Dva vědci z Česka dostali granty ve výši desítek milionů. Zaměří se na zemětřesení a středověkou vzdělanost

Do Česka letos putují dva prestižní startovací granty Evropské výzkumné rady (ERC). Historik filozofie Ota Pavlíček a geofyzik Christian Sippl získali takzvaný ERC Starting Grant, každý ve výši přibližně 1,3 milionu eur (zhruba 34 milionů korun). Díky grantu si založí vlastní týmy a provedou pětiletý výzkum. Pavlíček se bude věnovat hledání a zkoumání rukopisů ze středověkých univerzitních disputací, Sippl se zaměří na výzkum malých zemětřesení v různých částech světa. Oba působí na Akademii věd.

„Můj výzkum se zaměří na takzvané kvodlibetní disputace mezi 14. a 16. stoletím. Kvodlibetní disputace jsou, řekněme, předchůdkyněmi vědeckých konferencích a konaly se na všech možných univerzitách v Evropě,“ řekl  ke svému projektu Pavlíček.

Akademik, který působí na Filosofickém ústavu AV, poznamenal, že na těchto disputacích vystupovali členové fakulty svobodných umění, kteří už často studovali na vyšších fakultách. Představovali na nich své nové poznatky.

„Chystám se zkoumat naprosto neznámý korpus textů, který bych rád dal dohromady pomocí heuristiky v různých archivech a knihovnách v Evropě, Rusku nebo USA. Jakmile dáme korpus dohromady, tak se já a můj tým zaměříme na analýzu korpusu. Chceme probádat, co tam vlastně je a co nám to říká o tom, jak se ve středověku formovala evropská vzdělanost a kulturní dědictví,“ popsal. Podle jeho slov bude na projektu spolupracovat rozsáhlý mezinárodní tým.

Zkoumání nejsilnějších zemětřesení

Christian Sippl, který působí na Geofyzikálním ústavu AV, se s ERC podporou zaměří na výzkum malých zemětřesení. Citlivé seismické přístroje je zaznamenávají v oblastech, kde se jedna tektonická deska podsouvá pod druhou, a tak dochází k největším zemětřesením na Zemi.

Akademie věd uvedla, že první výsledky z takové zóny v Chile ukazují, že ohniska malých zemětřesní přímo na rozhraní desek zřejmě vymezují oblasti, kde může později dojít k destruktivním zemětřesením. Malá zemětřesení tak mohou pomoci lépe poznat děje vedoucí k ničivým událostem i chemické procesy hluboko uvnitř Země.

Sippl, který pochází z Německa, chce v Praze založit tým zkoumající právě aktivní tektonické procesy v těchto zónách a rozšířit dosavadní spolupráci s kolegy v Německu, Švýcarsku a Chile. Během výzkumu budou pracovat například s daty z tektonicky aktivních regionů Indonésie, Aljašky, Střední Ameriky a podél chilského pobřeží.

Podle AV letos Evropská výzkumná rada vybrala z 3272 předložených návrhů na tyto granty 436 projektů.

ERC rozděluje různé typy prestižních grantů. Největší podpora je do deseti milionu eur až na dobu šesti let. Ohledně Starting Grants byl pro Česko velmi úspěšný rok 2018, kdy podpořily pět tuzemských projektů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 21 mminutami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 3 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 5 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 23 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled