Dva vědci z Česka dostali granty ve výši desítek milionů. Zaměří se na zemětřesení a středověkou vzdělanost

Do Česka letos putují dva prestižní startovací granty Evropské výzkumné rady (ERC). Historik filozofie Ota Pavlíček a geofyzik Christian Sippl získali takzvaný ERC Starting Grant, každý ve výši přibližně 1,3 milionu eur (zhruba 34 milionů korun). Díky grantu si založí vlastní týmy a provedou pětiletý výzkum. Pavlíček se bude věnovat hledání a zkoumání rukopisů ze středověkých univerzitních disputací, Sippl se zaměří na výzkum malých zemětřesení v různých částech světa. Oba působí na Akademii věd.

„Můj výzkum se zaměří na takzvané kvodlibetní disputace mezi 14. a 16. stoletím. Kvodlibetní disputace jsou, řekněme, předchůdkyněmi vědeckých konferencích a konaly se na všech možných univerzitách v Evropě,“ řekl  ke svému projektu Pavlíček.

Akademik, který působí na Filosofickém ústavu AV, poznamenal, že na těchto disputacích vystupovali členové fakulty svobodných umění, kteří už často studovali na vyšších fakultách. Představovali na nich své nové poznatky.

„Chystám se zkoumat naprosto neznámý korpus textů, který bych rád dal dohromady pomocí heuristiky v různých archivech a knihovnách v Evropě, Rusku nebo USA. Jakmile dáme korpus dohromady, tak se já a můj tým zaměříme na analýzu korpusu. Chceme probádat, co tam vlastně je a co nám to říká o tom, jak se ve středověku formovala evropská vzdělanost a kulturní dědictví,“ popsal. Podle jeho slov bude na projektu spolupracovat rozsáhlý mezinárodní tým.

Zkoumání nejsilnějších zemětřesení

Christian Sippl, který působí na Geofyzikálním ústavu AV, se s ERC podporou zaměří na výzkum malých zemětřesení. Citlivé seismické přístroje je zaznamenávají v oblastech, kde se jedna tektonická deska podsouvá pod druhou, a tak dochází k největším zemětřesením na Zemi.

Akademie věd uvedla, že první výsledky z takové zóny v Chile ukazují, že ohniska malých zemětřesní přímo na rozhraní desek zřejmě vymezují oblasti, kde může později dojít k destruktivním zemětřesením. Malá zemětřesení tak mohou pomoci lépe poznat děje vedoucí k ničivým událostem i chemické procesy hluboko uvnitř Země.

Sippl, který pochází z Německa, chce v Praze založit tým zkoumající právě aktivní tektonické procesy v těchto zónách a rozšířit dosavadní spolupráci s kolegy v Německu, Švýcarsku a Chile. Během výzkumu budou pracovat například s daty z tektonicky aktivních regionů Indonésie, Aljašky, Střední Ameriky a podél chilského pobřeží.

Podle AV letos Evropská výzkumná rada vybrala z 3272 předložených návrhů na tyto granty 436 projektů.

ERC rozděluje různé typy prestižních grantů. Největší podpora je do deseti milionu eur až na dobu šesti let. Ohledně Starting Grants byl pro Česko velmi úspěšný rok 2018, kdy podpořily pět tuzemských projektů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
před 11 hhodinami

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
před 21 hhodinami

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
29. 3. 2025

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
29. 3. 2025

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
29. 3. 2025

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
29. 3. 2025

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025
Načítání...