Nabídka jihokorejské KHNP byla lepší v klíčových parametrech, uvedl v Událostech, komentářích ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v souvislosti s tendrem na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech. Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala ocenil, že vláda vybrala nejlepší nabídku, aniž by se dívala na geopolitiku, a že prosadila šedesátiprocentní účast českých firem.
„Obě strany odvedly maximum, ale jedna nabídka byla lepší v klíčových parametrech, na kterých nám záleželo – cena přepočtená na megawatthodinu a zároveň záruky za to, aby byla dodávka postavená včas a aby nebyly překročeny náklady,“ uvedl Síkela s tím, že velmi důležitou roli hrálo také to, že nebyly vyžadovány žádné zálohy dopředu, na rozdíl od francouzské firmy EDF.
Také Fiala zmínil, že nabídka jihokorejské firmy byla mnohem lepší než nabídka EDF. „Myslím, že kdyby vláda sáhla po jiné nabídce, tak by to bylo velmi těžko diskutovatelné a dlouhodobě obhajitelné,“ zmínil s tím, že kabinet vybral KHNP, aniž by se díval na geopolitické vztahy či Evropskou unii.
„Myslím, že to je správně, protože my to budeme stavět převážně z peněz daňových poplatníků a z toho důvodu si myslím, že vláda byla povinna vybrat tu nejlepší nabídku a podle mého názoru a podle mých informací vybrala správně.“
Ve sporu firem prý o Česko nejde
Síkela rovněž zmínil, že ačkoliv jihokorejská firma v Evropě zatím nic nepostavila, má za sebou celou řadu úspěšných projektů. „My jsme se v rámci celého tendru byli podívat na všechny referenční projekty všech původních tří uchazečů a oni mají velmi dobré reference z Abú Dhabí a postavili celou řadu úspěšných projektů i v Koreji.“
V souvislosti se sporem s americkou firmou Westinghouse zmínil, že Česko není jeho předmětem. „Samozřejmě uvítáme, pokud se spor podaří vyřešit, ale co sehrálo i velkou roli, bylo to, že korejská strana převzala záruky i za úspěšné vyřešení sporu.“
Fiala k tomu podotkl, že jde o spor dvou firem, které si to musí vyřešit. „Možná to má nějaký obchodní podtext, nebo určitě to má obchodní podtext. (…) Nevím, jak daleko je to problém, ale je to spor mezi dvěma firmami ze stejného oboru, a to se prostě v životě stává, doufejme, že se to vyřeší tak, aby to nějak neovlivnilo stavbu Dukovan.
Podotkl, že Korejci postavili spoustu jaderných bloků. „Myslím, že jich je třicet, což jsou dostatečné reference. Koneckonců i v Abú Dhabí – Saúdská Arábie – to jsou velmi složité klimatické podmínky, se kterými se museli vyrovnat, takže to je také dobrá reference. Zmínil, že je příjemně překvapen i z ceny projektu i toho, že vláda prosadila šedesátiprocentní účast českých firem.
Stanjura: Nebude nutné omezovat investice
Na vybudování jaderných bloků si podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) Česko bude muset půjčit peníze, nebo si je vydělat. „Víme, jaké jsou deficity státního rozpočtu – letos 252 miliard, loni 288 – za jeden jediný rok. Za ty dva roky 2023 a 2024 dluh, který udělá státní rozpočet, bude vyšší než cena obou bloků. Těch 400 miliard bude rozložených na příštích patnáct až osmnáct let,“ vysvětlil ministr v Interview ČT24 a připomněl, že loni byly kapitálové výdaje zhruba 210 miliard korun.
„Kdybych řekl, že 200 miliard je roční průměr, tak v příštích letech, v přípravné fázi, budou kapitálové výdaje státu přibližně jeden bilion korun, z toho 80 až 85 miliard bude směřovat na přípravné práce,” dodal s tím, že nebude nutné omezovat jiné investice nebo výdaje státu.
„Poté, kdy ten blok začne vydělávat, tak úrok musí být nejméně o jedno procento vyšší, než za kolik si půjčuje stát. Je to ale nejlevnější způsob financování. A proč jsme k tomu přistoupili? Aby byla co nejlevnější výstupní cena vyrobené elektřiny. Čím levnější máte financování, tím je příznivější cena pro domácnosti, ale i pro český průmysl a všechny české podnikatele,” podotkl.
Nyní vláda hovoří o tom, že jeden blok vyjde na dvě stě miliard korun při současných cenách. „Nikdo neví, jak se bude vyvíjet inflace v příštích dvanácti letech, nikdo neví, jaká bude cena energií od roku 2036, ani nikdo nemůže říct, jestli bude cena mimořádně vysoká, nebo ne. Garantovaná cena výkupu vyrobené elektřiny – a bude to nakupovat stát – znamená, že v některých případech bude i investor státu vracet. To není jednosměrná ulice, ale obousměrná,” reagoval Stanjura na slova analytika Radima Dohnala, že když se do nákladů započítá i financování, přijde jeden blok ne na dvě stě miliard, ale na čtyři sta.
Drábová: Projekt lidi přitáhne
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj v Událostech, komentářích dodal, že Česko v případě dostavby jaderných bloků příliš dlouho „přešlapovalo“ a ohrozilo budoucnost celého průmyslu, který je energeticky náročný. Česko ale je podle něj jednou z mála zemí Evropské unie, které mají „ohromně silnou“ kompetenci stavět jaderné bloky.
Datový ekonom Petr Bartoň k tomu podotkl, že celý projekt „musí být ufinancovatelný“, protože není moc dalších alternativ – pokud by Česko dostavbu neufinancovalo, nemá podle něj další zdroje, když se spotřeba elektřiny zvedne o čtyřicet procent. „Jaderná elektrárna je naším jediným řešením, ‚ať to stojí, co to stojí,‘“ prohlásil.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová doplnila, že z hlediska technologie a úrovně bezpečnosti je každý z uchazečů tendru schopen doručit projekt, který splní ty nejvyšší požadavky. Úřad, jemuž Drábová předsedá, bude muset doručit rozhodnutí o povolení k výstavbě. „Velmi bude záležet na tom, jak investor s dodavatelem dokáží zpracovat licenční dokumentaci. Pokud bude kvalitní, naše práce bude o hodně jednodušší,“ nastínila.
Generace lidí, která stavěla a spouštěla jaderné bloky v Československu a posléze v Česku, je podle Drábové stále aktivní, a to i na straně státního dozoru. „Jakmile to rozhodnutí padlo, tak motivace obrovsky zajímavého projektu lidi zase přitáhne. Těch šest bloků také lidé v Československu, nebo v Česku postavili. Proč bychom to nedokázali zopakovat?“ uzavřela.
