Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.

Univerzita Karlova získala na podporu mladých talentovaných vědců, kteří by se rádi do Česka vrátili, celkem 60 milionů korun v evropském programu Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA). Tyto peníze jsou určené pro projekt Charleston, který po dobu pěti let podpoří mladé vědkyně a vědce s mezinárodní zkušeností ve výzkumu zaměřeném na udržitelnost. Celkový rozpočet projektu činí 120 milionů korun, polovinu tvoří příspěvek Evropské komise.

Projekt Charleston bude financovat minimálně dvacet postdoktorandských stáží v délce 27 až 30 měsíců ve dvou výzvách. První výzva pro podávání žádostí bude otevřena začátkem března. Zájemci musí splňovat podmínku dlouhodobé zahraniční výzkumné praxe. Zároveň jejich vědecké projekty musí přispívat k Cílům udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (OSN). Mezi prioritní oblasti patří například životní prostředí, kvalitní vzdělávání, rovné příležitosti, zdraví, inovace či přenos vědeckých výsledků do praxe.

„Program Charleston nabízí nejen financování stáží, ale také nástroje pro kariérní rozvoj, jako jsou vzdělávací kurzy nebo mentoring. Tyto aktivity budou dostupné i pro další mladé výzkumníky na UK,“ uvedl prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek.

Práva, ale i povinnosti

Aby mladí vědci finance z grantu získali, musejí splnit i řadu povinností. Součástí je například i zapojení postdoktorandů do stáží ve firmách nebo státních institucích. Tím chce Karlova univerzita podpořit transfer technologií a aplikaci výzkumu také mimo akademickou sféru. Univerzita dlouhodobě spolupracuje například se společnostmi z odvětví farmacie, strojírenství nebo elektrotechniky.

Projekt Charleston bude fungovat do konce roku 2029. Vědci, kteří budou chtít žádat o podporu, musí splnit několik dalších podmínek. Nesmějí mít doktorský titul déle než osm let a nesmí pobývat v Česku déle než dvanáct měsíců za posledních 36 měsíců k datu uzávěrky výzvy. Také nesmějí být zaměstnanci Univerzity Karlovy k datu uzávěrky výzvy.

Měsíčně mohou získat z programu přibližně 77 500 korun v hrubé výši, získají také příplatek, pokud mají děti, nebo příspěvek na vědeckou činnost, vzdělávání a neakademickou stáž. A to všechno k tomu, co jim nabídne jejich nové pracoviště. To stále ještě nemůže ani zdaleka vyvážit například finance, které mají postdoktorandi ve špičkových zahraničních institucích, ale může to vytvořit podmínky, kdy pro ně přechod do českého prostředí spojený například se zakládáním rodiny bude finančně snesitelnější. Pro srovnání: například v USA je průměrný měsíční plat postdoktorandů v přepočtu asi 146 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 4 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 20 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...