Euro 7 dohodnuta. S podobou emisní normy souhlasí členské státy i europoslanci

Nahrávám video
Události: EU se shodla na nové emisní normě
Zdroj: ČT24

Země Evropské unie a europoslanci se shodli na nové emisní normě, oznámil Evropský parlament. Poprvé zavádí limity pro emise z pneumatik a brzd. Celkově už však emisní limity nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy, automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Limity se zavádějí kvůli tomu, že zplodiny z aut způsobují velké množství úmrtí a nemocí a také výrazně přispívají ke změně klimatu.

Z konečné verze předpisu vyplývá, že emisní limity výfukových plynů zůstanou na úrovni, kterou obsahuje platná emisní norma Euro 6, a to včetně limitů testování. Podle normy Euro 6 platil limit 60 mg NOx/km pro zážehové motory a 80 mg/km pro vznětové motory.

Při vyjednávání o nové normě se podařilo dosáhnout kompromisu. Zatímco v některých pozicích ustoupila Rada EU, v jiných zase Evropský parlament. „Zásadním způsobem jsme okleštili původní návrh Evropské komise k Euro 7 tak, aby zůstala zachována dostupnost, a to zejména cenová nebo ohledně menších automobilů, včetně nových aut se spalovacími motory, tedy aby se automobilový průmysl nedestabilizoval a měl čas se připravit na transformační kroky,“ prohlásil Alexandr Vondra (ODS), který je zpravodajem normy v Evropském parlamentu.

Proti původnímu návrhu Evropské komise se postavilo hned na začátku vyjednávání osm zemí. Česko vedlo koalici stejně smýšlejících států, ve které byly ještě Francie, Itálie, Bulharsko, ale také Rumunsko, Maďarsko a Polsko se Slovenskem.

Automobilky si stěžovaly, že se nestačí připravit

Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) se Česku a dalším zemím podařilo velmi výrazně změnit důležitou unijní legislativu. „Spojili jsme síly se zástupci evropského průmyslu i spotřebitelů a podařilo se nám dojednat takové znění normy, které nebude představovat riziko pro konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a neohrozí přístup k osobním automobilům pro evropskou veřejnost,“ pronesl Kupka.

Platnost emisního nařízení Euro 7 měla podle původního návrhu Evropské komise přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. To řada unijních zemí považovala za nereálné. Automobilky si rovněž stěžovaly, že nebudou mít na přípravu změn dostatek času. Nyní se tak počítá se zavedením opatření 2,5 roku od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a 3,5 roku u těch stávajících.

„Pokud jde o spalovací motory, tam se v rovině emisí zásadně nic měnit nebude oproti Euru 6. S jednou malou výjimkou, a tou je filtr pevných částic. Ten stojí deset eur, tedy 250 korun, což není drama,“ popsal Vondra výsledek dosaženého kompromisu ohledně osobních a užitkových vozů.

Vondra: Průmysl dostane čas, aby se připravil

Emisní limity pro nákladní automobily jsou sice mírně přísnější, zejména pokud jde o dusíkaté emise, nicméně pro výrobce stále technologicky dosažitelné. Euro 7 nahradí nařízení Euro 6 (pro osobní automobily, dodávky a lehká vozidla) a Euro VI (pro nákladní automobily nebo těžká nákladní vozidla), a to jediným právním aktem, který se vztahuje na oba druhy vozidel.

Nově pak norma zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd. „To si myslím, že má cenu, protože to má vliv na zdraví obyvatelstva,“ řekl Vondra s odkazem na zvětšující se množství mikroplastů ve vodě i půdě. „Je to věc, která by mohla pomoci. Průmysl dostane čas, aby se na to připravil,“ dodal český europoslanec.

Emise pevných částic, které vznikají otěrem pneumatik o vozovku a brzdových destiček o kotouče, dosud upravovány nebyly. Nová norma stanovuje limit tří mg/km pro čistě elektrická vozidla, sedmi mg/km pro většinu spalovacích motorů nebo hybridní elektrická vozidla a jedenáct mg/km pro velké dodávky.

