Výzkum strana 2 z 5

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Joel Mokyr, Philippe Aghion a Peter Howitt za výzkum vlivu inovací na hospodářský růst. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Na nejsušší poušti světa Atacamě v Chile vědci zkoumají malou odolnou rostlinu. Mohla by totiž ukrývat genetické informace, které by mohly pomoci zemědělským plodinám odolávat v sušších podmínkách způsobených globální změnou klimatu. Rostlina Cistanthe (Calandrinia) longiscapa kvete v době vzácných atacamských dešťů a vytváří mozaiku barev, které se přezdívá kvetoucí poušť.

Různé lidské kultury a civilizace se od sebe zásadně liší. Ale v některých oblastech se naopak nápadně podobají: například se po celém světě ženy v průměru dožívají vyššího věku než muži. Ale jak je to možné a čím je to dané? To je pro vědce z různých oborů záhada už desítky let.

Ve věku 91 let zemřela britská bioložka a ochránkyně přírody Jane Goodallová, informoval podle serveru NBC News Institut Jane Goodallové. Britka zemřela přirozenou smrtí, uvedla organizace nesoucí její jméno. Vědkyně, která bude připomínána jako ochránkyně zvířat a renomovaná výzkumnice šimpanzů, byla právě v Kalifornii na přednáškovém turné po Spojených státech, stojí v prohlášení institutu.

Podívat se na tropické bezobratlé živočichy, prohlédnout si mikrobiologickou laboratoř nebo se seznámit s genetikou mohou lidé při Noci vědců. Akce se uskuteční v pátek večer v desítkách měst po celém Česku. Jejím cílem je přiblížit veřejnosti vědu zábavným způsobem.

Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a odborníků z dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho.

S přibývajícím věkem se hudební vkus individualizuje a zároveň má posluchač stále méně oblíbených písní. Ukázala to mezinárodní studie na základě sledování poslechových návyků více než čtyřiceti tisíc hudebních fanoušků po dobu patnácti let let. Výsledky studie zveřejnila mezinárodní Asociace výpočetní techniky (ACM).

V Česku žije zhruba čtyři sta lidí s Duchennovou svalovou dystrofií. Vzácná genetická nemoc postihuje hlavně chlapce, zatím na ni neexistuje stoprocentně účinný lék. O to větší význam má pro pacienty podpora specializovaných center i veřejnosti. Pomoci by nyní mohly dva nové preparáty, které dají šanci na delší život pacientům, ale i sílu jejich rodině. Náročná péče se totiž často podepisuje na jejich zdraví – skoro každý druhý trpí chronickým onemocněním, depresemi a mnozí nechodí na prevenci.

Domácnosti, školy, nemocnice i domovy pro seniory vyhazují tuny jídla, vyplynulo z dvouletého společného projektu organizace Zachraň jídlo a Mendelovy univerzity. První ucelená data ukázala, že například u obědů v domovech pro seniory připadá na sto kilogramů jídla třicet kilogramů odpadu. Ukázalo se také, že každý obyvatel Prahy vyhodí ročně zhruba 26 kilogramů potravin. Ve školních jídelnách pak vzniká přes třicet procent gastro odpadu. Z toho téměř polovina na talířích žáků a další část jsou nevydané pokrmy. První školy se i proto zapojily do projektu Zachraň oběd, který darují potřebným. Data přicházejí i s doporučením, jak plýtvání předcházet.

Lidé žijící v blízkosti golfových hřišť by mohli být ohroženi používáním pesticidů. Konkrétně se vystavují vyššímu riziku vzniku Parkinsonovy choroby. Vyplývá to z americké studie zveřejněné už v květnu. Rakouský deník Der Standard upozorňuje, že v USA vyvolává v posledních měsících značný zájem.

Statistika ohrožení relativní příjmovou chudobou označuje Česko za stát s nejmenší chudobou v rámci Evropské unie. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v loňském roce obyvatel pod hranicí příjmové chudoby mírně ubylo a jejich počet klesl na 9,5 procenta. Organizace PAQ Research ale upozorňuje, že zvolený ukazatel není mezinárodně srovnatelný, a navrhuje jiný způsob definice relativní příjmové chudoby. Podle té už by tuzemsko patřilo pouze do unijního průměru.

Federální soudkyně v Bostonu ve středu rozhodla, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa postupovala nezákonně, když Harvardově univerzitě ukončila granty v hodnotě 2,2 miliardy dolarů (46 miliard korun). Soudkyně Allison Burroughsová také stanovila, že americká vláda už nemůže prestižní univerzitě krátit financování výzkumu. Agentura Reuters to označuje za velké právní vítězství pro tuto vzdělávací a výzkumnou instituci.

