Investice do malých modulárních reaktorů je velmi důležitý krok v české energetice, řekl v Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Tendr na Dukovany má zajistit stabilní energii, je ale třeba být otevřený i novým technologiím, dodal. Opozice upozorňuje, že budoucnost modulárních reaktorů je nejistá.
Modulární reaktory mají velkou budoucnost, věří ministr průmyslu Vlček
Události, komentáře: Velký den pro jadernou energii v Česku (zdroj: ČT24)
Polostátní ČEZ podepsal se společností Rolls-Royce SMR strategickou spolupráci na vývoji modulárních reaktorů. V britské firmě koupí zhruba dvacetiprocentní podíl, za nějž zaplatí jednotky miliard korun. Spolupráce, která je připravována na několik desetiletí, počítá s tím, že ČEZ se bude přímo podílet na vývoji nové technologie modulárních reaktorů i na jejich výrobě v globálním měřítku. Nepůjde tak pouze o nákup nebo dodávku hotových zařízení.
„Je to jeden z velmi důležitých kroků vlády v rámci energetiky. Sice se modulární reaktory zatím využívají jen v laboratorních nebo univerzitních prostředích, ale mají velkou budoucnost. Velké firmy ve světě, jako třeba právě Rolls-Royce, jim začínají věnovat větší pozornost,“ vysvětlil Vlček.
Šance na více energie za méně peněz
Malé modulární reaktory mají mít podle Vlčka až polovinu výkonu nových dukovanských reaktorů. „Investice do modulárních reaktorů i přes výstavbu nových bloků Dukovan dává smysl,“ upozornil Vlček. Malé modulární reaktory mají výkon okolo 300 megawatt. „Nicméně náš partner vyvíjí reaktory s výkonem 470 megawatt. To znamená přibližně stejně velký, jako první až čtvrtý blok Dukovan. Co do velikosti objektu ovšem budou modulární reaktory výrazně menší,“ vysvětlil člen představenstva ČEZ Tomáš Pleskač v Událostech, komentářích.
„V energetice jsou důležité dva pohledy. Aby společnost nezkolabovala, musí mít určitý objem stabilní energie, což je pro nás hlavně jádro. Proto máme tendr na Dukovany. Ale vedle toho se bavme o tom, jestli se objevují nadějné technologie. Propočítali jsme si to a věříme tomu, že v konečném výsledku můžou modulární reaktory generovat více energie za méně peněz,“ řekl ministr průmyslu.
Interview ČT24: Lukáš Vlček (zdroj: ČT24)
„Pro nás je důležitá ta modularita,“ zdůrazňuje Pleskač. „To znamená, že se jednotlivé moduly přesně připraví ve výrobním závodě a montují se jednodušeji na stavbě. Tím se minimalizuje riziko při výstavbě, které bývá spojeno s každou výstavbou jaderné elektrárny. Výhodnost oproti standardnímu reaktoru je v kratší výstavbě a s tím je spojeno i to, že jsme schopní lépe řídit konečnou cenu zařízení,“ dodal.
Trojjediná role ČEZu a výtky opozice
Ve výběru partnerské společnosti podle místopředsedy TOP 09 Michala Kučery sehrála roli i blízkost. „Ve výběru společnosti figurovali také Američani a dodavatel z Asie,“ poznamenal. Poslanec Radim Jirout (ODS) doplnil, že britská firma je ve vývoji reaktoru nejdále.
„Ve vztahu se společností Rolls-Royce budeme v trojjediné roli. Jednak budeme akcionáři, věříme, že do budoucna budeme i dodavatel, a zároveň budeme i zákazník,“ popsal člen představenstva ČEZ Pleskač.
Opozice má ke smlouvě určité výtky. „Musíme si uvědomit, že ještě není na světě žádný prototyp modulárního reaktoru,“ upozorňuje předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. „Může to být cesta vpřed. Ale znepokojuje mě, že nevíme přesné finanční podmínky spolupráce,“ poznamenal místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).
„Přestože ČEZ je polostátní společnost, informace o přesných částkách smlouvy jsou obchodním tajemstvím. Pokud si Rolls-Royce nepřeje informaci publikovat, musíme to respektovat,“ vysvětlil poslanec Jirout.
