NKÚ: Kompenzace za covid splnily svůj účel, někteří ale bonus zneužili

Více než 48 miliard korun vyplacených jako kompenzační bonus, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kterým byla státem v důsledku pandemie onemocnění covid-19 v letech 2020 až 2022 zakázána nebo omezena jejich činnost, splnilo svůj účel. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podpora podle kontrolorů splnila cíl a zmírnila dopady vládních opatření, která zasáhla zejména živnostníky. Někteří příjemci ale bonus zneužili, uvedl NKÚ.

Prověrka se týkala ministerstva financí (MF), Generálního finančního ředitelství (GFŘ) a tří vybraných finančních úřadů. V uvedených letech bylo podáno přes 2,9 milionu žádostí o kompenzační bonus a celkem na něj bylo vyplaceno 48,3 miliardy korun.

NKÚ pozitivně hodnotí fakt, že dostupnost kompenzačního bonusu a rychlé vyřízení žádostí usnadnily žadatelům přístup k penězům, píše se v tiskové zprávě. Také na základě mezinárodního srovnání podpor poskytovaných v souvislosti s covidem lze podle úřadu konstatovat, že Česká republika vyplácela tuto podporu dostatečně rychle.

„Finanční správa pružně zareagovala na okamžité požadavky vyplývající z právních úprav jednotlivých kompenzačních bonusů a zajistila jejich zpracování v co nejkratším čase tak, aby byl naplněn jejich účel,“ sdělil Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.

Zneužití kompenzací

Podle kontrolorů ale existuje riziko, že některé subjekty zahájily podnikatelskou činnost s jediným záměrem – čerpat kompenzační bonus. Riziko účelového zahájení podnikání s cílem pouze čerpat bonus existuje u 1490 subjektů, upozorňuje NKÚ.

Kontrola zjistila, že těmto subjektům bylo v roce 2020 na kompenzačním bonusu vyplaceno 39,2 milionu korun, ačkoliv na něj neměly nárok. U 46 z nich vyhodnotil NKÚ toto riziko jako významné.

„Svoji činnost totiž zahájily mezi dubnem a srpnem 2020 a v daňových přiznáních za tento rok vykázaly nulové příjmy i nulovou daňovou povinnost. Přiznání k dani z příjmů za rok 2019 nepodaly,“ uvedl NKÚ. Zjištění kontrolorů může představovat podnět pro Finanční správu České republiky k následnému prověření oprávněnosti nároku těchto subjektů na kompenzační bonus.

Oprávněnost bonusu se zkoumala až po vyplacení

Oprávněnost a správnost vyplaceného kompenzačního bonusu prověřovali správci bonusu až následně po jeho vyplacení. Z celkem uhrazené částky prověřili do loňského 31. července 2,5 procenta, tedy 1,2 miliardy korun. Finanční správa České republiky na základě těchto kontrol požadovala vrátit kompenzační bonus v celkové výši 133,2 milionu korun, příjemci do státního rozpočtu vrátili 114 milionů korun.

„Finanční správa prováděla ex post kontroly nároku na kompenzační bonus cíleně, a to u potenciálně rizikových žadatelů, kde detekovala možné porušení zákonných podmínek pro jeho výplatu,“ doplnil Heřtus.

NKÚ upozorňuje na to, že letos uplyne tříletá lhůta pro stanovení daně z kompenzačního bonusu vyplaceného v roce 2020. Po jejím uplynutí nebude možné rozhodnout o vrácení neoprávněně vyplaceného bonusu.

Nárok na bonus měly v letech 2020 až 2022 OSVČ, které splnily zákonem stanovené požadavky. Denní výše příspěvku se pohybovala od 350 do 1000 korun podle typu příjemce a doby, ve které byl příspěvek čerpán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 6 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 6 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 8 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.