Před třinácti lety se pražská Bertramka vrátila do rukou Mozartovy obce. Slavnou vilu, kde Wolfgang Amadeus Mozart psal operu Don Giovanni, zabavili komunisté v osmdesátých letech. Bohužel teď je zřejmé, že magické místo na pražském Smíchově po změně vlastníka neprospívá. Zahrada pustne a často v ní sídlí narkomani. Turisté a Pražané většinou narazí na uzamčenou bránu. Vila je po většinu času pro veřejnost uzavřená a je v žalostném stavu, přestože jde od roku 2019 o národní kulturní památku. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.
Manželé Duškovi hostili ve své pražské usedlosti klavírního virtuosa a jednoho z největších skladatelů všech dob Wolfganga Amadea Mozarta několikrát. Traduje se, že rozverného génia museli někdy u klavíru zamykat, aby v termínu dokončil operu Don Giovanni. Ta měla v pražském Stavovském divadle premiéru 29. října 1787.
Skoro po celé dvacáté století byla Bertramka i s rozsáhlým parkem denně přístupná veřejnosti, v hlavní budově působilo Mozartovo muzeum. Život tu nejvíce kypěl na přelomu tisíciletí, kdy se o program staraly společnost Comenius, Mětstská část Praha 5 a České muzeum hudby patřící pod Národní muzeum.
Pro mnoho milovníků Mozarta byl ale program příliš kýčovitý, komerční a přepjatě okázalý. „Probíhaly tady velice komerční koncerty a současně tady byla expozice ne úplně vhodná pro Bertramku,“ říká tajemnice Mozartovy obce Milada Jonášová.
Navrácení se neobešlo bez konfliktu
V roce 2009 dochází k vrácení Bertramky i parku restituentovi – Mozartově obci. Té Bertramka patřila od konce dvacátých let minulého století až do poloviny osmdesátých, kdy si vilu přivlastnil stát. Od devadesátých let se o ni Mozartova obec soudila. Prošla si martyriem odmítání a nepochopení.
Při stěhování po navrácení docházelo ke konfliktům. Noví majitelé se bránili odvozu historických exponátů, domnívali se, že se jedná o krádež. Teprve později uznali, že exponáty byly pouze zapůjčeny Českým muzeem hudby, respektive Národním muzeem. Z autentických artefaktů z doby pobytu Mozarta na Bertramce se nic nezachovalo.
Politika staronového majitele Bertramky – Mozartovy obce – byla jiná než předchůdců. Žádná stálá expozice a kavárna. Vědecká kongresová činnost, uzavření parku pro veřejnost a omezení koncertů. Pouze monotematické krátkodobé výstavy, ta o pražských korunovačních operách se má příští léto opakovat.
„Dával jste někdy žádost o grant?“
Jinak jsou ale budovy v havarijním stavu, už několik let se v nich netopí. Narkomani, kteří zahradu opuštěné vily využívají, část majetku poničili a odnesli. Včetně například historických klik. Podle předsedy Mozartovy obce Tomislava Volka nevítané obyvatele policie jednou za čas vyžene, ale stejně se zase vrátí. Na hlídače prý nejsou peníze.
„Dával jste někdy žádost o grant? To je strašlivá věc,“ reaguje Volek na otázky o financování potřebné údržby Bertramky.
Místostarosta Prahy 5, s níž měla Mozartova obec kvůli navrácení Bertramky napjaté vztahy, Lukáš Herold (ODS) tvrdí, že městská část je připravena pomoci památku zachránit, ale že Mozartova obec o peníze nežádá.
Na ministerstvu kultury zaznamenali žádost o grant od Mozartovy obce pouze v roce 2018. „Nicméně o žádosti vůbec nemohlo být rozhodnuto, protože neobsahovala všechny podstatné náležitosti,“ dodává mluvčí resortu Jana Malíková.
Do Bertramky chtěl investovat i magistrát
O stav Bertramky se zajímá i magistrát hlavního města. „Náš odbor památkové péče říká, že usedlost je zanedbaná, je zanedbaná i její péče, dokonce zmiňuje i zanedbaný stav nedávno opraveného schodiště,“ upozorňuje mluvčí Vít Hofman.
„Můžeme zahájit sankční řízení, kde v rámci této národní kulturní památky hrozí pokuta až čtyři miliony korun,“ dodal Hofman v souvislosti s tím, že magistrát má pravomoc i k takovému řešení.
Bertramka byla tématem už za dřívějšího vedení Prahy. V roce 2016 se na magistrát s návrhem obrátil ředitel Obecního domu v Praze Vlastimil Ježek. „Spočítali jsme základní odhad na rekonstrukci objektu, zřízení letního amfiteátru a případně repliky barokního divadla na částku těsně pod 30 milionů korun, ovšem v tehdejších cenách. K investici jsme připočetli i oživení a vrácení Bertramky pražské kultuře,“ upřesnil Ježek.
Podle slov tehdejšího pražského radního pro kulturu Jana Wolfa (KDU-ČSL) město předpokládalo, že by se do Bertramky muselo investovat padesát až sto milionů korun. Magistrát byl prý ochoten přistoupit na různé varianty. Včetně dlouhodobého pronájmu. Předseda Mozartovy obce ale po několika jednáních přestal komunikovat, říká Wolf.
Něco společného s Mozartem
Tomislav Volek má pro odmítnutí nabídky magistrátu vysvětlení: „Přinesli by miliony, jenomže když jsem tohle předložil výboru, tak mi řekli, že my přece nemůžeme zavazovat další výbory Mozartovy obce, že je to na tolik a tolik let prodáno.“ Odvolává se na jiné nepřesvědčivé nabídky. „Přicházeli různí, kteří by rádi byli na Bertramce, ale vždycky za tím byl obchod, nějaké uplatnění, které s Mozartem nemělo vůbec nic společného,“ říká.
Navrhnout rekonstrukce přilehlých budov na Bertramce se pokoušel i architekt Daniel Špička, který je sice členem Mozartovy obce, ale s vedením nekomunikuje. Ani on nepochodil. „Nikdo mně zatím nevysvětlil, proč se tak brání jakémukoliv rozvoji Bertramky. Za těch třináct let je to svým způsobem zkáza,“ obává se.
Na programu v Bertramce Mozartově obci záleží. „Do budoucna by tu mohlo být samozřejmě mnohem živější centrum, ale na umělecké a vědecké bázi,“ připouští tajemnice obce Milada Jonášová. „Nemůžeme se bavit v rozmezí roků, to je na delší dobu,“ odpovídá na otázku, za jak dlouho by se mohlo něco takového uskutečnit.
„Kdybych chtěl být optimista, tak bych se rád ještě dočkal, že Bertramka bude tak, jako byla před rokem devadesát. To bych byl vlastně rád,“ přidal svůj výhled architekt Špička.