„V oblasti emisních filtrů k žádné úpravě v nastávajících dvou letech nedojde,“ vysvětlil v Událostech, komentářích šéfredaktor časopisu Automakers Erich Handl. „U brzd se ale zřejmě dočkáme emisních filtrů. Nedokážu si to úplně představit u těch otěrů z pneumatik,“ dodal.

Řekl, že silný automobilový průmysl dal českým politikům silnou pozici pro vyjednávání.

Ceny aut podle Handla určitě neklesnou, ale díky tomu, že se nemění limit pro škodlivé látky ve výfukových plynech, nebude zdražování tak velké.

Nahrávám video
Události, komentáře: Co přinese nová norma Euro 7
Zdroj: ČT24

Schválení normy proberou ministři i Evropský parlament

Posledním sporným tématem, které se řešilo na pondělním trialogu, byla životnost baterií. Nakonec se podařilo dosáhnout kompromisu, jenž byl blíže pozici Rady EU. „Vysoké ambice parlamentu tady přece jen mohly narážet na to, že by se tentokrát prodražovala menší elektrická auta, a to si také nikdo nepřeje. Jsou drahá už teď,“ poznamenal Vondra.

Dohoda nakonec zavádí následující minimální výkonnostní požadavky na životnost baterie v elektrických a hybridních automobilech – osmdesát procent od začátku životnosti do pěti let nebo do sto tisíc ujetých kilometrů a 72 procent do osmi let nebo 160 tisíc kilometrů. Pro dodávky jde o hodnoty 75 procent od začátku životnosti do pěti let či sto tisíc kilometrů, ale také 67 procent do osmi let nebo 160 tisíc kilometrů.

Aby norma mohla začít platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu. Hlasování Vondra očekává začátkem příštího roku. „Do února to musí být hotové,“ podotkl český europoslanec.

Vondra nicméně nechtěl předjímat, zda bude s konečnou verzí spokojen i český automobilový průmysl. „Nemohu mluvit za někoho jiného, ale myslím si, že by měl být. Je tam jasný posun ve prospěch stability průmyslové, podnikatelské i konzumentské," uzavřel.

Autoprůmysl dohodu vítá

Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) označilo dohodu o emisní normě Euro 7 za „významný milník v zavádění světově nejpřísnějších emisních standardů“, díky němuž získají výrobci jistotu pro plánování své další strategie. „Největšího zlepšení kvality vzduchu bude dosaženo vyřazením starých vozů na silnicích v EU a rychlou elektrifikací,“ uvedla šéfka sdružení Sigrid de Vriesová.

Zástupci firem dodávajících automobilové části naproti tomu doufali, že z původního návrhu Komise by se do konečné dohody mohlo dostat více. „Je pozitivní vidět pokrok u limitů pro emisní částice z brzd. I tak by však byly větší ambice technicky a ekonomicky proveditelné,“ prohlásil Benjamin Krieger, generální tajemník Evropské asociace dodavatelů automobilových součástek a systémů (CLEPA).

K dojednanému textu se výrazně kriticky staví zástupci organizací pro ochranu ovzduší. Zatímco původní návrh podle nich mohl zlepšit čistotu vzduchu v Evropě a předejít řadě předčasných úmrtí, finální kompromis žádné podstatné zlepšení nepřináší. „Standard Euro 7 schválený zákonodárci umožní firmám vydávat ekologická vozidla, která ve skutečnosti nebudou o nic čistší,“ řekl šéf automobilové sekce organizace Transport&Environment Lucien Mathieu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte jde za Trumpem zabránit rozpadu NATO

Americký prezident Donald Trump bude ve středu jednat s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem o možnosti vystoupení Spojených států z NATO, uvedla podle agentury AFP mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Trump se podle ní domnívá, že Aliance za americko-izraelské války s Íránem neprošla testem a selhala. Jeho administrativa podle listu The Wall Street Journal (WSJ) zvažuje potrestání některých zemí NATO za nedostatečnou podporu války s Íránem.
21:23Aktualizovánopřed 15 mminutami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
09:54Aktualizovánopřed 39 mminutami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
14:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
03:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
08:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
01:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
10:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 8 hhodinami
Načítání...