Vlček: Česko zaostává v technologiích. Pomoci má nová hospodářská strategie

Nahrávám video

Cílem nové hospodářské strategie je, aby se Česko do patnácti let posunulo do desítky unijních zemí s nejvyšším hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) by měla na této strategii panovat obecná politická shoda. Česko potřebuje jasnou vizi, dodal s tím, že současný hospodářský model se podle něj vyčerpává, země zaostává v technologiích a má vysoký infrastrukturní dluh.

V posledních letech Česko podle Vlčka překonalo zásadní krize. „I když se už inflaci nebo energetické trhy podařilo stabilizovat, je důležité nesedět s rukama v klíně a reagovat na měnící se globální prostředí,“ burcuje .

Ve čtvrtek vláda novou hospodářskou strategii schválila, jejím cílem je, aby se Česká republika do roku 2040 posunula do desítky unijních zemí s nejvyšším HDP na obyvatele. Loni podle dat Eurostatu obsadila čtrnáctou pozici. Strategie podle Vlčka definuje konkrétní problémy českého hospodářství a přináší kroky k jejich řešení. Doplnil, že práce na dokumentu trvala přibližně rok.

Projekty ve čtyřech oblastech

Strategie zahrnuje projekty na dalších deset až patnáct let a soustředí se na čtyři hlavní oblasti – rozvoj lidského kapitálu, investice do energetické, dopravní a digitální infrastruktury, výrobu s vysokou přidanou hodnotou a zajištění potřebného financování. Vlček už dříve řekl, že k dosažení dlouhodobého a udržitelného růstu české ekonomiky je ve strategii asi sto padesát opatření.

Český pracovní trh je podle Vlčka zamrzlý, populace stárne a mnohé oblasti trpí nedostatkem kvalitních zaměstnanců. Stát také firmy zatěžuje přílišnou byrokracií, přiznal. U strategické infrastruktury zmínil, že dluh Česka v této oblasti činí několik bilionů korun. „Věřím, že naše vláda v posledních letech tyto věci neříkám, že vyřešila, ale z velké části dohání, a je to doufám vidět i na struktuře státního rozpočtu, ať v oblastech dopravy, nebo energetické infrastruktury,“ vyjmenoval.

Za priority ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) v hospodářské strategii Vlček označil nové jaderné zdroje, modernizaci přenosových soustav nebo přípravu velkých investic. Více pracovat by se podle něj mělo také na snižování administrativní zátěže podnikatelů. Zaměřit se MPO chce i na monopolizační a oligopolní snahy na českém trhu.

Nahrávám video

„Jak to v tržním prostředí bývá, tak trh zpravidla inklinuje k monopolizačním a oligopolním snahám. Je to přirozené, ale od toho je tady role státu, aby tyto tržní asymetrie dokázal regulovat,“ uvedl. „To znamená, že zde bude určitá snaha směrem k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo České obchodní inspekci,“ avizoval Vlček.

Na dokument budou navazovat dílčí sektorové a odvětvové strategie, například ve čtvrtek vláda na svém jednání schválila také polovodičovou strategii. Do konce února chce pak ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovat implementační plán pro dosažení jednotlivých cílů.

Největší investice v moderní historii Česka

Rozvoj strategické infrastruktury je jednou ze čtyř klíčových oblastí, na které nová strategie cílí. Vládní dokument ale zdůrazňuje například potřebu věnovat se přilákání důležitých investic. Tou největší v moderní historii Česka je šestačtyřicetimiliardová investice americké společnosti onsemi. Ta v červnu oznámila, že ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm rozšíří výrobu čipů. „Stále ji připravujeme a čekáme na výsledky jednání s českou vládou a s Evropskou komisí. Budou tam vytvořená nová pracovní místa, takže příležitost pro pracovníky zejména z České republiky,“ řekl jednatel onsemi Josef Švejda.

