Dva vědci z Česka dostali granty ve výši desítek milionů. Zaměří se na zemětřesení a středověkou vzdělanost

Do Česka letos putují dva prestižní startovací granty Evropské výzkumné rady (ERC). Historik filozofie Ota Pavlíček a geofyzik Christian Sippl získali takzvaný ERC Starting Grant, každý ve výši přibližně 1,3 milionu eur (zhruba 34 milionů korun). Díky grantu si založí vlastní týmy a provedou pětiletý výzkum. Pavlíček se bude věnovat hledání a zkoumání rukopisů ze středověkých univerzitních disputací, Sippl se zaměří na výzkum malých zemětřesení v různých částech světa. Oba působí na Akademii věd.

„Můj výzkum se zaměří na takzvané kvodlibetní disputace mezi 14. a 16. stoletím. Kvodlibetní disputace jsou, řekněme, předchůdkyněmi vědeckých konferencích a konaly se na všech možných univerzitách v Evropě,“ řekl  ke svému projektu Pavlíček.

Akademik, který působí na Filosofickém ústavu AV, poznamenal, že na těchto disputacích vystupovali členové fakulty svobodných umění, kteří už často studovali na vyšších fakultách. Představovali na nich své nové poznatky.

„Chystám se zkoumat naprosto neznámý korpus textů, který bych rád dal dohromady pomocí heuristiky v různých archivech a knihovnách v Evropě, Rusku nebo USA. Jakmile dáme korpus dohromady, tak se já a můj tým zaměříme na analýzu korpusu. Chceme probádat, co tam vlastně je a co nám to říká o tom, jak se ve středověku formovala evropská vzdělanost a kulturní dědictví,“ popsal. Podle jeho slov bude na projektu spolupracovat rozsáhlý mezinárodní tým.

Zkoumání nejsilnějších zemětřesení

Christian Sippl, který působí na Geofyzikálním ústavu AV, se s ERC podporou zaměří na výzkum malých zemětřesení. Citlivé seismické přístroje je zaznamenávají v oblastech, kde se jedna tektonická deska podsouvá pod druhou, a tak dochází k největším zemětřesením na Zemi.

Akademie věd uvedla, že první výsledky z takové zóny v Chile ukazují, že ohniska malých zemětřesní přímo na rozhraní desek zřejmě vymezují oblasti, kde může později dojít k destruktivním zemětřesením. Malá zemětřesení tak mohou pomoci lépe poznat děje vedoucí k ničivým událostem i chemické procesy hluboko uvnitř Země.

Sippl, který pochází z Německa, chce v Praze založit tým zkoumající právě aktivní tektonické procesy v těchto zónách a rozšířit dosavadní spolupráci s kolegy v Německu, Švýcarsku a Chile. Během výzkumu budou pracovat například s daty z tektonicky aktivních regionů Indonésie, Aljašky, Střední Ameriky a podél chilského pobřeží.

Podle AV letos Evropská výzkumná rada vybrala z 3272 předložených návrhů na tyto granty 436 projektů.

ERC rozděluje různé typy prestižních grantů. Největší podpora je do deseti milionu eur až na dobu šesti let. Ohledně Starting Grants byl pro Česko velmi úspěšný rok 2018, kdy podpořily pět tuzemských projektů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 7 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 20 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...