Stát podepsal s ČEZem memorandum o spolupráci na modulárních reaktorech

Nahrávám video

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podepsalo v pátek memorandum s energetickou společností ČEZ o spolupráci na vývoji modulárních reaktorů v Česku. Zařízení by se v budoucnu měla stát důležitou součástí tuzemského energetického mixu společně s velkými jadernými bloky, plynovými elektrárnami a obnovitelnými zdroji. Vedení ČEZu také uzavřelo smlouvu o provedení přípravných prací s britskou společností Rolls-Royce SMR na vývoj malých modulárních reaktorů.

Podepsání dohod se uskutečnilo na MPO. Kromě zástupců ČEZu, Rolls-Royce a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) se ho zúčastnil také britský ministr obchodu Peter Kyle, hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (Naše Česko) nebo velvyslanec Velké Británie v Česku Matt Field.

„Jsme připraveni zabezpečit i finanční nástroje, aby tady mohl malý modulární reaktor, ale raději říkám reaktory, vzniknout. V příštím roce rozhodneme o pokračování jaderného programu v Temelíně a budeme logisticky připravovat, co tam budeme budovat. Ale malé modulární reaktory neskončí jenom v České republice. Chceme společně s Velkou Británií a společností Rolls-Royce v kooperaci se společností ČEZ dobývat Evropu,“ řekl Havlíček.

Memorandum státu s ČEZem schválila v pondělí vláda. Jeho hlavním obsahem bude podle ČEZu dohoda, že energetická firma bude naplňovat záměry státu v dalším rozvoji modulárních reaktorů v tuzemsku. „Potvrzujeme tím, že zahajujeme jejich přípravu,“ podotkl k memorandu v pondělí Havlíček, jde podle něho o další krok ke zlepšení energetické bezpečnosti země.

ČEZ spolupracuje na vývoji právě s Rolls-Royce SMR. Česká společnost loni dokončila svůj akcionářský vstup do britské firmy, v níž nyní drží zhruba pětinový podíl. Zaplatila za něj asi šest miliard korun. Stát drží v současnosti v energetické skupině ČEZ zhruba dvě třetiny akcií.

ČEZ prohloubil spolupráci s Rolls-Royce SMR

Dohoda ČEZu a Rolls-Royce SMR, podepsaná na MPO také v pátek, má nastavit investorský model a financování projektů. První modulární reaktor v Česku by měl vzniknout v Temelíně, v budoucnu by spolupráce mohla vést i k vývoji dalších projektů. Podle předběžných odhadů ČEZu by první blok v Temelíně mohl být spuštěn v druhé polovině třicátých let.

Vedle Temelína by podle šéfa ČEZu Daniela Beneše mohly malé modulární reaktory vznikat i v dalších lokalitách v Česku, kde jsou v současnosti uhelné elektrárny. To by mohlo zemi pomoci zbavit se závislosti na fosilních palivech a udržet vysokou míru energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti. Smlouva mezi ČEZem a Rolls-Royce SMR je pak podle něj nezbytná pro vydání povolení pro výstavbu malých modulárních reaktorů v Temelíně. „Všechna tato povolení chceme mít kolem roku 2030,“ uvedl Beneš.

Cena temelínského reaktoru zatím není známa. Účelem uzavření kontraktu a memorand je podle člena představenstva ČEZu Tomáše Pleskače nastavení způsobu financování a investorského modelu. Spolupráce s Rolls-Royce SMR je plánovaná na pět let a až poté bude možné určit přesnou cenu malých modulárních reaktorů pro Česko.

Každá elektrárna Rolls-Royce SMR bude vyrábět 470 megawatthodin elektřiny. Podle MPO by výrobní kapacita každého zdroje vystačila k pokrytí spotřeby jednoho milionu domácností po dobu nejméně šedesáti let.

ČEZ plánuje postavit do roku 2050 modulární reaktory o souhrnném výkonu tří gigawattů. Stávající elektrárny v Dukovanech a Temelíně mají každá výkon asi dva gigawatty.

Rolls-Royce SMR začne projekty v Británii

Temelínský malý modulární reaktor bude druhým projektem od Rolls-Royce SMR v tomto segmentu. První vznikne v lokalitě Wylfa na ostrově Anglesey v severním Walesu na základě dohody Rolls-Royce SMR s britskou vládní organizací Great British Energy – Nuclear z minulého týdne.

Malé modulární reaktory (anglicky small modular reactor – SMR) je možné vyrábět sériově v továrnách a po jednotlivých blocích jich postupně víc soustředit na jednom místě. ČEZ a Rolls-Royce SMR spolupracují na přípravě stavby až tří modulárních reaktorů v Británii, do níž by se ČEZ mohl zapojit jako dodavatel některých technologií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 3 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 6 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 7 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 7 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.