Zavřené školy tvoří jednu z nejkontroverznějších částí opatření z doby pandemie koronaviru. Přestože zřejmě zachránilo spoustu životů, mělo prokazatelně negativní dopady na studenty. Nový skotský výzkum sledoval, jak se zavírání škol projevilo u dětí v předškolním věku. Ukázalo se, že platila jednoduchá přímá úměra – čím déle opatření trvala, tím větší byl podíl dětí s problémy.
Vědci do studie zahrnuly 258 tisíc dětí a pokusili se zohlednit nejrůznější vedlejší vlivy. Nakonec dospěli k tomu, že ve Skotsku došlo k nárůstu podílu dětí, které vykazovaly nějaké formy vývojových problémů během období lockdownu a sociálního distancování mezi březnem 2020 a srpnem 2021.
Studie vedená vědci z Univerzity v Edinburghu měřila vztahy mezi lockdownovými opatřeními a vývojovými problémy, které lékaři zaznamenali při prohlídkách. Podle autorů i dalších dostupných informací se jedná o nejrozsáhlejší výzkum v Evropě, který tento fenomén prozkoumal.
Autoři tvrdí, že výsledky pro ně i další experty představují vynikající nový zdroj informací o tom, jak pandemie a opatření proti ní dopadly na raný vývoj dětí, včetně řečových a jazykových dovedností, fyzického pohybu nebo emocionálního růstu.
Výzkum a zjištění
Vědci vyhodnotili data z rutinních zdravotních prohlídek a zkoumali podíl dětí, u nichž zdravotníci v průběhu času zaznamenali nějaké problémy týkající se jejich vývoje. Studie hodnotila více než osmdesát procent všech dětí ve Skotsku ve věku od 13 do 15 měsíců a od 27 do 30 měsíců v období od ledna 2019 do srpna 2023. Výzkum tedy řešil jen malé předškoláky, kteří museli být ovlivněni zejména tím, jak lockdowny dopadly na jejich rodiče a zhoršily podmínky pro výchovu.
Vědci našli důkazy o častějších vývojových problémech u dětí, přičemž podíl dětí s alespoň jedním se během 72 týdnů, kdy byla od března 2020 do srpna 2021 zavedena opatření proti šíření koronaviru, zvýšil až o 6,6 procentního bodu.
Výsledky byly podobné u různých typů vývojových potíží, včetně řešení problémů, řeči a chování. Podíl dětí s vývojovými problémy zůstal vyšší než před pandemií i po zrušení lockdownu a opatření sociálního distancování v srpnu 2021.
Je pozoruhodné, že vývojové problémy ve věku 13 až 15 měsíců pokračovaly v růstu i po zrušení opatření v oblasti veřejného zdraví a sociálních opatření, zatímco vývojových problémů ve věku 27 až 30 měsíců přestalo přibývat, ale zůstaly nad úrovní před pandemií.
Převážně negativa, ale i pozitiva
„Zatímco opatření v oblasti veřejného zdraví a sociální opatření související s covidem-19 hrála během pandemie zásadní roli při omezování šíření infekce, současně potenciálně měla dopad na klíčovou vývojovou etapu u dětí,“ konstatoval autor práce Iain Hardie z Fakulty filozofie, psychologie a jazykových věd Univerzity v Edinburghu.
Vývoj v raném dětství je podle autorů ovlivňován řadou environmentálních a sociálních faktorů, ale také faktory biologickými. Důležité je, že výsledky raného vývoje dítěte mohou být výrazně ovlivněny faktory, jako je schopnost rodiče poskytovat dítěti citlivou péči, příležitosti k učení a herním aktivitám – ale také to, aby sami rodiče udržovali vlastní duševní zdraví. Co tedy covidová opatření vlastně negativně ovlivnila?
Během pandemie se významně změnily životní podmínky dětí tím, že omezily jejich interakci s ostatními, snížily docházky do zařízení předškolního vzdělávání, jako jsou jesle a školky. A také se během ní mohlo, jak naznačují jiné výzkumy, zhoršit duševní zdraví rodičů, a tedy i schopnost rodin poskytovat svým potomkům péči – ať už to bylo kvůli dopadům na rodinné finance, práci, vztahy nebo stres.
To celkově vývoj dětí o něco zpomalilo. Podle vědců zřejmě hlavně kvůli zmíněnému nedostatku interakcí s ostatními: právě ty totiž zlepšují kognitivní, jazykový a socioemocionální vývoj a výkonné funkce.
Dopady pandemických opatření, které vědci našli, měly na vývoj dětí převážně negativní dopad. Mohly ale mít také některé pozitivní důsledky, konstatují vědci: mohly například snížit vystavení dětí nejrůznějším infekcím, které mohou souviset s vývojovými problémy a zranitelností.
Bonnie Auyeung z Fakulty filozofie, psychologie a jazykových věd Univerzity v Edinburghu, která výzkum vedla, doplnila: „Doufáme, že tato práce přispěje k diskusi o tom, jak nejlépe podporovat děti z éry covidu-19 v jejich vývoji v nadcházejících letech.“
Oba vědci dodávají, že i když studie poskytuje důkazy o souvislosti mezi lockdownovými opatřeními a obavami o vývoj malých dětí, je důležité si uvědomit, že nelze vyloučit vliv ani dalších faktorů, které se vyskytovaly ve stejnou dobu. Zatím ale nepřišli na to, o jaké faktory by mohlo jít.
