ČEZ představil detaily vzniku dceřiné firmy

Nahrávám video

Nová firma, do níž chce ČEZ vyčlenit svou nevýrobní část, by měla vzniknout do konce 1. čtvrtletí příštího roku, sdělil v pátek šéf společnosti Daniel Beneš. Následně bude hledat investory. ČEZ chce do dceřiné společnosti vyčlenit ze své současné struktury prodej a distribuci energií, obchodování či energetické služby. Podle analytiků jde o zásadní krok pro připravované zestátnění společnosti. Rozhodovat o něm bude červnová valná hromada firmy.

Přípravné práce na vznik nové firmy by v případě schválení návrhu měly začít po valné hromadě, oznámil Beneš. Termín pro dokončení celého procesu vyčlenění představenstvo stanovilo do konce prvního kvartálu příštího roku.

Potřeba optimalizovat vnitřní strukturu ČEZu podle Beneše v době globální energetické krize sílí. Šéf společnosti hovořil na brífinku o snaze zvýšit efektivitu řízení, o maximalizaci hodnoty a umožnění přístupu pro investory. Do nové firmy se vyčlení asi polovina provozního zisku.

Nahrávám video

O vedení nového podniku zatím zcela rozhodnuto není. Beneš ale připustil, že nejvhodnějším kandidátem je nyní místopředseda představenstva Pavel Cyrani. „Je to ostatně jeho divize už nyní, tak kdo jiný,“ zmínil.

Stát v současnosti drží v ČEZu zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. „Pro minoritní akcionáře je rozdělení ČEZu ještě před zestátněním spíše dobrá zpráva. Během procesu rozdělení a případného prodeje části nové společnosti novým akcionářům se dozvíme i hodnotu celé skupiny. Minoritní akcionáři tak mohou získat jistotu ze strany státu, který by určil výkupní cenu, ale i ze strany trhu, který ocení ČEZ po svém,“ podotkl zástupce šéfredaktora listu E15 Jan Novotný.

Nahrávám video

Představenstvo ČEZu návrh na vyčlenění schválilo ve čtvrtek. Nová společnost by měla zahrnovat například firmy ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, dále podniky z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services.

Šance pro investory

Společnost by si v nové dceřiné firmě ponechala 51procentní podíl, zbylou část by nabídla investorům. Prodej podílu by podle analytiků měl napovědět o nákladech na později plánované vykoupení minoritních akcionářů firmy, ČEZ by zároveň měl získat peníze pro další kroky.

Možnosti prodeje až 49procentního podílu v novém podniku začne vedení řešit až po vzniku firmy. Pro ČT Beneš řekl, že 150 miliard za prodej podílu v této dceřiné firmě považuje za relevantní odhad. Věřím, že to číslo bude i vyšší, dodal. Preferovaný způsob prodeje ale vedení ČEZu podle něj v tuto chvíli nemá. „Chceme maximalizovat hodnotu podílu, všemi variantami se budeme zabývat souběžně,“ podotkl. Ve hře je tak například veřejná nabídka akcií na burze, přímý prodej nebo i směna akcií se stávajícími minoritními akcionáři.

Na vybraném způsobu prodeje bude závislý i termín dokončení vstupu nových investorů. Firma zatím nespecifikovala, na co peníze utržené z prodeje podílu v nové „dceři“ použije.

Loni ČEZ vydělal 27,4 miliardy korun, čistý zisk firma meziročně snížila o 1,7 miliardy. Meziročně se snížily také provozní zisk či výnosy firmy.

Zestátnění podniku je jedním z deklarovaných cílů současné vlády a odkoupením podílu minoritních akcionářů by se stát stal jediným majitelem firmy. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno avizoval, že kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZu stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.

Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) je změna nezbytná k tomu, aby bylo Česko energeticky soběstačné.

Vyčlenění dceřiné firmy může podle manažera společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera přilákat infrastrukturní, penzijní fondy, tedy velké hráče. „Kdyby se zvolila možnost, že část podílu půjde na burzu, tak by tu zůstala veřejná obchodovatelnost ČEZu, což by trochu pomohlo pražské burze,“ míní Pfeiler.

Místopředseda hospodářského výboru Michal Kučera (TOP 09) si myslí, že rozdělení ČEZu by dávalo smysl i v případě, že by se o zestátnění neuvažovalo. „Otázka je, jak se to bude dál vyvíjet, jak se k tomu postaví akcionáři. Pro zlepšení řízení uvnitř organizace ČEZu to rozdělení ale smysl dává,“ poznamenal Kučera.

Opozice ale jinak zestátnění považuje za ohrožení investic i minoritních akcionářů, žádá proto vládu o představení jasného plánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na znovuzavedení EET

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podpora mladých či rušení poplatků. Vláda představila změny v penzijním spoření

Podpora penzijního spoření pro lidi do třiceti let se zvýší, u většiny typů spoření se zruší poplatky za výkon a sníží poplatky za správu, transformované fondy do deseti let skončí. Příslušný zákon vloží ministerstvo financí ve čtvrtek do připomínkového řízení a vláda by ho měla projednat do konce června, oznámila ministryně Alena Schillerová (ANO). Představení změn se zúčastnili i premiér Andrej Babiš (ANO) a ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z CERGE-EI. Exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) kroky přivítal, připravovaly se podle něj několik měsíců.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Explosia nemusí být prodána ze sta procent, řekl Havlíček

Energetickou skupinu ČEZ zestátňujeme proto, abychom mohli investovat, v případě společnosti Explosia jsme v situaci, že je stát sám voják v poli, prohlásil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Interview ČT24. Podle něj však Explosia nemusí být prodána ze sta procent. O případný nákup společnosti mají dle něj zájem všechny významné české subjekty, ale i ty zahraniční. Nabídky navíc měly přijít ještě před oznámením o možném prodeji. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

VideoČeši se skládají na výdělky Agrofertu, říká Farský. Máme robustní opatření, míní Knotek

Opoziční strany získaly dostatek podpisů, aby se mohla konat mimořádná schůze sněmovny kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacím pro holding Agrofert. Opozice tak reaguje na nedávný dopis od Evropské komise. Ta po českých úřadech požaduje informace o tom, jak Babiš svůj možný střet vyřešil. „Jsme v situaci, kdy se čeští daňoví poplatníci skládají na výdělky Agrofertu a dalších společností Andreje Babiše a není jistota, a to nám Evropská komise napsala, že vůbec někdy budou (dotace) proplaceny,“ uvedl v Událostech, komentářích europoslanec Jan Farský (STAN) s tím, že z tohoto důvodu byla podle jeho názoru mimořádná schůze svolána. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) Evropská komise záležitost prozatím jen „vyhodnocuje“. „Tady byla udělána velmi robustní opatření a já věřím, že čas ukáže, pan předseda Babiš udělal mnohem více, než musel,“ dodal Knotek. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 23 hhodinami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
2. 6. 2026

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
2. 6. 2026
Načítání...