Výzkum strana 3 z 5

Stejnopohlavní sexuální aktivity nejsou ve zvířecí říši ničím ojedinělým. Pozorovány byly u nejméně 1500 druhů od cvrčků přes racky po tučňáky, stále však nejsou objasněným jevem. Nová studie nabízí vysvětlení, že sexuální styky mezi dvěma samci či dvěma samicemi mohou pomáhat savcům navazovat a udržovat sociální vazby nebo potlačovat konflikty, píše deník The Washington Post (WP).

Březost vede k trvalým změnám propojení neuronů v mozku, vyplývá z nového výzkumu, který přináší nové poznatky o vlivu hormonů na chování. Výzkum sice proběhl na myších, vědci se ale domnívají, že velmi podobné to bude u těhotných žen –⁠ mechanismus je totiž stejný.

Udělování Nobelových cen za fyziku, chemii či fyziologii a lékařství vyvolává v posledních letech stále častěji kontroverzní reakce a rozhořčení nad tím, kdo byl vyznamenán a komu bylo ocenění upřeno. Jedním z problémů je, že většina vědeckého výzkumu v současnosti probíhá ve velkých týmech odborníků, podle pravidel ale mohou být ve vědeckých oborech vyznamenány zároveň pouze tři osobnosti. Doba, kdy osamocený génius zvolá „heuréka“ a změní tím svět, je ovšem dávno pryč – pokud někdy vůbec existovala, říká podle CNN astrofyzik a bývalý prezident britské Královské společnosti Martin Rees.

Geologové nacházejí v přírodě spoustu kamenných vzorů, které připomínají včelí plástve – ale tak velké, jako by je stvořil obří hmyz. Nacházejí se na horninách v pobřežních či vlhkých oblastech, pouštích, ale dokonce i na Marsu. Přestože je věda zná už více než sto let, mechanismus jejich vzniku stále nebyl přesně popsaný.

Mezinárodní tým, v němž byli i jihočeští vědci, potvrdil výskyt další silně toxické látky ve sladkovodních sinicích v USA. Právě u těchto sinic vědci před dvěma lety objevili nové neurotoxiny, které způsobovaly záhadné úhyny orlů bělohlavých. Výsledky vydané v časopise PNAS přinášejí důležité poznatky pro ochranu přírody i pro medicínu. Nově odhalené toxiny se totiž díky svému silnému účinku na dělení buněk mohou stát vhodnými adepty pro tvorbu léků proti rakovinnému bujení.

Vědcům v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě se podařilo udělat další důležitý krok k pochopení antihmoty. Poprvé demonstrovali, že reaguje na gravitaci stejně jako hmota, tedy padá. Informovala o tom agentura Reuters.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Pátrání po lécích vede vědce stále častěji ke studiu toho, jak se proti nemocem brání zvířata. Když se před několika lety prokázalo, že netopýři prakticky neonemocní rakovinou, upřela řada výzkumníků své síly k pochopení, jak je to možné a zda by se toho nedalo nějak využít.

Měsíc před vyhlášením Nobelových cen se uskutečnil ceremoniál oceňující nejbizarnější, nejkomičtější a nejpodivnější výzkumy roku. Ig Nobelovu cenu každoročně uděluje redakce vědeckého humoristického časopisu Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu. Letos uspěli autoři studií o využití mrtvých pavouků k uchopení předmětů, výzkumu podivného pocitu, který vzniká, když se stejné slovo píše stále dokola, nebo analýzy toho, proč geologové olizují kameny.

Ukrajina sice leží tisíce kilometrů od Antarktidy, ale dopady ruské invaze se projevují i na nejjižnějším světadílu. A to přesto, že je kontinent oficiálně demilitarizovanou oblastí.

Americký národní úřad pro letectví (NASA) by měl hrát větší roli ve zkoumání neidentifikovaných anomálních jevů (UAP), existující záznamy o nich jsou z většiny příliš nekvalitní, než aby mohly být použity pro vědecké zkoumání. Ve zprávě vydané ve čtvrtek 14. září se na tom shodl panel 16 nezávislých odborníků.