Ministerstvo školství v létě dokončilo audit zkoušek připravovaných organizací Cermat. Ten čelil kritice kvůli nejasnému zadání, nízké časové dotaci či odlišné každoroční úrovni testů. Nejvíc stížností letos mířilo na maturitní test z matematiky, ve kterém byla dokonce chyba. Poslední úloha měla více než jedno řešení, přitom u ní bylo uvedeno, že existuje jedna správná odpověď. Bez problémů ale nebyl ani test z češtiny. A ukázalo se, že kritici měli pravdu. Tématu se pro Reportéry ČT věnovala Barbora Loudová.

Stále víc samoživitelských domácností se propadá pod hranici chudoby. Většinou jde o matky. Zatímco v roce 2021 žilo pod touto hranicí 32 procent těchto rodin, loni už to – podle Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd – bylo přes 36 procent z nich. Jejich situaci odstartovala pandemie a dramaticky pak zhoršila inflace. Stát podle odborníků pomáhá pomalu a nedostatečně, jeho roli suplují neziskové organizace. Matky si často umí pomoc samy, stát by jim v tom ale podle socioložky Radky Dudové měl jít víc naproti, například dostupnými školkami a podporou zkrácených úvazků.

Do vědy pronikly organizované skupiny, které tvoří propojený systém, v němž figurují vydavatelé, časopisy, editoři a další hráči, a vydávají falešné články. Na tento „průmysl“ upozornili autoři nového výzkumu poté, co prostudovali tisíce různých prací a „prolustrovali“ jejich autory.

Lidé, kteří pravidelně konzumují kofein, mají po šálku kávy nebo jiného kofeinového nápoje obvykle lepší náladu. Tento účinek je přitom mnohem výraznější ráno než později během dne. Tento závěr vyplývá z nové studie vědců z Bielefeldské univerzity a Univerzity ve Warwicku, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Téma změny pohlaví se v lidském světě stalo jedním z kulturních sporů. Tento článek se lidské sexuality nijak netýká. Nový výzkum zjistil, že fenomén se objevuje nejen u člověka, ale také u zvířat – konkrétně ptáků. Samozřejmě u nich tato změna není způsobená chirurgicko-farmaceutickým zákrokem, ale přirozenými procesy.

Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu.

Objev mezinárodního týmu pod vedením vědců z CEITEC Masarykovy univerzity by mohl zásadně zlepšit léčbu rakoviny. Vyvinuli nové molekulární útvary, které mohou pomoci lépe zacílit léčivé látky na rakovinné buňky, čímž se zvýší účinnost léčby.

Oprava kostela u Třeboně by mohla pomoci upřesnit historii města. Výkopy, které mají odvlhčit zdi, prozkoumávají archeologové a speleologové. Chtějí potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. Takové výzkumy pomáhají podle archeologa Marka Pešky zaplňovat bílá místa v historii měst a obcí.

Sedmačtyřicetiletý japonský výzkumník Rebun Kajo hledá lidské ostatky na japonské Ninošimě. Ostrov, vzdálený asi čtyři kilometry od hypocentra exploze atomové bomby v Hirošimě, sloužil jako polní nemocnice. Během několika týdnů po výbuchu bylo přes moře přepraveno asi deset tisíc obětí – živých i těl. Mnozí přeživší brzy zemřeli, a když krematoria nestačila, byli lidé pohřbíváni hromadně. Kajovu práci inspirují členové jeho rodiny, jejichž ostatky nebyly nikdy nalezeny. Zároveň ji vnímá jako způsob, jak navrátit důstojnost lidem pohřbeným v neoznačených hrobech.

Vědci na Vysočině pracují na unikátním zemědělském výzkumu, který sleduje vliv výroby elektřiny ze slunce na růst rostlin. Takzvaná agrovoltaika má pomoci zemědělcům čelit klimatickým změnám a zároveň šetřit půdu. Mezinárodní výzkumný projekt, který funguje už od loňského roku a do něhož je zapojeno i sousední Rakousko, má trvat tři roky.

Nejinovativnějšími zeměmi EU jsou Švédsko a Dánsko, Česku patří až devatenácté místo. Poslední ze sedmadvaceti členských států jsou Bulharsko a Rumunsko. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise. Inovace v tuzemsku podle ní brzdí nedostatek investic státu i soukromých investorů, nedostatečná spolupráce akademické sféry s podnikateli či nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Česko se také málo zapojuje do dostupných programů EU.

Až třicet procent obyvatel Ostravy je ohroženo takzvanou energetickou chudobou. Vyplývá to z prvních výsledků průzkumu Ostravské univerzity. Ta se zabývá vlivem kombinace vysoké energetické náročnosti bydlení a nízkých příjmů. Podle analýzy se vysoce zranitelné domácnosti koncentrují hlavně ve starším nájemním bydlení. Nejvíce jsou ohrožené samoživitelky, nízkopříjmové rodiny a osamocené seniorky.