Samo ministerstvo průmyslu se chce v rámci nové hospodářské strategie soustředit například na výstavbu závodu na výrobu baterií do elektroaut nebo posílení energetické distribuční soustavy a rozvoj jádra. Na kolik ale všechna opatření v rámci nové strategie vyjdou, vyčíslené nemá.

Dolní Lutyně

Továrna na baterie do elektromobilů by mohla vzniknout v oblasti Dolní Lutyně na Karvinsku. „Naši kolegové tam hned v úterý míří, aby tam řešili další projektové věci. Po podvodních tam docházelo k zaplavování. A s realizací projektu by se mělo výrazně změnit i toto, to znamená ochránit území proti povodním,“ řekl Vlček.

„Podporujeme příchod silného investora s přidanou hodnotou, na druhou stranu já jsem deklaroval, že si nejsem úplně jistý lokalitou Dolní Lutyně. Mě hlavně zajímá, jakým způsobem se chce vláda vyrovnat s těmi lidmi, kteří do toho území investovali v domnění, že tam bude kus přírody, na kterou stát nesáhne,“ poznamenal v září hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO).

Kritika a výhrady

Opatření v nové strategii chce vláda financovat jak z veřejných zdrojů, tak pomocí evropských prostředků. Oborové svazy dokument podporují, i když s výhradami. „Je důležité, že Česká republika má po dvaceti letech opět hospodářskou strategii. Největší slabinou je to, že ji vláda představuje necelý rok před koncem svého mandátu, to znamená ta implementace, zda vůbec zůstane v této podobě, je otázkou,“ poznamenal prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Plán na zavedení opatření chce resort vypracovat do konce února. Podle opozice je přitom důležité zaměřit se jen na část priorit, například dokončení jaderného tendru.

Nahrávám video

Například hnutí ANO ale kritizuje projekt jako nekonkrétní a chce připravit vlastní strategii. „Tato strategie je z mého pohledu pouze slohové cvičení na úrovni střední školy marketingu. Třeba v dopravě je v té strategii řečeno, že máme dostavět dálniční síť, že máme postavit vysokorychlostní tratě a že se má postavit víc dobíječek pro elektroauta. Ať se na mě nikdo nezlobí, tohle jsou obecné proklamace, které všichni víme,“ řekl místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). Hospodářskou strategii už dříve kritizoval první místopředseda ANO Karel Havlíček. Dokument je podle něj ušitý horkou jehlou na poslední chvíli.

Vlček s tím nesouhlasí, vládní koalice prý nechce „sedět s rukama v klíně“ a čekat, jak dopadnou volby. V pořadu 90' ČT24 nicméně zdůraznil, že je důležitá obecná politická shoda. I Kolovratník v tomto pořadu uvedl, že by byl rád, kdyby strategie „neskončila v šuplíku“, v tuto chvíli je ale ohledně možné shody s vládou skeptický.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 56 mminutami

Ministerstvo financí zvýší objem emise státních dluhopisů, oznámila Schillerová

Lidé si zatím objednali české státní dluhopisy za 22,4 miliardy korun. Zájem tak překročil původní emisní plán dvacet miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zároveň rozhodla, že se budou Dluhopisy Republiky prodávat i po překročení emisního plánu, a to až do odvolání. Původně byl úpis první emise naplánovaný do 28. června.
před 22 hhodinami

Česká bankovní asociace zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky

Česká bankovní asociace (ČBA) zhoršila odhad letošního růstu tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuální predikce jejího prognostického panelu zvýší o dvě procenta, v únoru se očekával růst o 2,6 procenta. Pro rok 2027 vyhlíží návrat k silnějšímu růstu ekonomiky na 2,4 procenta. Průměrná inflace by letos dle ČBA měla zrychlit na 2,5 procenta, v únoru ji čekala ve výši 1,7 procenta.
včera v 10:59

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
včeraAktualizovánovčera v 09:31

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
19. 5. 2026

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
19. 5. 2026

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
19. 5. 2026

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026
Načítání...