Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.

Univerzita Karlova získala na podporu mladých talentovaných vědců, kteří by se rádi do Česka vrátili, celkem 60 milionů korun v evropském programu Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA). Tyto peníze jsou určené pro projekt Charleston, který po dobu pěti let podpoří mladé vědkyně a vědce s mezinárodní zkušeností ve výzkumu zaměřeném na udržitelnost. Celkový rozpočet projektu činí 120 milionů korun, polovinu tvoří příspěvek Evropské komise.

Projekt Charleston bude financovat minimálně dvacet postdoktorandských stáží v délce 27 až 30 měsíců ve dvou výzvách. První výzva pro podávání žádostí bude otevřena začátkem března. Zájemci musí splňovat podmínku dlouhodobé zahraniční výzkumné praxe. Zároveň jejich vědecké projekty musí přispívat k Cílům udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (OSN). Mezi prioritní oblasti patří například životní prostředí, kvalitní vzdělávání, rovné příležitosti, zdraví, inovace či přenos vědeckých výsledků do praxe.

„Program Charleston nabízí nejen financování stáží, ale také nástroje pro kariérní rozvoj, jako jsou vzdělávací kurzy nebo mentoring. Tyto aktivity budou dostupné i pro další mladé výzkumníky na UK,“ uvedl prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek.

Práva, ale i povinnosti

Aby mladí vědci finance z grantu získali, musejí splnit i řadu povinností. Součástí je například i zapojení postdoktorandů do stáží ve firmách nebo státních institucích. Tím chce Karlova univerzita podpořit transfer technologií a aplikaci výzkumu také mimo akademickou sféru. Univerzita dlouhodobě spolupracuje například se společnostmi z odvětví farmacie, strojírenství nebo elektrotechniky.

Projekt Charleston bude fungovat do konce roku 2029. Vědci, kteří budou chtít žádat o podporu, musí splnit několik dalších podmínek. Nesmějí mít doktorský titul déle než osm let a nesmí pobývat v Česku déle než dvanáct měsíců za posledních 36 měsíců k datu uzávěrky výzvy. Také nesmějí být zaměstnanci Univerzity Karlovy k datu uzávěrky výzvy.

Měsíčně mohou získat z programu přibližně 77 500 korun v hrubé výši, získají také příplatek, pokud mají děti, nebo příspěvek na vědeckou činnost, vzdělávání a neakademickou stáž. A to všechno k tomu, co jim nabídne jejich nové pracoviště. To stále ještě nemůže ani zdaleka vyvážit například finance, které mají postdoktorandi ve špičkových zahraničních institucích, ale může to vytvořit podmínky, kdy pro ně přechod do českého prostředí spojený například se zakládáním rodiny bude finančně snesitelnější. Pro srovnání: například v USA je průměrný měsíční plat postdoktorandů v přepočtu asi 146 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 14 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 16 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 19 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 20 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 23 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...