Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.

Univerzita Karlova získala na podporu mladých talentovaných vědců, kteří by se rádi do Česka vrátili, celkem 60 milionů korun v evropském programu Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA). Tyto peníze jsou určené pro projekt Charleston, který po dobu pěti let podpoří mladé vědkyně a vědce s mezinárodní zkušeností ve výzkumu zaměřeném na udržitelnost. Celkový rozpočet projektu činí 120 milionů korun, polovinu tvoří příspěvek Evropské komise.

Projekt Charleston bude financovat minimálně dvacet postdoktorandských stáží v délce 27 až 30 měsíců ve dvou výzvách. První výzva pro podávání žádostí bude otevřena začátkem března. Zájemci musí splňovat podmínku dlouhodobé zahraniční výzkumné praxe. Zároveň jejich vědecké projekty musí přispívat k Cílům udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (OSN). Mezi prioritní oblasti patří například životní prostředí, kvalitní vzdělávání, rovné příležitosti, zdraví, inovace či přenos vědeckých výsledků do praxe.

„Program Charleston nabízí nejen financování stáží, ale také nástroje pro kariérní rozvoj, jako jsou vzdělávací kurzy nebo mentoring. Tyto aktivity budou dostupné i pro další mladé výzkumníky na UK,“ uvedl prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek.

Práva, ale i povinnosti

Aby mladí vědci finance z grantu získali, musejí splnit i řadu povinností. Součástí je například i zapojení postdoktorandů do stáží ve firmách nebo státních institucích. Tím chce Karlova univerzita podpořit transfer technologií a aplikaci výzkumu také mimo akademickou sféru. Univerzita dlouhodobě spolupracuje například se společnostmi z odvětví farmacie, strojírenství nebo elektrotechniky.

Projekt Charleston bude fungovat do konce roku 2029. Vědci, kteří budou chtít žádat o podporu, musí splnit několik dalších podmínek. Nesmějí mít doktorský titul déle než osm let a nesmí pobývat v Česku déle než dvanáct měsíců za posledních 36 měsíců k datu uzávěrky výzvy. Také nesmějí být zaměstnanci Univerzity Karlovy k datu uzávěrky výzvy.

Měsíčně mohou získat z programu přibližně 77 500 korun v hrubé výši, získají také příplatek, pokud mají děti, nebo příspěvek na vědeckou činnost, vzdělávání a neakademickou stáž. A to všechno k tomu, co jim nabídne jejich nové pracoviště. To stále ještě nemůže ani zdaleka vyvážit například finance, které mají postdoktorandi ve špičkových zahraničních institucích, ale může to vytvořit podmínky, kdy pro ně přechod do českého prostředí spojený například se zakládáním rodiny bude finančně snesitelnější. Pro srovnání: například v USA je průměrný měsíční plat postdoktorandů v přepočtu asi 146 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 11 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.