ČEZ představil detaily vzniku dceřiné firmy

Nahrávám video

Nová firma, do níž chce ČEZ vyčlenit svou nevýrobní část, by měla vzniknout do konce 1. čtvrtletí příštího roku, sdělil v pátek šéf společnosti Daniel Beneš. Následně bude hledat investory. ČEZ chce do dceřiné společnosti vyčlenit ze své současné struktury prodej a distribuci energií, obchodování či energetické služby. Podle analytiků jde o zásadní krok pro připravované zestátnění společnosti. Rozhodovat o něm bude červnová valná hromada firmy.

Přípravné práce na vznik nové firmy by v případě schválení návrhu měly začít po valné hromadě, oznámil Beneš. Termín pro dokončení celého procesu vyčlenění představenstvo stanovilo do konce prvního kvartálu příštího roku.

Potřeba optimalizovat vnitřní strukturu ČEZu podle Beneše v době globální energetické krize sílí. Šéf společnosti hovořil na brífinku o snaze zvýšit efektivitu řízení, o maximalizaci hodnoty a umožnění přístupu pro investory. Do nové firmy se vyčlení asi polovina provozního zisku.

Nahrávám video

O vedení nového podniku zatím zcela rozhodnuto není. Beneš ale připustil, že nejvhodnějším kandidátem je nyní místopředseda představenstva Pavel Cyrani. „Je to ostatně jeho divize už nyní, tak kdo jiný,“ zmínil.

Stát v současnosti drží v ČEZu zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. „Pro minoritní akcionáře je rozdělení ČEZu ještě před zestátněním spíše dobrá zpráva. Během procesu rozdělení a případného prodeje části nové společnosti novým akcionářům se dozvíme i hodnotu celé skupiny. Minoritní akcionáři tak mohou získat jistotu ze strany státu, který by určil výkupní cenu, ale i ze strany trhu, který ocení ČEZ po svém,“ podotkl zástupce šéfredaktora listu E15 Jan Novotný.

Nahrávám video

Představenstvo ČEZu návrh na vyčlenění schválilo ve čtvrtek. Nová společnost by měla zahrnovat například firmy ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, dále podniky z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services.

Šance pro investory

Společnost by si v nové dceřiné firmě ponechala 51procentní podíl, zbylou část by nabídla investorům. Prodej podílu by podle analytiků měl napovědět o nákladech na později plánované vykoupení minoritních akcionářů firmy, ČEZ by zároveň měl získat peníze pro další kroky.

Možnosti prodeje až 49procentního podílu v novém podniku začne vedení řešit až po vzniku firmy. Pro ČT Beneš řekl, že 150 miliard za prodej podílu v této dceřiné firmě považuje za relevantní odhad. Věřím, že to číslo bude i vyšší, dodal. Preferovaný způsob prodeje ale vedení ČEZu podle něj v tuto chvíli nemá. „Chceme maximalizovat hodnotu podílu, všemi variantami se budeme zabývat souběžně,“ podotkl. Ve hře je tak například veřejná nabídka akcií na burze, přímý prodej nebo i směna akcií se stávajícími minoritními akcionáři.

Na vybraném způsobu prodeje bude závislý i termín dokončení vstupu nových investorů. Firma zatím nespecifikovala, na co peníze utržené z prodeje podílu v nové „dceři“ použije.

Loni ČEZ vydělal 27,4 miliardy korun, čistý zisk firma meziročně snížila o 1,7 miliardy. Meziročně se snížily také provozní zisk či výnosy firmy.

Zestátnění podniku je jedním z deklarovaných cílů současné vlády a odkoupením podílu minoritních akcionářů by se stát stal jediným majitelem firmy. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno avizoval, že kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZu stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.

Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) je změna nezbytná k tomu, aby bylo Česko energeticky soběstačné.

Vyčlenění dceřiné firmy může podle manažera společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera přilákat infrastrukturní, penzijní fondy, tedy velké hráče. „Kdyby se zvolila možnost, že část podílu půjde na burzu, tak by tu zůstala veřejná obchodovatelnost ČEZu, což by trochu pomohlo pražské burze,“ míní Pfeiler.

Místopředseda hospodářského výboru Michal Kučera (TOP 09) si myslí, že rozdělení ČEZu by dávalo smysl i v případě, že by se o zestátnění neuvažovalo. „Otázka je, jak se to bude dál vyvíjet, jak se k tomu postaví akcionáři. Pro zlepšení řízení uvnitř organizace ČEZu to rozdělení ale smysl dává,“ poznamenal Kučera.

Opozice ale jinak zestátnění považuje za ohrožení investic i minoritních akcionářů, žádá proto vládu o představení jasného plánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 9 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 11 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 14 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 16 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.