Euro 7 dohodnuta. S podobou emisní normy souhlasí členské státy i europoslanci

Nahrávám video

Země Evropské unie a europoslanci se shodli na nové emisní normě, oznámil Evropský parlament. Poprvé zavádí limity pro emise z pneumatik a brzd. Celkově už však emisní limity nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy, automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Limity se zavádějí kvůli tomu, že zplodiny z aut způsobují velké množství úmrtí a nemocí a také výrazně přispívají ke změně klimatu.

Z konečné verze předpisu vyplývá, že emisní limity výfukových plynů zůstanou na úrovni, kterou obsahuje platná emisní norma Euro 6, a to včetně limitů testování. Podle normy Euro 6 platil limit 60 mg NOx/km pro zážehové motory a 80 mg/km pro vznětové motory.

Při vyjednávání o nové normě se podařilo dosáhnout kompromisu. Zatímco v některých pozicích ustoupila Rada EU, v jiných zase Evropský parlament. „Zásadním způsobem jsme okleštili původní návrh Evropské komise k Euro 7 tak, aby zůstala zachována dostupnost, a to zejména cenová nebo ohledně menších automobilů, včetně nových aut se spalovacími motory, tedy aby se automobilový průmysl nedestabilizoval a měl čas se připravit na transformační kroky,“ prohlásil Alexandr Vondra (ODS), který je zpravodajem normy v Evropském parlamentu.

Proti původnímu návrhu Evropské komise se postavilo hned na začátku vyjednávání osm zemí. Česko vedlo koalici stejně smýšlejících států, ve které byly ještě Francie, Itálie, Bulharsko, ale také Rumunsko, Maďarsko a Polsko se Slovenskem.

Automobilky si stěžovaly, že se nestačí připravit

Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) se Česku a dalším zemím podařilo velmi výrazně změnit důležitou unijní legislativu. „Spojili jsme síly se zástupci evropského průmyslu i spotřebitelů a podařilo se nám dojednat takové znění normy, které nebude představovat riziko pro konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a neohrozí přístup k osobním automobilům pro evropskou veřejnost,“ pronesl Kupka.

Platnost emisního nařízení Euro 7 měla podle původního návrhu Evropské komise přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. To řada unijních zemí považovala za nereálné. Automobilky si rovněž stěžovaly, že nebudou mít na přípravu změn dostatek času. Nyní se tak počítá se zavedením opatření 2,5 roku od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a 3,5 roku u těch stávajících.

„Pokud jde o spalovací motory, tam se v rovině emisí zásadně nic měnit nebude oproti Euru 6. S jednou malou výjimkou, a tou je filtr pevných částic. Ten stojí deset eur, tedy 250 korun, což není drama,“ popsal Vondra výsledek dosaženého kompromisu ohledně osobních a užitkových vozů.

Vondra: Průmysl dostane čas, aby se připravil

Emisní limity pro nákladní automobily jsou sice mírně přísnější, zejména pokud jde o dusíkaté emise, nicméně pro výrobce stále technologicky dosažitelné. Euro 7 nahradí nařízení Euro 6 (pro osobní automobily, dodávky a lehká vozidla) a Euro VI (pro nákladní automobily nebo těžká nákladní vozidla), a to jediným právním aktem, který se vztahuje na oba druhy vozidel.

Nově pak norma zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd. „To si myslím, že má cenu, protože to má vliv na zdraví obyvatelstva,“ řekl Vondra s odkazem na zvětšující se množství mikroplastů ve vodě i půdě. „Je to věc, která by mohla pomoci. Průmysl dostane čas, aby se na to připravil,“ dodal český europoslanec.

Emise pevných částic, které vznikají otěrem pneumatik o vozovku a brzdových destiček o kotouče, dosud upravovány nebyly. Nová norma stanovuje limit tří mg/km pro čistě elektrická vozidla, sedmi mg/km pro většinu spalovacích motorů nebo hybridní elektrická vozidla a jedenáct mg/km pro velké dodávky.

„V oblasti emisních filtrů k žádné úpravě v nastávajících dvou letech nedojde,“ vysvětlil v Událostech, komentářích šéfredaktor časopisu Automakers Erich Handl. „U brzd se ale zřejmě dočkáme emisních filtrů. Nedokážu si to úplně představit u těch otěrů z pneumatik,“ dodal.

Řekl, že silný automobilový průmysl dal českým politikům silnou pozici pro vyjednávání.

Ceny aut podle Handla určitě neklesnou, ale díky tomu, že se nemění limit pro škodlivé látky ve výfukových plynech, nebude zdražování tak velké.

