Vládo, podpoř nás, volají firmy usilující o zapojení do dostavby Dukovan

Český průmysl a jednotlivé firmy jednají s korejskou společností KHNP o zapojení do projektu stavby nových jaderných bloků v Dukovanech samostatně, tedy nezávisle na vládě či ČEZu. Výsledkem by mělo být několik konkrétních dohod. Firmy ovšem žádají vládu o aktivní podporu při jednáních s Korejci.

Společnost ČEZ, která má jaderný tendr na starosti, v současné době jedná s KHNP o smlouvě na stavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech. Dohoda by podle stávajícího harmonogramu měla být podepsána na konci března příštího roku.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) o víkendu řekl, že šedesátiprocentní podíl českých firem na stavbě nových bloků zřejmě nebude ve smlouvě mezi ČEZem a KHNP zakotven. Česko ale podle něj bude tlačit na naplnění závazku, který firma přijala v době tendru. Dodržení podílu slibuje i korejská společnost.

„Co se týče zapojení průmyslu, tak o tom probíhají samostatná jednání napřímo mezi průmyslem a KHNP. Není to o jedné smlouvě, která by pokryla potřeby průmyslu a současně ČEZu. Zapojení českého průmyslu tedy bude předmětem konkrétních smluv na určité části a vstupy díla,“ uvedla ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková.

Tento postup potvrdil také ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu Bohuslav Čížek. „Průmysl bude muset mít vlastní konkrétní smlouvy, které uzavře s KHNP,“ řekl.

Podpora je podle svazů klíčová

Oba však zároveň apelovali na vládu, aby zapojení tuzemských firem aktivně podporovala. „Vláda nesmí podcenit zapojení českých firem a velmi aktivně v tomto směru s KHNP jednat. Je to zakázka století a je potřeba, aby efekt HDP České republiky byl maximální a českému byznysu se otevřely dveře i v mnoha dalších zakázkách,“ podotkl Čížek. Podporu ze strany vlády vidí jako klíčovou také Hospodářská komora.

Svaz podnikatelů ve stavebnictví dlouhodobě usiluje o to, aby se na zakázce taky podílel. Podle jeho prezidenta Jiřího Nouzy jde v případě stavebnictví o zhruba 25 procent z avizovaného šedesátiprocentního podílu českých firem, což představuje zhruba 40 miliard korun za stavbu jednoho bloku. „Debata je o tom, abychom dostali do ruky míru jistoty, která by zaručila úspěšnost projektu pro obě strany – jak pro preferovaného dodavatele, tak pro český průmysl a stavebnictví. Ať se nám to líbí, nebo ne, jsme na jedné lodi,“ řekl Nouza.

O výstavbě dvou nových jaderných reaktorů rozhodla vláda v červenci. Dala přednost nabídce korejské KHNP před nabídkou francouzské EDF, dalšího uchazeče, americkou společnost Westinghouse, vyřadila ze soutěže už dříve. Obě společnosti napadly výsledek tendru u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zatím nepravomocně jejich námitky odmítl. V platnosti ale zůstává předběžné opatření, kterým úřad zakázal ČEZu uzavřít smlouvu s Korejci, platit přestane až po pravomocném rozhodnutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled