Dubnové mrazy v sadech tuzemských pěstitelů podle předběžných odhadů zničily polovinu letošní úrody ovoce. Největší ztráty budou u jablek, která jsou hlavním ovocným druhem. Škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun, řekl v úterý předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Už dříve ovocnáři mluvili o škodách za stovky milionů. Jejich rozsah stále počítají. Přesnější údaje o ztrátách by měli mít k dispozici v příštím týdnu.
Letošní škody by mohly být druhé největší po historickém propadu v roce 2024. Tehdy úroda klesla o dvě třetiny a byla nejnižší za posledních sto let, škody tehdy činily asi 1,3 miliardy.
Sady letos v době vegetace zasáhly dvě vlny mrazů, a to na přelomu první a druhé dubnové dekády a na konci minulého měsíce. Kritický byl podle ovocnářů vpád arktického vzduchu právě na konci dubna, kdy na mnoha místech mráz působil šest až osm hodin a teploty klesaly nejčastěji k minus třem až minus šesti stupňům Celsia.
Kromě jablek budou ztráty i u třešní a broskví
Největší škody ovocnáři předpokládají ve středních, východních a severovýchodních Čechách a části střední i jižní Moravy. Ztráty budou mít i ovocnářské oblasti na východní a severní Moravě a na jihozápadu Čech.
Kromě jablek se čekají výrazné ztráty i na úrodě třešní a broskví. Zhruba o třetinu proti dlouhodobému průměru by se mohla propadnout úroda višní a švestek. Mrazy poničily i výsadby jahodníku. Ztráty mají i školkaři, a to hlavně u ořešáku vlašského, broskvoní, meruněk, třešní, višní, rybízu a angreštu. V kritickém roce 2024 úroda ovoce v Česku klesla na 48 058 tun, loni vzrostla na 146 243 tun. Průměrná roční sklizeň posledních pěti let byla 123 tisíc tun.
Pokračování sucha rovná se další ztráty
Rozsah a kvalitu úrody by mohlo negativně ovlivnit i pokračování nynějšího sucha. Část plodů by mohla propadnout nebo mít menší velikost. Umělou závlahu má asi třetina sadů. Sucho se dle Ludvíka projeví i na nezavlažovaných výsadbách jahodníku. „Vzhledem k velkým škodám z mrazů však budou případné škody ze sucha významně menším problémem,“ sdělil Ludvík.
Případné kompenzace ovocnářům z veřejných zdrojů za škody způsobené mrazem by se podle něj měly řešit na evropské úrovni, jako tomu bylo v roce 2024. Mrazová vlna na přelomu dubna a května postihla i Polsko, Maďarsko a země na Balkáně. Polsko již dle Ludvíka o kompenzace požádalo. „Budeme usilovat o použití evropské koordinované dotace, zasáhlo to i další státy,“ avizoval 30. dubna ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Kompenzace škod
Po mrazech v roce 2024 získalo Česko na kompenzace mrazových škod z Evropské unie asi 380 milionů korun. O podporu tehdy požádalo 539 pěstitelů. Peníze ovocnářům podle jejich vyjádření pomohly přežít a založit loňskou úrodu. V tuzemsku je zhruba 750 ovocnářských podniků.
Na ceny ovoce v obchodech by neměl mít výpadek tuzemské produkce přímý dopad, protože Česká republika je v produkci čerstvého ovoce závislá na dovozu. Soběstačnost v ovoci je na úrovni 30 až 40 procent a ceny v obchodech se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Ceny by však mohl dle Ludvíka zvýšit výpadek produkce ovoce v Polsku, jehož sady silné mrazy také zasáhly. „Právě na Polsku jsou obchodní řetězce závislé,“ prohlásil Ludvík.
Jarní mrazy ohrožují úrodu ovoce v tuzemsku každoročně. Kromě roku 2024 škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017, 2016 a 2011.
