KHNP a Westinghouse se dohodly na urovnání sporů ohledně jádra

Korejské firmy KHNP a KEPCO se dohodly s americkou společností Westinghouse na urovnání sporů ohledně duševního vlastnictví, které se týkaly jaderných technologií, napsala agentura Reuters s odkazem na prohlášení firmy KEPCO. Prohlášení vydala i firma Westinghouse, ve kterém rovněž oznamuje ukončení všech právních sporů s korejskými společnostmi. Dohodu přivítal český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) i společnost ČEZ, která má český jaderný tendr na starosti. Zopakovala, že chce završit jednání s Korejci o smlouvě k Dukovanům do konce března.

Korejská společnost KHNP by podle loňského rozhodnutí vlády měla v Česku postavit nové jaderné reaktory. KHNP však měla dlouhodobý spor s americkou firmou Westinghouse, která byla rovněž uchazečem o stavbu jaderných bloků v tuzemsku. Americká společnost zpochybňovala oprávnění Korejců používat technologii, kterou nabídli i v českém tendru. Podle Westinghouse jde o licencovanou technologii systému americké firmy.

Korejská firma KEPCO, která kontroluje KHNP, oznámila, že se dohodla s Westinghousem na řešení sporů ohledně jaderných technologií. Společnosti se také dohodly na posílení spolupráce na globálním trhu, uvedla agentura Reuters.

„Dohoda umožňuje stranám s jistotou pokračovat v provozování a výstavbě nových jaderných reaktorů,“ uvedla společnost Westinghouse.

Uzavření dohody ocenil i ČEZ, který v současné době jedná s KHNP o finální smlouvě k výstavbě nových bloků v Dukovanech. „Po celou dobu jsme byli přesvědčeni, že obě strany najdou řešení sporu. Jsme rádi, že se tak nyní stalo. Jednání s KHNP směřujeme k tomu, aby do konce března došlo k dohodě,“ řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

„Dohoda mezi KHNP a Westinghouse je skvělou zprávou pro zdárné pokračování projektu dostavby Dukovan. Další překážka na cestě je odstraněna,“ uvedl na síti X i český ministr Vlček. Ministr také uvedl, že v příštím týdnu bude jednat s vedením KHNP, hovořit chce například o zapojení českého průmyslu do projektu.

Také podle premiéra Petr Fialy (ODS) jde o pozitivní zprávu. „Budoucí spolupráce mezi firmami je dobrou příležitostí pro český průmysl a podporuje realizaci projektu dostavby Dukovan, která nás posune k zajištění energetické bezpečnosti Česka,“ řekl premiér.

Analytici: Urovnání sporu odstraní pochybnosti o stavbě v Česku

Urovnání sporu mezi společnostmi KHNP a Westinghouse je pro Česko také podle analytika XTB Jiřího Tylečka velmi dobrou zprávou, a to z několika důvodů. „Především spor neohrozí samotnou realizaci jaderného bloku v Dukovanech. Nehrozí mnohaleté soudní spory, které by zpozdily či úplně znemožnily realizaci stavby,“ řekl Tyleček. Zpráva o dohodě tak podle něj výrazně zvýšila šance, že nový blok v Dukovanech skutečně postaví Korejci.

Kromě toho dohoda podle Tylečka zároveň zvyšuje důvěryhodnost KHNP jako strategického partnera v tak významném projektu. Upozornil také na její relativně brzké uzavření po vyhlášení výsledků tuzemského tendru. „Právní překážky by totiž mohly znevěrohodňovat proces přípravy výstavby nového jaderného bloku.“

„Padla tím zásadní překážka, ale ne poslední,“ upozornil analytik ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor na námitky dalšího uchazeče v tendru, francouzské firmy EDF. Evropská komise na jejich základě bude šetřit, zda dodávka KHNP není zvýhodněna nedovolenou státní podporou z korejské strany.

V minulosti řada expertů poukazovala na možnost urovnání sporu například formou spolupráce obou firem na projektu. Obě firmy například spolupracovaly na výstavbě jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech. Zda by podobný výsledek mohl mít i tuzemský tendr, zatím není podle analytiků jasné, protože detaily dohody dosud nebyly zveřejněny.

„Ale Westinghouse se pravděpodobně nevzdal svých práv jen tak,“ míní Tyleček. Připomněl, že firmy v oznámení uvedly, že budou spolupracovat. „Je tedy možné, že se Westinghouse bude určitou formou podílet na Dukovanech, například určitými subdodavatelskými činnostmi.“ Pro Česko by se však podle něj nic důležitého měnit nemělo.

„Předpokládám, že zapojení Westinghouse do výstavby, případně minimálně finanční kompenzace, bylo nutnou podmínkou k dohodě, a lze jen doufat, že to Korejce nevyjde příliš draze. O to méně by totiž zbylo na české dodavatele,“ podotkl také Gavor.

„Jestli Westinghouse souhlasil se smírem výměnou za vyšší podíl na dodávkách na nových projektech, včetně Dukovan, je pravděpodobně předmětem obchodního tajemství v dohodě,“ řekl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. V této souvislosti ale připomněl i nedávnou mezivládní dohodu mezi USA a Jižní Koreou, která počítala se společným postupem v mírovém využití jádra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 27 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...