Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) je připraven pro pěstitele poškozené jarními mrazy aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Na úrodě ovoce jsou zřejmě škody za více než miliardu korun, na vinicích mají přesahovat dvě miliardy korun. Ministr minulý týden řekl, že jeho úřad spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun, na tiskové konferenci upřesnil, že ideální by byla částka dvě stě milionů korun a podporu chce směřovat hlavně ovocnářům, kterým mrazy způsobily škody na více než padesáti procentech úrody. Chce také poslat žádost o mimořádnou finanční pomoc Evropské komisi.
V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 tisíc tun ovoce sklidí asi 30 300 tun, uvedl po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek ministr Výborný. Pro všechny pěstitele poškozené mrazem je podle něj ministerstvo zemědělství připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství, materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují padesát procent.
Program na řešení rizik a krizí v zemědělství byl dosud podle Výborného aktivován třikrát, a to v letech 2017, 2019 a 2021. Kolik peněz si z něj pěstitelé rozdělí, ještě není jasné. Ambicí ministra je, aby to bylo 70 až 100 milionů korun.
Ministerstvo zároveň usiluje o podporu z Evropské unie, konkrétně o mimořádnou krizovou pomoc ze zemědělské rezervy Evropské komise. Žádost o ni aktuálně připravuje, doplnil Výborný. V 90' ČT24 uvedl, že Česko požádalo o částku 100 milionů euro, tedy 2,5 miliardy korun.
„Kdyby to byly standardní jarní mrazy, tak nebudu hovořit o aktivaci programů. To nebyl standardní jarní mrazík, který trvá dvě tři hodiny a škody tam jsou relativně malé. Ale byl to vpád arktického vzduchu, který trval deset hodin,“ dodal ministr v 90' ČT24 s tím, že poškození v Čechách je téměř plošné.
Zvýhodnění budou ti, kteří se pojistili
Výše podpory, na kterou pěstitelé dosáhnou, se podle Výborného bude také odvíjet od toho, zda byli pojištění proti mrazu. „Ten program tak, jak je notifikován, počítá s tím, že subjekty, které neměly komerční pojištění proti mrazu, budou v rámci plnění kráceny na padesát procent sazby,“ uvedl Výborný. „Pokud se někdo pojistil, tak to není něco, co by se do státní podpory mělo negativně promítnout. Ale naopak ti, kteří odpovědně tento krok zvolili, budou částečně zvýhodněni,“ doplnil ministr.
Z ovoce, s výjimkou vinné révy, lze podle něj v Česku aktuálně pojistit jablka, hrušky, jahody a borůvky. Pro pěstitele poškozené mrazem resort zvažuje také podporu provozních úvěrů přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, uvedl Výborný.
Předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík po schůzce prohlásil, že v jednáních s Výborným o pomoci sektoru vidí posun. Kde naopak zlepšení nenastalo, je podle něj případná podpora zaměstnanosti v podnicích, které se zaměřují na skladování, třídění a balení ovoce do obchodních řetězců.
Fatální škody jsou hlavně v Čechách
Podobné škody na révě vinaři podle prezidenta jejich svazu Martina Chlada nepamatují, označil je za fatální. V Čechách, kde jsou čtyři procenta registrovaných vinic v Česku, škody dosahují 95 procent. Na Moravě bude výnos nižší nejméně o čtvrtinu, škody ale mohou v některých podoblastech přesáhnout i třicet procent.
Ovocnářská unie minulý týden uvedla, že škody na úrodě ohrožují existenci zhruba pěti set podniků, které se věnují výhradně produkci ovoce, aktuálně jich dohromady je sedm set až osm set. Podle předsedy unie Martina Ludvíka jde o jedno z největších poškození tuzemské úrody za posledních sto let. Škody jsou natolik zásadní i kvůli tomu, že v předchozích týdnech bylo nadprůměrně teplé počasí a rostliny byly v květu a růstu plodů oproti obvyklé situaci výrazně napřed. Zničeno bylo zhruba sto tisíc tun ovoce.
Ovocnáři podle Ludvíka ještě nemají definitivní údaje o způsobených škodách. „Neumíme v tuto chvíli zaktualizovat Moravu, protože byla ve většině oblastí poškozena částečně a my teď tomu musíme dát nějaký čas, abychom věděli, jestli se plůdky udrží,“ řekl. V Čechách je podle něj ale jisté, že z úrody peckovin nezbývá prakticky vůbec nic, v případě jablek mrazy nejspíš přečkala asi desetina úrody.
Noční mrazy poškodily místy také obiloviny, pícniny, mák, ale i rozkvetlou řepku. Dubnové mrazy postihly i sousední země. V Německu bylo zasažené zejména Sasko a Braniborsko. Na Slovensku se škody podle odhadů tamní ovocnářské unie týkají zhruba třiceti procent úrody.
