyzik Christian Sippl získali takzvaný ERC Starting Grant, každý ve výši přibližně 1,3 milionu eur (zhruba 34 milionů korun). Díky grantu si založí vlastní týmy a provedou pětiletý výzkum. Pavlíček se bude věnovat hledání a zkoumání rukopisů ze středověkých univerzitních disputací, Sippl se zaměří na výzkum malých zemětřesení v různých částech světa. Oba působí na Akademii věd.

„Můj výzkum se zaměří na takzvané kvodlibetní disputace mezi 14. a 16. stoletím. Kvodlibetní disputace jsou, řekněme, předchůdkyněmi vědeckých konferencích a konaly se na všech možných univerzitách v Evropě,“ řekl  ke svému projektu Pavlíček.

Akademik, který působí na Filosofickém ústavu AV, poznamenal, že na těchto disputacích vystupovali členové fakulty svobodných umění, kteří už často studovali na vyšších fakultách. Představovali na nich své nové poznatky.

„Chystám se zkoumat naprosto neznámý korpus textů, který bych rád dal dohromady pomocí heuristiky v různých archivech a knihovnách v Evropě, Rusku nebo USA. Jakmile dáme korpus dohromady, tak se já a můj tým zaměříme na analýzu korpusu. Chceme probádat, co tam vlastně je a co nám to říká o tom, jak se ve středověku formovala evropská vzdělanost a kulturní dědictví,“ popsal. Podle jeho slov bude na projektu spolupracovat rozsáhlý mezinárodní tým.

Zkoumání nejsilnějších zemětřesení

Christian Sippl, který působí na Geofyzikálním ústavu AV, se s ERC podporou zaměří na výzkum malých zemětřesení. Citlivé seismické přístroje je zaznamenávají v oblastech, kde se jedna tektonická deska podsouvá pod druhou, a tak dochází k největším zemětřesením na Zemi.

Akademie věd uvedla, že první výsledky z takové zóny v Chile ukazují, že ohniska malých zemětřesní přímo na rozhraní desek zřejmě vymezují oblasti, kde může později dojít k destruktivním zemětřesením. Malá zemětřesení tak mohou pomoci lépe poznat děje vedoucí k ničivým událostem i chemické procesy hluboko uvnitř Země.

Sippl, který pochází z Německa, chce v Praze založit tým zkoumající právě aktivní tektonické procesy v těchto zónách a rozšířit dosavadní spolupráci s kolegy v Německu, Švýcarsku a Chile. Během výzkumu budou pracovat například s daty z tektonicky aktivních regionů Indonésie, Aljašky, Střední Ameriky a podél chilského pobřeží.

Podle AV letos Evropská výzkumná rada vybrala z 3272 předložených návrhů na tyto granty 436 projektů.

ERC rozděluje různé typy prestižních grantů. Největší podpora je do deseti milionu eur až na dobu šesti let. Ohledně Starting Grants byl pro Česko velmi úspěšný rok 2018, kdy podpořily pět tuzemských projektů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
včera v 01:36

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
6. 2. 2026
Načítání...