Čeští vědci dostali prestižní evropské granty za desítky milionů

Dva vědci z Masarykovy univerzity získali od Evropské výzkumné rady prestižní granty 1,5 milionu eur (36 milionů korun). Zaměří se na výzkum ve vývojové a strukturní biologii. ERC Starting Grant ve stejné výši míří také na Univerzitu Karlovu na výzkum dětského čtení. Brněnská a pražská univerzita o úspěchu informovaly v tiskových zprávách.

Z Brna uspěli Peter Fabian, jenž působí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, a Petr Těšina ze Středoevropského technologického institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Granty jim umožní postavit vlastní tým a věnovat se pět let výzkumu. Podle rektora Martina Bareše jsou ERC granty prestižní a v mezinárodní konkurenci uspějí jen ti nejlepší.

Fabian se zaměří na studium buněk, které pomáhají ke správné regeneraci kostí. Jako modelový organismus mu poslouží drobná rybka zebřička, využije nejmodernější genomické, genetické a zobrazovací metody.

Hlavním cílem Těšinova projektu je lepší porozumění kontrole kvality spojené s ribozomy u lidí. Chyby, které při procesu nastanou, vedou k produkci vadných proteinů, které způsobují různé buněčné problémy a nemoci – hlavně v nervové tkáni.

„Chci zkoumat, jak a proč vedou mutace ve faktorech kontroly kvality souvisejících s ribozomy k neurodegeneraci. Plánuji odhalit základní mechanismy, které tyto mutace spojují se zdravotními následky,“ uvedl Těšina. Proces už studoval na kvasinkách. Nyní se zaměří na studium stejného procesu v lidských buňkách.

Informace a děti

Grant ve stejné výši získala také Anežka Kuzmičová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V pětiletém výzkumném projektu bude zkoumat vztah dětí k informacím a čtení literatury faktu. „Naším primárním cílem je zjistit, co to vlastně znamená, když dítě nějaké téma zaujme, co mu to dává ve smyslu prožitků a pocitů. Hlavní zaměření bude na knížky a čtení, ale zabývat se budeme i dalšími způsoby získávání informací, jako je například povídání si, volná hra či poslouchání,“ uvedla Kuzmičová.

Od roku 2020 pracuje na Filozofické fakultě UK, kde vede mezifakultní skupinu Integrální výzkum textu a četby, založenou díky univerzitnímu grantu Primus. V loňském roce získala Cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru společenské vědy.

Úspěšnost evropských zemí se liší

V úspěšnosti zemí získávat tyto prestižní granty jsou značné rozdíly. Například Maďarsko a Slovensko letos nedosáhly ani na jediný, Slovinsko a Rumunsko získaly po jednom – a Polsko má dva. Česká republika se třemi je na tom tedy lépe než jiné bývalé komunistické země, ale stále dramaticky zaostává za „západem“. Například srovnatelně velké Rakousko má letos 19 těchto cen, a nejúspěšnějším je Německo s téměř devadesátkou ERC grantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
před 12 hhodinami

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
před 14 hhodinami

Klimatické extrémy decimují Afriku

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.
před 15 hhodinami

KLDR pytlačí a pašuje ohrožená zvířata, některá už vyhubila

Severokorejská vláda se silně podílí na neudržitelném a nezákonném obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který zahrnuje i druhy chráněné vlastními zákony. Představuje tak hrozbu pro obnovu biologické rozmanitosti v regionu, uvádí nová studie vědců z Londýna.
před 16 hhodinami

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
před 18 hhodinami

Na Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk

Na Novém Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk. Powelliphanta augusta patří k největším plžům na světě a může se dožít až desítek let.
před 19 hhodinami

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
11. 5. 2025

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025
Načítání...