Příští týden se znovu sejde sněmovna. V prvním čtení by poslanci mohli hlasovat i o předloze, která umožní vyplatit nemocnicím kompenzace za koronavirovou epidemii v loňském roce. Podle ministerstva zdravotnictví je dobré mít pojistku, zástupci opozice a pojišťoven nepovažují covidové náhrady za téma.
Válek chce projednat covidové náhrady pro nemocnice, pro opozici to není téma
V akutní lůžkové péči předpokládá důvodová zpráva návrhu zákona celkový pokles úhrad o miliardu, v následné péči o tři. „To jsou odhady, které vycházely z toho, jak se omikron choval v prvních třech měsících. Zatím se nezdá, že by loňský rok vedl v některých segmentech k tomu, že by bylo potřeba to, co způsobil covid, kompenzovat. Ale tu pojistku chci mít,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Stínový ministr zdravotnictví za ANO Julius Špičák nesouhlasí. „Vedení resortu má důležitější věci, kterým by se mělo věnovat, takže bych nevyčerpával ani vedení resortu, ani nás jako opozici další diskusí na toto téma,“ říká.
Nemocnice to vidí jinak. „V prvním kvartále loňského roku jsme neměli v provozu akutní a následnou rehabilitaci, protože tam nebyl personál – ten byl na covidáriích,“ popisuje situaci ředitel příbramské nemocnice Stanislav Holobrada.
I proto prý nemocnice přišla až o šestnáct milionů. Pojišťovny by jí je mohly kompenzovat, pokud poslanci schválí potřebný zákon. Část peněz by nemocnice prý využila na platy.
Zástupce pojišťoven: Neměli bychom destabilizovat systém
Covidové náhrady nepovažuje za téma ani prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. „Nemyslím si, že bychom měli destabilizovat systém veřejného zdravotního pojištění nějakými dodatečnými platbami,“ uvedl.
Na kompenzacích v souvislosti s epidemií covidu vyplatila jen největší zdravotní pojišťovna po prvním covidovém roce dvacet miliard. O rok později šlo o částku třetinovou. Bude-li potřeba doplácet i za minulý rok, čerpala by pojišťovna finance z prostředků na očkování a testy, kde kvůli nižšímu zájmu loni ušetřila.