Pandemická opatření negativně dopadla i na nejmenší děti

Zavřené školy tvoří jednu z nejkontroverznějších částí opatření z doby pandemie koronaviru. Přestože zřejmě zachránilo spoustu životů, mělo prokazatelně negativní dopady na studenty. Nový skotský výzkum sledoval, jak se zavírání škol projevilo u dětí v předškolním věku. Ukázalo se, že platila jednoduchá přímá úměra – čím déle opatření trvala, tím větší byl podíl dětí s problémy.

Vědci do studie zahrnuly 258 tisíc dětí a pokusili se zohlednit nejrůznější vedlejší vlivy. Nakonec dospěli k tomu, že ve Skotsku došlo k nárůstu podílu dětí, které vykazovaly nějaké formy vývojových problémů během období lockdownu a sociálního distancování mezi březnem 2020 a srpnem 2021.

Studie vedená vědci z Univerzity v Edinburghu měřila vztahy mezi lockdownovými opatřeními a vývojovými problémy, které lékaři zaznamenali při prohlídkách. Podle autorů i dalších dostupných informací se jedná o nejrozsáhlejší výzkum v Evropě, který tento fenomén prozkoumal.

Autoři tvrdí, že výsledky pro ně i další experty představují vynikající nový zdroj informací o tom, jak pandemie a opatření proti ní dopadly na raný vývoj dětí, včetně řečových a jazykových dovedností, fyzického pohybu nebo emocionálního růstu.

Výzkum a zjištění

Vědci vyhodnotili data z rutinních zdravotních prohlídek a zkoumali podíl dětí, u nichž zdravotníci v průběhu času zaznamenali nějaké problémy týkající se jejich vývoje. Studie hodnotila více než osmdesát procent všech dětí ve Skotsku ve věku od 13 do 15 měsíců a od 27 do 30 měsíců v období od ledna 2019 do srpna 2023. Výzkum tedy řešil jen malé předškoláky, kteří museli být ovlivněni zejména tím, jak lockdowny dopadly na jejich rodiče a zhoršily podmínky pro výchovu.

Vědci našli důkazy o častějších vývojových problémech u dětí, přičemž podíl dětí s alespoň jedním se během 72 týdnů, kdy byla od března 2020 do srpna 2021 zavedena opatření proti šíření koronaviru, zvýšil až o 6,6 procentního bodu.

Výsledky byly podobné u různých typů vývojových potíží, včetně řešení problémů, řeči a chování. Podíl dětí s vývojovými problémy zůstal vyšší než před pandemií i po zrušení lockdownu a opatření sociálního distancování v srpnu 2021.

Je pozoruhodné, že vývojové problémy ve věku 13 až 15 měsíců pokračovaly v růstu i po zrušení opatření v oblasti veřejného zdraví a sociálních opatření, zatímco vývojových problémů ve věku 27 až 30 měsíců přestalo přibývat, ale zůstaly nad úrovní před pandemií.

Převážně negativa, ale i pozitiva

„Zatímco opatření v oblasti veřejného zdraví a sociální opatření související s covidem-19 hrála během pandemie zásadní roli při omezování šíření infekce, současně potenciálně měla dopad na klíčovou vývojovou etapu u dětí,“ konstatoval autor práce Iain Hardie z Fakulty filozofie, psychologie a jazykových věd Univerzity v Edinburghu.

Vývoj v raném dětství je podle autorů ovlivňován řadou environmentálních a sociálních faktorů, ale také faktory biologickými. Důležité je, že výsledky raného vývoje dítěte mohou být výrazně ovlivněny faktory, jako je schopnost rodiče poskytovat dítěti citlivou péči, příležitosti k učení a herním aktivitám – ale také to, aby sami rodiče udržovali vlastní duševní zdraví. Co tedy covidová opatření vlastně negativně ovlivnila?

Během pandemie se významně změnily životní podmínky dětí tím, že omezily jejich interakci s ostatními, snížily docházky do zařízení předškolního vzdělávání, jako jsou jesle a školky. A také se během ní mohlo, jak naznačují jiné výzkumy, zhoršit duševní zdraví rodičů, a tedy i schopnost rodin poskytovat svým potomkům péči – ať už to bylo kvůli dopadům na rodinné finance, práci, vztahy nebo stres.

To celkově vývoj dětí o něco zpomalilo. Podle vědců zřejmě hlavně kvůli zmíněnému nedostatku interakcí s ostatními: právě ty totiž zlepšují kognitivní, jazykový a socioemocionální vývoj a výkonné funkce.

