Dukovany strana 3 z 5

O zakázku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se budou ucházet všechny tři společnosti. Finální nabídku firmě ČEZ odevzdá americká Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská KHNP. České televizi to potvrdily jednotlivé společnosti. Podle plánu by měl být nový jaderný blok dokončen do roku 2036. Projekt by tak mohl být největší investicí Česka v novodobé historii.

Energetická společnost ČEZ znovu prodlouží termín pro podání finálních nabídek na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Uchazeči budou mít čas až do 31. října, místo dosavadního termínu 2. října. ČEZ tím vyhověl žádosti jednoho ze tří přihlášených zájemců. Harmonogram celého projektu by to ohrozit nemělo, uvedl mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036. Úvodní nabídky na stavbu nového bloku loni na podzim podaly francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse.

Teplárny Brno letos už podruhé snižují cenu tepla. Brněnské domácnosti od října nově zaplatí 1199 korun za gigajoule (GJ) s DPH. Dosud to bylo 1485 korun, tedy o 286 korun více. Snížení ceny umožnil zejména vývoj ceny plynu na trhu, sdělili na brífinku zástupci městské společnosti. Běžná domácnost může podle nich ušetřit až skoro deset tisíc korun za rok.

Zatím třiatřicet českých subjektů získalo od Finančního analytického úřadu (FAÚ) výjimky z protiruských sankcí, píše server Seznam Zprávy. Podle něj o ně žádala třeba energetická společnost ČEZ, aby mohla dále spolupracovat s některými strojírenskými podniky v majetku Rusů.

Městská společnost Teplárny Brno v pondělí podepsala smlouvu o spolupráci s firmou ČEZ na vybudování více než čtyřiceti kilometrů dlouhého horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany. Smlouva stanovuje další kroky, které musí obě společnosti udělat, aby bylo možné snížit závislost Brna na vytápění plynem. Před rokem účastníci uzavřeli memorandum, od té doby pracovali na konkrétních krocích, které umožňují v projektu pokračovat.

Energetická krize znovu otevřela debatu o zvýšení podílu státu ve firmě ČEZ. Zestátnění energetické firmy je ale podle bývalého generálního ředitele společnosti ČEZ a bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla „nesmyslné a zbytečné“. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce, kde mu oponoval investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Do pořadu byli pozváni i zástupci ministerstva financí a průmyslu a obchodu, kteří byli ale ochotní bavit se pouze o energetické koncepci státu. Obě instituce pozvání odmítly kvůli debatě o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností a otázce zestátnění ČEZ.

Zabezpečení jaderných elektráren patří ke klíčovým úkolům státu. Podle úřadů je na takové úrovni, že ho nebylo třeba zpřísnit ani v souvislosti s výbuchem v muničních skladech ve Vrběticích a ani poté, kdy Kreml připsal Česko na seznam nepřátelských zemí. V Česku jsou v provozu dvě elektrárny, v Dukovanech a Temelíně, energii vyrobenou z jádra zajišťují pro tuzemské odběratele i evropský export. Tématu zabezpečení jaderných elektráren se věnoval pořad Zóna ČT24.

Opozice si myslí, že by měl kabinet Petra Fialy (ODS) znovu předstoupit před sněmovnu se žádostí o důvěru. Důvodem je programové prohlášení vlády, které počátkem roku prošlo změnami. Původní dokument vznikal ještě před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Podle premiéra změny reagují právě na aktuální dění. Programové prohlášení letos zavazuje vládu například k prosazení důchodové reformy nebo úpravě státní energetické koncepce.

Zaměstnanci firem v úpadku budou moci od července požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nemohou podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Senát to schválil v rámci úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Po dlouhé debatě naopak neprošla horní parlamentní komorou volební novela, která měla dát lidem možnost více ovlivnit zvolení konkrétních zastupitelů.

Členové české a slovenské vlády v pondělí jednali v Trenčíně na západě Slovenska. K tématům společného vládního zasedání patřilo posilování energetické bezpečnosti, eliminace závislosti na ruských surovinách, konkurenceschopnost i obranná spolupráce. Slovenský premiér Eduard Heger po jednání doporučil České republice podepsat obrannou smlouvu s USA. S českým předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) se shodli na pokračování západní pomoci Ukrajině.

Jaderné palivo do Dukovan bude od roku 2024 dodávat americká společnost Westinghouse. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. Ruský dodavatel zásobuje Dukovany téměř 40 let, od začátku provozu elektrárny. Po vypuknutí války na Ukrajině se však provozovatel elektrárny, polostátní ČEZ, rozhodl dodavatele z bezpečnostních důvodů nahradit. Informoval o tom mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

S přetrvávajícím nedostatkem antibiotik a dalších léčiv by Česku mohla pomoci Jižní Korea. Na Dálném východě tuto možnost vyjednala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) s doprovodným týmem. Otevírá se také možnost, že by se některé léky mohly výhledově vyrábět s korejskými partnery.

