Kompenzace strana 2 z 5

Státní rozpočet v únoru skončil ve schodku 119,7 miliardy korun, informovalo ve středu ministerstvo financí. Je to nejhlubší únorový deficit od vzniku České republiky. Ke konci ledna bylo hospodaření státu ve schodku 6,8 miliardy korun, na celý rok vláda plánuje deficit 295 miliard. Loni byl únorový schodek 45,3 miliardy korun, výsledek ale tehdy ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu rozpočtu roku 2021.

Referendum, ve kterém obyvatelé Opatovic nad Labem odmítli stavbu nové průmyslové haly, může přijít obec velmi draho. Developerská společnost, která halu chtěla postavit, od svého záměru ustoupit nehodlá, navíc pro něj získala územní rozhodnutí. Zastupitelé Opatovic se nyní obávají toho, že budou muset developerovi zaplatit náhradu škody, jde až o 158 milionů korun. Referendum proběhlo souběžně s prezidentskými volbami.

Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadily debatu o vládním návrhu na snížení červnové valorizace penzí, který bude sněmovna projednávat na mimořádném zasedání od příštího úterý. Poslanci podpořili elektornizaci veřejných dražeb a prvním čtením prošel i návrh na zavedení řidičského oprávnění na zkoušku a úpravu bodového systému. Předsedové poslaneckých klubů se dohodli na přerušení schůze do středy 22. února.

Příští týden se znovu sejde sněmovna. V prvním čtení by poslanci mohli hlasovat i o předloze, která umožní vyplatit nemocnicím kompenzace za koronavirovou epidemii v loňském roce. Podle ministerstva zdravotnictví je dobré mít pojistku, zástupci opozice a pojišťoven nepovažují covidové náhrady za téma.

Čekání na cyklostezku v přerovské místní části Dluhonice pokračuje. Měla vyrůst díky kompenzacím státu za stavbu úseku D1. Dluhoničtí v nich dostali už před třemi lety 132 milionů korun a město rozhodlo, že je utratí za čtyři projekty včetně cyklostezky. Hotový je zatím jen jeden – rekonstrukce kulturního domu. Stavba stezky pro cyklisty ještě nezačala.

Vláda podpořila novou vojenskou legislativu, která uzákoní vydávání dvou procent HDP na obranu nebo shromažďování údajů pro případný odvod občanů. Rovněž schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Ministři podle premiéra projednali také vyhodnocení českého předsednictví v Radě EU. Všichni členové vlády jsou si vědomi kreditu, který Česko získalo, míní šéf kabinetu. Také bodový systém pro řidiče se podle vlády od příštího roku zjednoduší.

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.

Česko dostane od USA podporu 106 milionů dolarů (zhruba 2,7 miliardy korun) na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Prostředky schválil americký Kongres a informovalo o tom české ministerstvo obrany i americké velvyslanectví v Praze.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásí situaci předcházení stavu nouze v teplárenství. Znamená to, že od 5. září budou moci teplárny používat bez rizika pokut jiné palivo než zemní plyn, řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Chce se zaměřit hlavně na zranitelné zákazníky, urychlí tak definici těchto zákazníků. Vláda se také zabývala možností založit státního obchodníka s energiemi, který by mohl pomoci s nákupem energií například pro kraje nebo nemocnice.

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Někteří obyvatelé Frýdlantského výběžku žijící poblíž polského hnědouhelného Dolu Turów si stěžují, že jim peníze z Polska určené na kompenzaci škod z těžby nepomůžou. Na základě mezivládní dohody o následcích těžby získalo Česko od Varšavy miliardu korun, obce z okolí dolu mají za peníze mimo jiné vybudovat nové vodovody. Ty ale k odlehlým domům zřejmě nedosáhnou.

Tisíce cestujících na evropských letištích dál zažívají krizi, aerolinie ruší lety kvůli nedostatku personálu. Ten leteckým společnostem chybí v důsledku propouštění během covidové pauzy. Přetížení zaměstnanci návrat k původním objemům přepravy nezvládají a stávkují. Například skandinávské aerolinie SAS ve středu zrušily 63 procent letů. Chaotické scény jsou i na letištích v Německu, Portugalsku, Francii a Španělsku. Zpoždění nabírají i spoje z Prahy.

Česko může mít vlastní normy, které reagují na vpád Ruska na Ukrajinu a vytvoří podmínky pro přijímání vnitrostátních sankcí proti subjektům, které se dopustily závažného protiprávního jednání a nebyly dosud zařazeny na sankční seznam Evropské unie. Vláda schválila i ústavní novelu upravující podmíky pro vysílání vojáků do zahraniční a přejezdy cizích vojáků přes české území. Fialův kabinet také zvýšil limit pro registraci k dani z přidané hodnoty (DPH) a paušální dani od příštího roku z jednoho na dva miliony korun. Vláda ve středu také probírala zákon, který by měl zavést slibovaný úsporný tarif na energie.