Nahrávám video

Schválení normy proberou ministři i Evropský parlament

Posledním sporným tématem, které se řešilo na pondělním trialogu, byla životnost baterií. Nakonec se podařilo dosáhnout kompromisu, jenž byl blíže pozici Rady EU. „Vysoké ambice parlamentu tady přece jen mohly narážet na to, že by se tentokrát prodražovala menší elektrická auta, a to si také nikdo nepřeje. Jsou drahá už teď,“ poznamenal Vondra.

Dohoda nakonec zavádí následující minimální výkonnostní požadavky na životnost baterie v elektrických a hybridních automobilech – osmdesát procent od začátku životnosti do pěti let nebo do sto tisíc ujetých kilometrů a 72 procent do osmi let nebo 160 tisíc kilometrů. Pro dodávky jde o hodnoty 75 procent od začátku životnosti do pěti let či sto tisíc kilometrů, ale také 67 procent do osmi let nebo 160 tisíc kilometrů.

Aby norma mohla začít platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu. Hlasování Vondra očekává začátkem příštího roku. „Do února to musí být hotové,“ podotkl český europoslanec.

Vondra nicméně nechtěl předjímat, zda bude s konečnou verzí spokojen i český automobilový průmysl. „Nemohu mluvit za někoho jiného, ale myslím si, že by měl být. Je tam jasný posun ve prospěch stability průmyslové, podnikatelské i konzumentské," uzavřel.

Autoprůmysl dohodu vítá

Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) označilo dohodu o emisní normě Euro 7 za „významný milník v zavádění světově nejpřísnějších emisních standardů“, díky němuž získají výrobci jistotu pro plánování své další strategie. „Největšího zlepšení kvality vzduchu bude dosaženo vyřazením starých vozů na silnicích v EU a rychlou elektrifikací,“ uvedla šéfka sdružení Sigrid de Vriesová.

Zástupci firem dodávajících automobilové části naproti tomu doufali, že z původního návrhu Komise by se do konečné dohody mohlo dostat více. „Je pozitivní vidět pokrok u limitů pro emisní částice z brzd. I tak by však byly větší ambice technicky a ekonomicky proveditelné,“ prohlásil Benjamin Krieger, generální tajemník Evropské asociace dodavatelů automobilových součástek a systémů (CLEPA).

K dojednanému textu se výrazně kriticky staví zástupci organizací pro ochranu ovzduší. Zatímco původní návrh podle nich mohl zlepšit čistotu vzduchu v Evropě a předejít řadě předčasných úmrtí, finální kompromis žádné podstatné zlepšení nepřináší. „Standard Euro 7 schválený zákonodárci umožní firmám vydávat ekologická vozidla, která ve skutečnosti nebudou o nic čistší,“ řekl šéf automobilové sekce organizace Transport&Environment Lucien Mathieu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letošní vlny veder zabily v evropských městech 50 tisíc lidí, ukazuje model

Autoři nových výzkumů odhadují, že v městských oblastech v Evropě zemřelo během letošního dusného léta o 50 tisíc lidí více, než je běžné. Za dvě třetiny těchto úmrtí je podle nich zodpovědná klimatická změna. Tento údaj získaný pomocí modelování je podstatně vyšší než v předchozích nejhorších letech 2003 a 2022.
před 14 mminutami

Tajfunu na Tchaj-wanu podlehl jeden člověk, přes pět set lidí je zraněných

Tajfunu Champi podlehl na Tchaj-wanu jeden člověk, více než pět set lidí utrpělo zranění. Silný vítr povalil stromy a způsobil výpadky energie, směřoval pak dále k čínskému pobřeží. Informovala o tom agentura Reuters.
před 34 mminutami

Orlí hnízdo, někdejší Hitlerovo horské sídlo, zachvátil požár

Někdejší sídlo nacistického vůdce Adolfa Hitlera – Kehlsteinhaus, známý také jako Orlí hnízdo, zachvátil v pátek večer požár. Policie v sobotu oznámila, že v souvislosti s požárem objektu v bavorských Alpách zadržela podezřelého. Příčina požáru zatím není známa, napsala agentura DPA.
před 1 hhodinou

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu nejvíce útoků od začátku války, píše Reuters

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu a jeho okolí zaznamenáno nejvíce útoků na obchodní plavidla od začátku konfliktu. S odvoláním na údaje Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) to píše agentura Reuters. Během října bylo nahlášeno a potvrzeno 28 útoků. Od 28. února, kdy USA a Izrael válku proti Tehránu zahájily, zaznamenal Noam Raydan, který v institutu incidenty mapuje, 113 útoků.
před 6 hhodinami

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 9 hhodinami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.