Evropská komise vytáhla do boje s čínskými automobily. Podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové Peking možná zvýhodňuje vlastní výrobce masivními dotacemi. Podle prezidenta Sdružení automobilového průmyslu a člena představenstva Škody Auto Martina Jahna by však obchodní válka nikomu neprospěla. Čína se navíc v některých oblastech stává technologickým lídrem. „Evropské automobilky bych ale neodepisoval,“ řekl v pořadu Interview ČT24.

V věku 79 let v neděli zemřel britský vědec Ian Wilmut, který v roce 1996 naklonoval ovci Dolly. První živočich naklonovaný z dospělé buňky savce byl velkým průlomem ve výzkumu kmenových buněk. Wilmut vedl výzkumný tým ve skotském Roslinově ústavu, který o jeho smrti informoval.

Netopýři žijí ve velkých koloniích, kde se snadno přenášejí viry mezi jednotlivými zvířaty. To je jedna z příčin, proč v jejich populacích koluje tolik nemocí. Ale proč jsou tyto patogeny tak smrtící pro lidi, to zatím nebylo jasné.

Vědci vypěstovali v prasatech lidské ledviny. Věří, že by to mohlo otevřít dveře novému věku transplantační medicíny, popsali v odborném žurnálu Cell Stem Cell.

Evropská komise a Velká Británie se ve čtvrtek dohodly, že se Spojené království vrací do programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa a také do programu EU pro pozorování Země Copernicus.

Dva vědci z Masarykovy univerzity získali od Evropské výzkumné rady prestižní granty 1,5 milionu eur (36 milionů korun). Zaměří se na výzkum ve vývojové a strukturní biologii. ERC Starting Grant ve stejné výši míří také na Univerzitu Karlovu na výzkum dětského čtení. Brněnská a pražská univerzita o úspěchu informovaly v tiskových zprávách.

Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu JAMA Surgery, naznačuje, že pacienti léčení ženami mají nižší míru nepříznivých dlouhodobých pooperačních následků ve srovnání s podobnými pacienty léčenými muži. Týká se to také pravděpodobnosti úmrtí.

Křížení pšenice s jejími planými druhy bude jednodušší díky objevu olomouckých a estonských vědců. Expertům z ústavu experimentální botaniky Akademie věd (ÚEB AV ČR) a Tallinské technické univerzity se podařilo v genomu pšenice objevit takzvaný rekombinační hotspot. Objev má pomoci s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Studie vyšla v časopise Journal of Advanced Research.

Podle nové studie je mrzačení ženských pohlavních orgánů (FGM) v zemích, kde se ještě provádí, jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Každoročně kvůli němu zemře více než 44 tisíc žen a mladých dívek.

Vědecké analýzy a vykopávky potrvají ještě mnoho let, ale vody Ochridského jezera na hranicích Albánie a Severní Makedonie už odhalily zásadní tajemství: pozůstatky nejstaršího dosud objeveného jezerního města na evropském kontinentě. Laboratoř Bernské univerzity určila pomocí radiokarbonové metody stáří nedávno získaných vzorků vyzvednutých z této paleolitické lokality u pobřeží malého poloostrova Lin na 6000 až 5800 let před naším letopočtem.

Umělá inteligence jako všestranný nástroj proniká i do lékařství. Experti ve Švédsku v první klinické studii svého druhu zkoušeli použití algoritmů pro diagnózu rakoviny prsu. Moderní pomocník v některých případech zjednodušil práci lékařů, v jiných ohledech má ale stále nedostatky.

Vědci uvedli, že prodloužili život starých myší tím, že propojili jejich cévy s cévami mladých myší. Jde o proces zvaný heterochronická parabióza. Výzkum vyšel v odborném žurnálu Nature Aging.

Jak rychle rostou zuby, co dynamiku jejich růstu ovlivňuje a jak zubní tkáně regenerují. To vše v detailu umožňuje sledovat nová monitorovací metoda vyvinutá výzkumnou skupinou Jana Křivánka z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Uplatnění může najít v regenerativní medicíně, při testování nových přístupů v hojení ran nebo při sledování vývojových vad kostí a zubů.