ÚOHS vydal předběžná opatření zakazující uzavřít smlouvy na dostavbu Dukovan

Nahrávám video

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na základě návrhů společností EDF a Westinghouse vydal předběžná opatření, jimiž zakázal zadavateli uzavřít smlouvy v tendru na výstavbu nového jaderného zdroje. Vydání opatření ale nevypovídá nic o tom, jakým způsobem bude rozhodnuto ve věci.

„Mohu potvrdit, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal v minulých dnech na základě návrhů společností EDF a Westinghouse předběžná opatření, jimiž zakázal zadavateli uzavřít smlouvy v tendru na výstavbu nového jaderného zdroje. Vydání předběžného opatření nevypovídá nic o tom, jakým způsobem bude rozhodnuto ve věci. Jedná se o standardní krok pro procesní zajištění řízení, když o věci není pravomocně rozhodnuto a mohlo by hrozit zmaření účelu vedeného správního řízení,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda.

Pokud by smlouva byla již podepsána, nemohl by úřad v případě porušení soutěžních pravidel účinně zasáhnout, mohl by pouze zpětně vyměřit pokutu. Proto v podobných případech vydává předběžná opatření, která podpis smlouvy odloží až po pravomocném rozhodnutí o tom, zda byl tendr v pořádku.

ČEZ bere postup na vědomí

ČEZ ve středu uvedl, že postup ÚOHS bere na vědomí a uvědomuje si, že vzhledem ke komplexnosti projektu může úřad potřebovat čas nad rámec zákonem předpokládaných 60 dnů. „V takových případech je obvyklé, že úřad přistupuje k vydání předběžného opatření. Jen v minulém roce tak ostatně učinil ve více než 120 případech,“ podotkl mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

„Český antimonopolní úřad reaguje na napadení tendru ze strany francouzské společnosti EDF a amerického Westihghousu. Stížnosti podaly na konci srpna, začátkem září a úřadu od té doby běžela lhůta, kdy teoreticky měl rozhodnout, nicméně to nestihl, takže poměrně logicky, jak už to je i u spousty dalších sporů, vydal předběžné opatření,“ vysvětlila redaktorka ČT Tereza Gleichová.

Podle ní to znamená, že společnost ČEZ by s vítěznou společností KHNP v současné době nemohla uzavřít smlouvu. „ČEZ ale stejně v současné době nechtěl podepisovat smlouvu s KHNP. Podpis má naplánovaný až v březnu příštího roku, je tedy několik měsíců čas na to, aby ÚOHS přišel s verdiktem,“ dodala.

ČEZ zároveň zopakoval, že jeho postup v tendru byl v souladu s platnými zákony a prováděcí smlouvou k soutěži. Odmítl tak námitky neúspěšných uchazečů. EDF v odvolání k ÚOHS primárně napadla rozhodnutí o výběru korejské KHNP, Westinghouse napadl využití bezpečnostní výjimky.

O výstavbě dvou nových jaderných reaktorů rozhodla vláda v červenci. Neúspěšní uchazeči EDF a Westinghouse tendr napadli u ÚOHS. EDF primárně napadla rozhodnutí o výběru korejské KHNP, Westinghouse napadl využití bezpečnostní výjimky. K bezpečnostní výjimce, která zajišťovala roli státu v tendru, ČEZ připomněl, že o jejím využití úřad na začátku soutěže informovala a ten důvody k ní následně uznal.

Vlček: Není to nepřekonatelné

Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím není opatření zásadní překážkou pro tendr. „Samozřejmě je to určitá komplikace, protože je to velká zakázka. Nechápu to ale jako nějakou zásadní věc, která by nebyla překonatelná,“ řekl Vlček. Samotné opatření chápe tak, že ÚOHS pro rozhodnutí v tak velké věci potřebuje více času. Možnost případného pozdržení projektu nechtěl zatím komentovat.

Vlček dále připomněl, že ČEZ, který je jako investor za zakázku zodpovědný, o podmínkách soutěže všechny uchazeče předem informoval a před spuštěním tendru je konzultoval i s ÚOHS. Stát pak podle ministra projednal způsob výběru dodavatele s Evropskou komisí v rámci notifikace veřejné podpory pro nový blok.

„V obou věcech byla zahájena správní řízení, jejichž délku není možno s ohledem na věcnou i procesní složitost předvídat. Až do vydání prvoinstančních rozhodnutí nebude úřad k průběhu těchto správních řízení poskytovat žádné další informace,“ uvedl dříve ÚOHS. Mluvčí Švanda ve středu upřesnil, že obě řízení týkající se jaderného tendru pokračují.

Polostátní ČEZ nyní s Korejci jedná o smlouvě. První z nových reaktorů v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů jsou při současných cenách 400 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 46 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 2 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.