Čeští vědci dostali prestižní evropské granty za desítky milionů

Dva vědci z Masarykovy univerzity získali od Evropské výzkumné rady prestižní granty 1,5 milionu eur (36 milionů korun). Zaměří se na výzkum ve vývojové a strukturní biologii. ERC Starting Grant ve stejné výši míří také na Univerzitu Karlovu na výzkum dětského čtení. Brněnská a pražská univerzita o úspěchu informovaly v tiskových zprávách.

Z Brna uspěli Peter Fabian, jenž působí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, a Petr Těšina ze Středoevropského technologického institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Granty jim umožní postavit vlastní tým a věnovat se pět let výzkumu. Podle rektora Martina Bareše jsou ERC granty prestižní a v mezinárodní konkurenci uspějí jen ti nejlepší.

Fabian se zaměří na studium buněk, které pomáhají ke správné regeneraci kostí. Jako modelový organismus mu poslouží drobná rybka zebřička, využije nejmodernější genomické, genetické a zobrazovací metody.

Hlavním cílem Těšinova projektu je lepší porozumění kontrole kvality spojené s ribozomy u lidí. Chyby, které při procesu nastanou, vedou k produkci vadných proteinů, které způsobují různé buněčné problémy a nemoci – hlavně v nervové tkáni.

„Chci zkoumat, jak a proč vedou mutace ve faktorech kontroly kvality souvisejících s ribozomy k neurodegeneraci. Plánuji odhalit základní mechanismy, které tyto mutace spojují se zdravotními následky,“ uvedl Těšina. Proces už studoval na kvasinkách. Nyní se zaměří na studium stejného procesu v lidských buňkách.

Informace a děti

Grant ve stejné výši získala také Anežka Kuzmičová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V pětiletém výzkumném projektu bude zkoumat vztah dětí k informacím a čtení literatury faktu. „Naším primárním cílem je zjistit, co to vlastně znamená, když dítě nějaké téma zaujme, co mu to dává ve smyslu prožitků a pocitů. Hlavní zaměření bude na knížky a čtení, ale zabývat se budeme i dalšími způsoby získávání informací, jako je například povídání si, volná hra či poslouchání,“ uvedla Kuzmičová.

Od roku 2020 pracuje na Filozofické fakultě UK, kde vede mezifakultní skupinu Integrální výzkum textu a četby, založenou díky univerzitnímu grantu Primus. V loňském roce získala Cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru společenské vědy.

Úspěšnost evropských zemí se liší

V úspěšnosti zemí získávat tyto prestižní granty jsou značné rozdíly. Například Maďarsko a Slovensko letos nedosáhly ani na jediný, Slovinsko a Rumunsko získaly po jednom – a Polsko má dva. Česká republika se třemi je na tom tedy lépe než jiné bývalé komunistické země, ale stále dramaticky zaostává za „západem“. Například srovnatelně velké Rakousko má letos 19 těchto cen, a nejúspěšnějším je Německo s téměř devadesátkou ERC grantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 15 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.