Na Praděd se vrátila důležitá meteorologická stanice

Nahrávám video

Po více než čtvrtstoletí se na vrchol Pradědu v Jeseníkách vrátila profesionální meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu. Přesunula se tam ze Šeráku kvůli lepším technickým podmínkám a rozšíření měření o kvalitu ovzduší. Důležitá budou i měření srážek pro hydrologické předpovědi.

Na Pradědu, nejvyšším vrcholu Jeseníků, se už profesionálně měřilo v letech 1954 až 1997. Teď se do výšky 1491 metrů nad mořem meteorologická měření vrací.

„Po loňské povodni jsme si ověřili, že by bylo dobré mít meteostanici na nejvyšším vrcholu Jeseníků. Máme tady srážkoměry – potřebujeme vědět, jaké úhrny srážek jsou v reálném čase. Ty informace se přenášejí každých deset minut, pak vstupují do hydrologických modelů, abychom mohli modelovat, jakým způsobem se budou chovat toky,“ vysvětlil ředitel meteorologie a klimatologie v ČHMÚ Libor Černikovský.

„Na Šeráku jsme za povodní během tří dnů přestali fungovat, protože jsme si nemohli nabít telefony ani předat zprávy, nakonec jsme tam seděli potmě,“ popsal vedoucí stanice Praděd Tomáš Honajzer.

Technologie, která odolá námraze

Původní přesun měření na Šerák byl podle odborníků nutný kvůli tomu, že televizní věž na Pradědu zkreslovala výsledky. „Na Pradědu tehdy nebyly dostupné radiokomunikační prostředky, ani ta měření větru, jako máme dnes. Proto jsme se rozhodli, že půjdeme na Šerák, kde jsme chtěli vybudovat vlastní stanici, to se nepodařilo,“ vysvětlil Černikovský.

„V té době nebyl přístroj, který by zde vydržel zimu. Obalil se námrazou a přestal měřit. Dnes už máme technologii, která námraze odolá,“ doplnil Honajzer.

Na Pradědu nyní stanice funguje v kombinovaném režimu. „Část dne je zde lidská obsluha, část dne se provoz přepíná na automatický režim,“ uvedl Honajzer. Stanice sleduje všechny hlavní meteorologické parametry – teplotu, směr a sílu větru, dohlednost, tlak či vlhkost.

„Je to nejvyšší lokalita Moravy, což dává předpoklad extrémních hodnot především teploty vzduchu a rychlosti větru. Dají se tu předpokládat extrémní nárazy větru,“ řekl klimatolog ČHMÚ Pavel Lipina.

Na Šeráku zůstalo základní měření

Na Šeráku zůstalo měření teploty, vlhkosti vzduchu a měření úhrnu srážek. „Vrcholové partie hor jsou specifické, proto je dobré je sledovat. Mezi Šerákem a Pradědem máme údolí, takže bude přínosné mít měření na obou stranách,“ poznamenal Černikovský.

Meteorologická stanice Praděd se stala jednou z klíčových meteorologických stanic v České republice. Měřicí přístroje jsou součástí národní hydrometeorologické monitorovací sítě, která sleduje počasí po celé zemi. Výsledky měření jsou důležité pro předpověď počasí, pro výstražnou a povodňovou službu a hodnocení dlouhodobých trendů.

Český hydrometeorologický ústav provozuje síť stanic, včetně 38 profesionálních meteorologických stanic a 179 dobrovolnických klimatologických stanic (z nichž většina je automatizovaná). Jejich interaktivní mapa je na webových stránkách ČHMÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 2 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 15 hhodinami

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
včera v 20:31‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
včera v 06:00‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.