Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.

Univerzita Karlova získala na podporu mladých talentovaných vědců, kteří by se rádi do Česka vrátili, celkem 60 milionů korun v evropském programu Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA). Tyto peníze jsou určené pro projekt Charleston, který po dobu pěti let podpoří mladé vědkyně a vědce s mezinárodní zkušeností ve výzkumu zaměřeném na udržitelnost. Celkový rozpočet projektu činí 120 milionů korun, polovinu tvoří příspěvek Evropské komise.

Projekt Charleston bude financovat minimálně dvacet postdoktorandských stáží v délce 27 až 30 měsíců ve dvou výzvách. První výzva pro podávání žádostí bude otevřena začátkem března. Zájemci musí splňovat podmínku dlouhodobé zahraniční výzkumné praxe. Zároveň jejich vědecké projekty musí přispívat k Cílům udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (OSN). Mezi prioritní oblasti patří například životní prostředí, kvalitní vzdělávání, rovné příležitosti, zdraví, inovace či přenos vědeckých výsledků do praxe.

„Program Charleston nabízí nejen financování stáží, ale také nástroje pro kariérní rozvoj, jako jsou vzdělávací kurzy nebo mentoring. Tyto aktivity budou dostupné i pro další mladé výzkumníky na UK,“ uvedl prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek.

Práva, ale i povinnosti

Aby mladí vědci finance z grantu získali, musejí splnit i řadu povinností. Součástí je například i zapojení postdoktorandů do stáží ve firmách nebo státních institucích. Tím chce Karlova univerzita podpořit transfer technologií a aplikaci výzkumu také mimo akademickou sféru. Univerzita dlouhodobě spolupracuje například se společnostmi z odvětví farmacie, strojírenství nebo elektrotechniky.

Projekt Charleston bude fungovat do konce roku 2029. Vědci, kteří budou chtít žádat o podporu, musí splnit několik dalších podmínek. Nesmějí mít doktorský titul déle než osm let a nesmí pobývat v Česku déle než dvanáct měsíců za posledních 36 měsíců k datu uzávěrky výzvy. Také nesmějí být zaměstnanci Univerzity Karlovy k datu uzávěrky výzvy.

Měsíčně mohou získat z programu přibližně 77 500 korun v hrubé výši, získají také příplatek, pokud mají děti, nebo příspěvek na vědeckou činnost, vzdělávání a neakademickou stáž. A to všechno k tomu, co jim nabídne jejich nové pracoviště. To stále ještě nemůže ani zdaleka vyvážit například finance, které mají postdoktorandi ve špičkových zahraničních institucích, ale může to vytvořit podmínky, kdy pro ně přechod do českého prostředí spojený například se zakládáním rodiny bude finančně snesitelnější. Pro srovnání: například v USA je průměrný měsíční plat postdoktorandů v přepočtu asi 146 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 10 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 11 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 19 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
včera v 17:34
Načítání...