Dopady pandemických opatření, které vědci našli, měly na vývoj dětí převážně negativní dopad. Mohly ale mít také některé pozitivní důsledky, konstatují vědci: mohly například snížit vystavení dětí nejrůznějším infekcím, které mohou souviset s vývojovými problémy a zranitelností.

Bonnie Auyeung z Fakulty filozofie, psychologie a jazykových věd Univerzity v Edinburghu, která výzkum vedla, doplnila: „Doufáme, že tato práce přispěje k diskusi o tom, jak nejlépe podporovat děti z éry covidu-19 v jejich vývoji v nadcházejících letech.“

Oba vědci dodávají, že i když studie poskytuje důkazy o souvislosti mezi lockdownovými opatřeními a obavami o vývoj malých dětí, je důležité si uvědomit, že nelze vyloučit vliv ani dalších faktorů, které se vyskytovaly ve stejnou dobu. Zatím ale nepřišli na to, o jaké faktory by mohlo jít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česká studentka se stala vítězkou světové olympiády v astronomii a astrofyzice

Česká výprava zaznamenala mimořádný úspěch na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA-jr), která se konala v Thajsku. Přiváží domů jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Hlavním úspěchem ale je, že absolutní vítězkou soutěže se stala Viktorie Snášelová, která získala také ocenění za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro nejlepší dívku soutěže.
před 16 hhodinami

Polární vír opravdu slábne, ukazují data. Rozpad může nastat do 20. listopadu

Rozpad polárního víru letos zřejmě nastane dříve, než kdykoliv předtím v dějinách měření. Přineslo by to vpád studeného vzduchu, zatím ale není jasné, kam konkrétně.
před 17 hhodinami

USA mají letos už dvakrát víc případů spalniček než za celý loňský rok

Spojené státy letos zaznamenaly nejvíce případů spalniček od roku 1991. Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvedlo, že potvrzených případů je už 5182, přičemž pouze osmnáct připadá na zahraniční návštěvníky USA. Pro srovnání – za celý minulý rok bylo v zemi evidováno 2289 případů.
před 18 hhodinami

Celoživotní léky na autoimunitní nemoci selhávají, vědci testují nové terapie

Vědci zkoušejí revoluční přístup k léčbě revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy, lupusu a dalších závažných autoimunitních onemocnění, a to přeprogramováním narušeného imunitního systému pacientů, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

AI průmysl by měl být regulován stejně jako léčiva nebo jádro, říká pro Bilanci analytik Brakel

Nejpokročilejší nástroje umělé inteligence nahrazují činnost člověka v řadě oblastí. Do vývoje generativní AI a cestě k superinteligenci jen letos míří rekordní bilion dolarů (přes 21,6 bilionu korun). Objevují se ale také první závažné incidenty, kdy agenti AI jednají mimo stanovené mantinely. Vývoji AI se věnuje nová epizoda pořadu ČT Bilance s podtitulem Na prahu AI apokalypsy. Tento díl odvysílá ČT1 od 22:15. AI průmysl by měl být regulován stejně jako léčiva nebo jaderná energetika, říká v rozhovoru analytik Future of Life Institutu Mark Brakel.
před 22 hhodinami

Česká firma navrhla letoun, který má vynášet náklad na hranici vesmíru

Rychlostí až 4300 kilometrů za hodinu by měl doletět na hranici vesmírného prostoru, tam by měl vyložit náklad a pak se vrátit na Zemi, kde přistane na běžném letišti. Autoři nového českého projektu věří, že by jejich stroj mohl létat už od roku 2032.
včera v 06:30‌‌

Obrněný obojživelník vládl dnu pravěkých oceánů. Fosilie našli v Číně

Před 237 miliony lety žil v pravěkých mořích na území dnešní Číny predátor, o němž až doposud věda nevěděla. Teď ho popsali paleontologové v odborném časopise Nature. Zjistili, že byl velmi výjimečný.
8. 11. 2026‌‌

Na jihozápadě USA se kvůli záplavám a dešťům hroutí pouštní památky

Na úsecích náhorní pouště na severozápadě Nového Mexika v USA matka příroda pomocí větru, deště a plynutí času vytvarovala nadpozemské tvary, napsala agentura AP. Masivní kamenné desky vzdorují gravitaci a balancují na štíhlých hliněných podstavcích, zatímco některé pískovcové sloupy připomínají krajku, kterou roční období důkladně vymlela.
7. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.