Čeští vědci dostali prestižní evropské granty za desítky milionů

Dva vědci z Masarykovy univerzity získali od Evropské výzkumné rady prestižní granty 1,5 milionu eur (36 milionů korun). Zaměří se na výzkum ve vývojové a strukturní biologii. ERC Starting Grant ve stejné výši míří také na Univerzitu Karlovu na výzkum dětského čtení. Brněnská a pražská univerzita o úspěchu informovaly v tiskových zprávách.

Z Brna uspěli Peter Fabian, jenž působí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, a Petr Těšina ze Středoevropského technologického institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Granty jim umožní postavit vlastní tým a věnovat se pět let výzkumu. Podle rektora Martina Bareše jsou ERC granty prestižní a v mezinárodní konkurenci uspějí jen ti nejlepší.

Fabian se zaměří na studium buněk, které pomáhají ke správné regeneraci kostí. Jako modelový organismus mu poslouží drobná rybka zebřička, využije nejmodernější genomické, genetické a zobrazovací metody.

Hlavním cílem Těšinova projektu je lepší porozumění kontrole kvality spojené s ribozomy u lidí. Chyby, které při procesu nastanou, vedou k produkci vadných proteinů, které způsobují různé buněčné problémy a nemoci – hlavně v nervové tkáni.

„Chci zkoumat, jak a proč vedou mutace ve faktorech kontroly kvality souvisejících s ribozomy k neurodegeneraci. Plánuji odhalit základní mechanismy, které tyto mutace spojují se zdravotními následky,“ uvedl Těšina. Proces už studoval na kvasinkách. Nyní se zaměří na studium stejného procesu v lidských buňkách.

Informace a děti

Grant ve stejné výši získala také Anežka Kuzmičová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V pětiletém výzkumném projektu bude zkoumat vztah dětí k informacím a čtení literatury faktu. „Naším primárním cílem je zjistit, co to vlastně znamená, když dítě nějaké téma zaujme, co mu to dává ve smyslu prožitků a pocitů. Hlavní zaměření bude na knížky a čtení, ale zabývat se budeme i dalšími způsoby získávání informací, jako je například povídání si, volná hra či poslouchání,“ uvedla Kuzmičová.

Od roku 2020 pracuje na Filozofické fakultě UK, kde vede mezifakultní skupinu Integrální výzkum textu a četby, založenou díky univerzitnímu grantu Primus. V loňském roce získala Cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru společenské vědy.

Úspěšnost evropských zemí se liší

V úspěšnosti zemí získávat tyto prestižní granty jsou značné rozdíly. Například Maďarsko a Slovensko letos nedosáhly ani na jediný, Slovinsko a Rumunsko získaly po jednom – a Polsko má dva. Česká republika se třemi je na tom tedy lépe než jiné bývalé komunistické země, ale stále dramaticky zaostává za „západem“. Například srovnatelně velké Rakousko má letos 19 těchto cen, a nejúspěšnějším je Německo s téměř devadesátkou ERC grantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 16 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...