Páteční noc patří vědě. Podívejte se na interaktivní mapu akcí

Podívat se na tropické bezobratlé živočichy, prohlédnout si mikrobiologickou laboratoř nebo se seznámit s genetikou mohou lidé při Noci vědců. Akce se uskuteční v pátek večer v desítkách měst po celém Česku. Jejím cílem je přiblížit veřejnosti vědu zábavným způsobem.

Vstup je po celý večer zdarma, chystané akce jsou uvedené v programu na webových stránkách.

Podívejte se, jaké akce spojené s Nocí vědců se konají v českých městech:

Poprvé se Noc vědců konala v roce 2005, letos tak slaví výročí. A je to také její, svým způsobem, poslední ročník.

Od roku 2026 se totiž Noc vědců po dvaceti letech přejmenuje na Noc vědy, a to na základě hlasování jejích organizátorů o změně názvu akce. Plánovaná změna názvu reflektuje jak společenskou poptávku po genderově neutrálním pojmenování, tak přesvědčení organizátorů, že změna názvu akce nijak nezmění její charakter a dlouhodobé poslání, jímž je propagace vědy a výzkumu ve všech jejich podobách.

Nahrávám video
Zástupkyně národních koordinátorů Noci vědců z VŠCHT Dana Kardová o Noci vědců
Zdroj: ČT24

Věda není nuda

Noc vědců jako taková vznikla z podnětu Evropské komise v roce 2005 a jejím posláním je ukázat lidem, že věda není nudná, ale naopak je studnicí zajímavostí a fascinujících úkazů. Jeden den v roce jsou na stovkách míst v Evropě ve večerních a nočních hodinách zpřístupněny univerzity, vědecká a výzkumná pracoviště, science centra a další pracoviště, ve kterých se zdarma konají komentované prohlídky, populárně vzdělávací přednášky, workshopy, experimenty, vědecké show, hudební vystoupení apod.

Noc vědců v číslech
Zdroj: Noc vědců

Cílem Noci vědců je bořit mýty o vědcích a vědkyních jako lidech zavřených v laboratořích a ukázat nejširší veřejnosti, že vědci jsou „obyčejní lidé“, kteří dělají práci přínosnou pro každého z nás, dokážou ji poutavě představit, ale také se dovedou bavit.

Například Hvězdárna a planetárium Brno připravilo představení, které lidem přiblíží vznik zlata ve vesmíru. Gymnázium Jihlava připravilo workshop o elektrochemii, Biologické centrum Akademie věd bude přednášet o nelegálním obchodu s ohroženými druhy a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze na Albertově má přednášku o benefitech předpovědí počasí.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně zve na workshop o starých datech a chytré budoucnosti. Geodetická observatoř v Pecném bude přednášet o družicových systémech. Gymnázium Jaroslava Vrchlického v Klatovech lidem nabídne Geokvíz, který se věnuje geografii Klatov. Centrum Eli Beamlines v Dolních Břežanech vysvětlí, jak je možné zkoumat cenné historické artefakty nedestruktivními metodami. Chemické divadlo s názvem Alchymistka představí pražský Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 19 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...