Dva vědci z Česka dostali granty ve výši desítek milionů. Zaměří se na zemětřesení a středověkou vzdělanost

Do Česka letos putují dva prestižní startovací granty Evropské výzkumné rady (ERC). Historik filozofie Ota Pavlíček a geofyzik Christian Sippl získali takzvaný ERC Starting Grant, každý ve výši přibližně 1,3 milionu eur (zhruba 34 milionů korun). Díky grantu si založí vlastní týmy a provedou pětiletý výzkum. Pavlíček se bude věnovat hledání a zkoumání rukopisů ze středověkých univerzitních disputací, Sippl se zaměří na výzkum malých zemětřesení v různých částech světa. Oba působí na Akademii věd.

„Můj výzkum se zaměří na takzvané kvodlibetní disputace mezi 14. a 16. stoletím. Kvodlibetní disputace jsou, řekněme, předchůdkyněmi vědeckých konferencích a konaly se na všech možných univerzitách v Evropě,“ řekl  ke svému projektu Pavlíček.

Akademik, který působí na Filosofickém ústavu AV, poznamenal, že na těchto disputacích vystupovali členové fakulty svobodných umění, kteří už často studovali na vyšších fakultách. Představovali na nich své nové poznatky.

„Chystám se zkoumat naprosto neznámý korpus textů, který bych rád dal dohromady pomocí heuristiky v různých archivech a knihovnách v Evropě, Rusku nebo USA. Jakmile dáme korpus dohromady, tak se já a můj tým zaměříme na analýzu korpusu. Chceme probádat, co tam vlastně je a co nám to říká o tom, jak se ve středověku formovala evropská vzdělanost a kulturní dědictví,“ popsal. Podle jeho slov bude na projektu spolupracovat rozsáhlý mezinárodní tým.

Zkoumání nejsilnějších zemětřesení

Christian Sippl, který působí na Geofyzikálním ústavu AV, se s ERC podporou zaměří na výzkum malých zemětřesení. Citlivé seismické přístroje je zaznamenávají v oblastech, kde se jedna tektonická deska podsouvá pod druhou, a tak dochází k největším zemětřesením na Zemi.

Akademie věd uvedla, že první výsledky z takové zóny v Chile ukazují, že ohniska malých zemětřesní přímo na rozhraní desek zřejmě vymezují oblasti, kde může později dojít k destruktivním zemětřesením. Malá zemětřesení tak mohou pomoci lépe poznat děje vedoucí k ničivým událostem i chemické procesy hluboko uvnitř Země.

Sippl, který pochází z Německa, chce v Praze založit tým zkoumající právě aktivní tektonické procesy v těchto zónách a rozšířit dosavadní spolupráci s kolegy v Německu, Švýcarsku a Chile. Během výzkumu budou pracovat například s daty z tektonicky aktivních regionů Indonésie, Aljašky, Střední Ameriky a podél chilského pobřeží.

Podle AV letos Evropská výzkumná rada vybrala z 3272 předložených návrhů na tyto granty 436 projektů.

ERC rozděluje různé typy prestižních grantů. Největší podpora je do deseti milionu eur až na dobu šesti let. Ohledně Starting Grants byl pro Česko velmi úspěšný rok 2018, kdy podpořily pět tuzemských projektů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 21 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.