Na Praděd se vrátila důležitá meteorologická stanice

Nahrávám video
Český hydrometeorologický ústav obnovil měření a pozorování na jesenickém Pradědu
Zdroj: ČT24

Po více než čtvrtstoletí se na vrchol Pradědu v Jeseníkách vrátila profesionální meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu. Přesunula se tam ze Šeráku kvůli lepším technickým podmínkám a rozšíření měření o kvalitu ovzduší. Důležitá budou i měření srážek pro hydrologické předpovědi.

Na Pradědu, nejvyšším vrcholu Jeseníků, se už profesionálně měřilo v letech 1954 až 1997. Teď se do výšky 1491 metrů nad mořem meteorologická měření vrací.

„Po loňské povodni jsme si ověřili, že by bylo dobré mít meteostanici na nejvyšším vrcholu Jeseníků. Máme tady srážkoměry – potřebujeme vědět, jaké úhrny srážek jsou v reálném čase. Ty informace se přenášejí každých deset minut, pak vstupují do hydrologických modelů, abychom mohli modelovat, jakým způsobem se budou chovat toky,“ vysvětlil ředitel meteorologie a klimatologie v ČHMÚ Libor Černikovský.

„Na Šeráku jsme za povodní během tří dnů přestali fungovat, protože jsme si nemohli nabít telefony ani předat zprávy, nakonec jsme tam seděli potmě,“ popsal vedoucí stanice Praděd Tomáš Honajzer.

Technologie, která odolá námraze

Původní přesun měření na Šerák byl podle odborníků nutný kvůli tomu, že televizní věž na Pradědu zkreslovala výsledky. „Na Pradědu tehdy nebyly dostupné radiokomunikační prostředky, ani ta měření větru, jako máme dnes. Proto jsme se rozhodli, že půjdeme na Šerák, kde jsme chtěli vybudovat vlastní stanici, to se nepodařilo,“ vysvětlil Černikovský.

„V té době nebyl přístroj, který by zde vydržel zimu. Obalil se námrazou a přestal měřit. Dnes už máme technologii, která námraze odolá,“ doplnil Honajzer.

Na Pradědu nyní stanice funguje v kombinovaném režimu. „Část dne je zde lidská obsluha, část dne se provoz přepíná na automatický režim,“ uvedl Honajzer. Stanice sleduje všechny hlavní meteorologické parametry – teplotu, směr a sílu větru, dohlednost, tlak či vlhkost.

„Je to nejvyšší lokalita Moravy, což dává předpoklad extrémních hodnot především teploty vzduchu a rychlosti větru. Dají se tu předpokládat extrémní nárazy větru,“ řekl klimatolog ČHMÚ Pavel Lipina.

Na Šeráku zůstalo základní měření

Na Šeráku zůstalo měření teploty, vlhkosti vzduchu a měření úhrnu srážek. „Vrcholové partie hor jsou specifické, proto je dobré je sledovat. Mezi Šerákem a Pradědem máme údolí, takže bude přínosné mít měření na obou stranách,“ poznamenal Černikovský.

Meteorologická stanice Praděd se stala jednou z klíčových meteorologických stanic v České republice. Měřicí přístroje jsou součástí národní hydrometeorologické monitorovací sítě, která sleduje počasí po celé zemi. Výsledky měření jsou důležité pro předpověď počasí, pro výstražnou a povodňovou službu a hodnocení dlouhodobých trendů.

Český hydrometeorologický ústav provozuje síť stanic, včetně 38 profesionálních meteorologických stanic a 179 dobrovolnických klimatologických stanic (z nichž většina je automatizovaná). Jejich interaktivní mapa je na webových stránkách ČHMÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lidé v Kladně demonstrovali za ukončení provozu útulku Bouchalka

V centru Kladna se konala demonstrace za ukončení provozu buštěhradského útulku Bouchalka. Útulek je soukromý, obce a města z Kladenska s ním mají smlouvu o odchytu toulavých psů. Krajská veterinární správa (KVS) a policie jej prověřují kvůli možnému podezření na týrání zvířat. KVS v pátek oznámila, že zatím v útulku nezjistila tak závažné problémy, kvůli kterým by bylo potřeba podat návrh na odebrání zvířat, ale prověřování dalších podnětů pokračuje.
před 42 mminutami

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 9 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 21 hhodinami

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
včera v 13:15

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026
Načítání...