Některé nemocnice mají v zásobách léky proti covidu-19 za miliony korun, kterým už vypršela nebo brzy vyprší doba použitelnosti. Ministerstvo zdravotnictví nyní hledá cestu, jak nemocnicím výdaje za tyto léky uhradit. V případě krajských nemocnic to ale může být problém, protože jejich zřizovatelem je kraj. Celkem se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jedná o léky za asi 300 milionů korun.

Prezident Hospodářské komory a bývalý ministr Vladimír Dlouhý si v Interview ČT24 mimo jiné postěžoval na to, že vláda podle něj špatně komunikuje a dodržuje „rádiový klid“. Zároveň Dlouhý také přiznal, že tím, že je současně ekonomem a šéfem Hospodářské komory, je už řadu let ve složité pozici.

Řidiči sanitek z Nového Bydžova, kterým vloni v létě odmítla majitelka firmy vyplatit odměny od státu za ztíženou práci během covidové pandemie, zaznamenali úspěch. Okresní soud v Hradci Králové dal zapravdu žalobě prvního z nich a firmě nepravomocně přikázal doplatit mu odměnu v plné výši.

Termín zahájení stavby posledního úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi stále není jistý. I přesto se však v Dluhonicích, poblíž kterých má komunikace vést, už začalo pracovat na náhradách, které mají místním stavbu kompenzovat. Momentálně část Přerova rekonstruuje tamní kulturní dům a připravují se také nové stavební parcely.

Kraje dosud nedostaly peníze na ubytování válečných uprchlíků. Hradí to z vlastních rozpočtů. Stát kompenzace vyplatí až zpětně. Podle některých hejtmanů by ale bylo vhodnější poskytnutí záloh. Opozice o tom chce jednat ve sněmovně.

Minimálně 700 milionů korun bude ještě potřeba přidat na zajištění pitné vody v příhraničí Libereckého kraje. Jedná se o oblast, která je postižená těžbou hnědého uhlí v polském Dole Turów. Jen peníze z Polska, které v rámci kompenzací přijdou, na to stačit nebudou. Na doplacení nákladů se tak bude podílet i česká vláda.

Ve středu přibylo v Česku 7397 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, tedy asi o 13 procent méně než před týdnem. Nadále klesá také počet hospitalizovaných s nemocí covid-19. Oproti předchozí středě se jejich množství snížilo skoro o pětinu na 1773, z nichž 87 bylo ve vážném stavu. Pozitivní testy na covid-19 u Ukrajinců tvoří asi procento případů v Česku, oznámil Ústav zdravotnických informací a statistiky. Část testovacích míst od dubna zkrátí provozní dobu.

Liberecký kraj zřídí Fond Turów, Bude rozdělovat peníze, které kraj získal od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v Dole Turów u česko-polské hranice. K dispozici je 35 milionů eur (asi 870 milionů korun), které jsou určené na výstavbu vodohospodářské infrastruktury v příhraničních oblastech dotčených těžbou a také na monitoring dopadů těžby na české straně.

V pondělí testy potvrdily v Česku 10 159 nových případů covidu-19, zhruba o 3300 méně než před týdnem. Vedle nových případů hygienici zaznamenali 1869 podezření na opakovanou nákazu. I jejich počet se ale snížil, a to zhruba o 650. V mezitýdenním srovnání ubylo rovněž hospitalizovaných s koronavirem, je jich 2834. Klesl však i počet provedených testů. Během března budou mít lidé nárok už pouze na jeden PCR test na měsíc zdarma, oproti dosavadním pěti. Od úterý také nově není omezený počet lidí na hromadných akcích. Do Česka dorazilo víc než 130 tisíc vakcín od firmy Novavax.

V blízké době by měl ve Štrasburku padnout důležitý verdikt. Evropský soud pro lidská práva definitivně rozhodne o kompenzaci pro Marinu Litviněnkovou, vdovu po Alexandru Litviněnkovi, otrávenému před patnácti lety radioaktivním poloniem. Už v září soud konstatoval, že Litviněnka zavraždili agenti ve službách ruského státu, a nařídil Moskvě zaplatit odškodné ve výši v přepočtu asi tří milionů korun. Rusko se proti verdiktu odvolalo. Marina Litviněnková poskytla Reportérům ČT exkluzivně rozhovor. V Londýně, kde žije, s ní natáčel Tomáš Vlach.

Vláda schválila konec prokazování se certifikáty například v restauracích a zvýšila povolený počet účastníků hromadných akcí. Po jednání kabinetu to řekl jeho předseda Petr Fiala (ODS) s tím, že se v dalších týdnech budou rušit i další opatření zavedená kvůli šíření covidu-19 a v březnu by již měla platit pouze povinnost nosit respirátory. Poté ale své prohlášení zmírnil s tím, že bude záviset na vývoji pandemie. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ohlásil, že se vrátí některé covidové programy s tím, že kompenzace se začnou vyplácet nejpozději do čtyř týdnů. Protože ale ještě není definitivní dohoda s profesními svazy, kabinet ještě programy neschválil.