Poslanci v úterý zrychleně schválili novelu, která usnadní výstavbu horkovodu z Dukovan do Brna. Sněmovna také kývla na návrh zákona ohledně dozorových úřadů. Jejich pravomoci nad trhem s harmonizovanými výrobky se tak zřejmě sjednotí, předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Dolní komora rovněž jednala ve druhém čtení o novele stavebního zákona.

Malé modulární reaktory by podle ČEZu mohly být v Temelíně, Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí, Dětmarovicích a Dukovanech. Jde o místa, kde jsou nyní uhelné či jiné elektrárny. První takový reaktor by měl stát už v roce 2032 v Temelíně, řekla ředitelka útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů Silvana Jirotková. Kolik bude stavba reaktoru stát, ale nikdo ze zástupců ČEZ neuvedl.

V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ vydá za obnovu zařízení přes 2,3 miliardy korun. Je to téměř o půl miliardy víc než v uplynulém roce. Investicemi chce zajistit, aby bylo možné provozovat dukovanské bloky nejméně šedesát let, tedy minimálně do roku 2047. Vyplývá to z informací, které v pátek oznámili zástupci společnosti ČEZ.

V nadcházejícím roce je jedním z hlavních témat vlády změna majetkové struktury společnosti ČEZ a další fungování této energetické skupiny. Ministři tím reagují na vývoj energetické krize i bezpečnostní hrozby, které se objevily po ruském útoku na Ukrajinu. Opozice ale vládě vyčítá, že postupuje příliš pomalu.

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Místopředseda SPD Radim Fiala se sice obává, že se cena reaktoru bude zvyšovat, důležitější však podle něj je, aby se stavba příliš neprotahovala. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na to namítl, že pro občany je také důležité, aby byly do dodávek zapojeny české firmy. „Očekává se, že uchazeči budou mít o využití českého průmyslu přirozený zájem,“ podotkl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani v pořadu Události, komentáře.

Horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna má stát podle zjištění České televize 19 miliard korun. Podle současného vedení by měl město zbavit závislosti na ruském plynu a zajistit spolehlivé dodávky tepla. Hlavním investorem čtyřicet kilometrů dlouhého zařízení by podle vládních materiálů, které má ČT k dispozici, byly Teplárny Brno. Detaily projektu by měla v prosinci projednat vláda.

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost Électricité de France (EDF), jihokorejská firma Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) a americký Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Ve středu o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl stát do roku 2036.

Energetici v sobotu neplánovaně odpojili od sítě druhý blok v Jaderné elektrárně Dukovany. Důvodem je nesprávná funkce ucpávky hlavní uzavírací armatury. Délku nutných prací energetici upřesní až po vychlazení bloku a kontrole dotčeného zařízení. Dodávky elektřiny jsou zajištěny z dalších zdrojů, uvedl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

ODS s TOP 09 chtějí v Brně širokou koalici s ANO, KDU-ČSL se STAN, Piráty i ČSSD. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) to odůvodnila těžkou dobou. V opozici by tak byla SPD s Trikolorou a Moravany a také Zelení s Žít Brno. Představitelé stran, které by měly podle Vaňkové do koalice vstoupit, neskrývají ovšem překvapení a někteří i rozčarování. Ustavující zastupitelstvo se bude konat ve čtvrtek 20. října. Dosud vedla Brno koalice ODS, KDU-ČSL, Pirátů a ČSSD.

Primátorka Brna a jednička vítězné kandidátky ODS s TOP 09 Markéta Vaňková (ODS) by chtěla do pátku oznámit, k jaké koalici se kloní. Záležet ale bude na jednání s lidovci a STAN. Z koaličních jednání Vaňková nevyloučila ani ANO, Piráty a ČSSD, naopak v jednání nebude pokračovat se Zelenými a Žít Brno, protože se neshodnou na projektu horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany. Už dříve Vaňková vyloučila z jednání SPD.

V jaderné elektrárně Temelín má do deseti let vzniknout malý modulární reaktor. Jde o pilotní projekt v Česku, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj posílí bezpečnost a nezávislost české energetiky, která je ohrožena ruskou invazí na Ukrajinu. Fiala, generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) podepsali smlouvu o vzniku společnosti South Bohemian Nuclear Park. Dalším z partnerů bude Ústav jaderného výzkumu Řež. Kolik bude stavba reaktoru stát, ale nikdo neuvedl.

Evropská komise (EK) začala vyšetřovat, zda je plánovaná státní podpora rozšíření české Jaderné elektrárny Dukovany v souladu s pravidly Evropské unie. Komise to oznámila ve čtvrtek v tiskové zprávě. Plánovaná podpora zahrnuje mimo jiné státní půjčku s nízkými úroky, která by měla pokrýt veškeré náklady na výstavbu. Je to zhruba 7,5 miliardy eur (téměř 186 miliard korun).