Předseda poslaneckého klubu SPD Fiala také vyjádřil obavu, že v teoretickém případě konfliktu je těžší zařídit obranu více malých reaktorů na různých místech oproti ubránění jednoho velkého reaktoru. To potvrdila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „Zajistit ochranu nově vystavěných modulárních reaktorů na místech mimo Dukovany a Temelín bude složitější. Ale své místo si najdou,“ ujistila.
Velká příležitost, věří Vlček
První tuzemský modulární reaktor by měl vzniknout v první polovině třicátých let v jaderné elektrárně v Temelíně. „Zároveň ale hledáme ta místa, kde máme vybudovanou veškerou energetickou infrastrukturu. To znamená vše ve smyslu přenosu elektřiny a tepelné energie. Tím bychom mohli eventuálně dosáhnout snížení cen energií,“ poznamenal Vlček.
Modulární reaktory by podle dřívějšího vyjádření ČEZu měly sloužit především pro dodávky tepla a měly by vznikat například na území nynějších uhelných elektráren, například v Prunéřově nebo v Dětmarovicích.
90' ČT24: Malé modulární reaktory v Česku (zdroj: ČT24)
Do roku 2050 plánuje ČEZ postavit modulární reaktory o souhrnném výkonu tři gigawatty. Stávající elektrárny v Dukovanech a Temelíně mají každá výkon asi dva gigawatty. „Počítá se se zhruba deseti instalacemi reaktorů po celé republice,“ upřesnil Vlček. Podle něj může být investice pro český průmysl velkou příležitostí. „Je to také potenciál pro rozvoj středního a vysokého školství,“ dodal.
Tendr na Dukovany a další priority
ČEZ jedná s korejskou společností KHNP o smlouvě na výstavbu nových reaktorů v Dukovanech. Jednání doprovázely stížnosti společností EDF a Westinghouse, které se účastnily tendru. Smlouva by měla být podepsána do konce března příštího roku.
„Ten tendr je natolik kvalitně vypsán, že věřím, že do března smlouva bude. Ale jde samozřejmě o stavbu nové elektrárny, může se reálně stát, že o pár měsíců plán překročíme. Je tam řada aspektů, které je potřeba řešit. Například výstavba nové dopravní infrastruktury, posílení bezpečnosti regionu, otázky kapacit bydlení. Takhle velký projekt musí být velmi tvrdě řízen,“ vyjmenoval Vlček.
Ministr zopakoval, že volba korejské firmy v tendru se vyplatila zdaleka nejlépe. „Podstatnou část nákladů vzala firma na sebe,“ doplnil ministr. Podle nezávazného memoranda má šedesát procent objemu stavby připadnout českým firmám. „Závazná smlouva z toho nebude, s šedesáti procenty nemůžeme napevno počítat. Náš základní zájem je konečná cena dodávky. Kdyby se měla zvyšovat, propíše se to i do cen energií. To je pro daňové poplatníky nejdůležitější.“
Dotažení tendru na Dukovany bere Vlček jako jednu z priorit pro jeho zbývající čas na pozici ministra. „Jsou ale i důležité úkoly v oblasti legislativy. Máme po druhém čtení novely energetického zákona. Potřebujeme také dotáhnout významné investice, ať už je to americké Onsemi z pohledu výroby čipů na českém území, nebo podpora malého a středního podnikání.“
S odklonem od uhlí Vlček počítá v roce 2033, tedy ve stejném roce, jaký uvádí vládní prohlášení. „Pokud by dávalo ekonomický smysl to učinit dříve a uhlí by bylo moc drahé, já se tomu bránit nebudu. Již dnes si určité výpady v oblasti uhlí Česká republika může dovolit. Přesto musíme posilovat přeshraniční spoje, aby v případech nouze dokázaly soustavy skrze celou Evropskou unii lépe dýchat,“ hlásí Vlček.
„Pojďme vzít plyn na milost,“ řekl k urychlenému řízení pro stavbu plynových elektráren. Vláda ji slibovala desítky měsíců. „Je to debata, kterou chci do konce roku otevřít. Pokud chceme splnit závazek odchodu od uhlí, bez plynu jakožto přechodového média to nepůjde,“ míní ministr.
