Vlček: Česko zaostává v technologiích. Pomoci má nová hospodářská strategie

Nahrávám video
Události: Nová hospodářská strategie ČR
Zdroj: ČT24

Cílem nové hospodářské strategie je, aby se Česko do patnácti let posunulo do desítky unijních zemí s nejvyšším hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) by měla na této strategii panovat obecná politická shoda. Česko potřebuje jasnou vizi, dodal s tím, že současný hospodářský model se podle něj vyčerpává, země zaostává v technologiích a má vysoký infrastrukturní dluh.

V posledních letech Česko podle Vlčka překonalo zásadní krize. „I když se už inflaci nebo energetické trhy podařilo stabilizovat, je důležité nesedět s rukama v klíně a reagovat na měnící se globální prostředí,“ burcuje .

Ve čtvrtek vláda novou hospodářskou strategii schválila, jejím cílem je, aby se Česká republika do roku 2040 posunula do desítky unijních zemí s nejvyšším HDP na obyvatele. Loni podle dat Eurostatu obsadila čtrnáctou pozici. Strategie podle Vlčka definuje konkrétní problémy českého hospodářství a přináší kroky k jejich řešení. Doplnil, že práce na dokumentu trvala přibližně rok.

Projekty ve čtyřech oblastech

Strategie zahrnuje projekty na dalších deset až patnáct let a soustředí se na čtyři hlavní oblasti – rozvoj lidského kapitálu, investice do energetické, dopravní a digitální infrastruktury, výrobu s vysokou přidanou hodnotou a zajištění potřebného financování. Vlček už dříve řekl, že k dosažení dlouhodobého a udržitelného růstu české ekonomiky je ve strategii asi sto padesát opatření.

Český pracovní trh je podle Vlčka zamrzlý, populace stárne a mnohé oblasti trpí nedostatkem kvalitních zaměstnanců. Stát také firmy zatěžuje přílišnou byrokracií, přiznal. U strategické infrastruktury zmínil, že dluh Česka v této oblasti činí několik bilionů korun. „Věřím, že naše vláda v posledních letech tyto věci neříkám, že vyřešila, ale z velké části dohání, a je to doufám vidět i na struktuře státního rozpočtu, ať v oblastech dopravy, nebo energetické infrastruktury,“ vyjmenoval.

Za priority ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) v hospodářské strategii Vlček označil nové jaderné zdroje, modernizaci přenosových soustav nebo přípravu velkých investic. Více pracovat by se podle něj mělo také na snižování administrativní zátěže podnikatelů. Zaměřit se MPO chce i na monopolizační a oligopolní snahy na českém trhu.

Nahrávám video
Brífink nového ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka
Zdroj: ČT24

„Jak to v tržním prostředí bývá, tak trh zpravidla inklinuje k monopolizačním a oligopolním snahám. Je to přirozené, ale od toho je tady role státu, aby tyto tržní asymetrie dokázal regulovat,“ uvedl. „To znamená, že zde bude určitá snaha směrem k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo České obchodní inspekci,“ avizoval Vlček.

Na dokument budou navazovat dílčí sektorové a odvětvové strategie, například ve čtvrtek vláda na svém jednání schválila také polovodičovou strategii. Do konce února chce pak ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovat implementační plán pro dosažení jednotlivých cílů.

Největší investice v moderní historii Česka

Rozvoj strategické infrastruktury je jednou ze čtyř klíčových oblastí, na které nová strategie cílí. Vládní dokument ale zdůrazňuje například potřebu věnovat se přilákání důležitých investic. Tou největší v moderní historii Česka je šestačtyřicetimiliardová investice americké společnosti onsemi. Ta v červnu oznámila, že ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm rozšíří výrobu čipů. „Stále ji připravujeme a čekáme na výsledky jednání s českou vládou a s Evropskou komisí. Budou tam vytvořená nová pracovní místa, takže příležitost pro pracovníky zejména z České republiky,“ řekl jednatel onsemi Josef Švejda.

Samo ministerstvo průmyslu se chce v rámci nové hospodářské strategie soustředit například na výstavbu závodu na výrobu baterií do elektroaut nebo posílení energetické distribuční soustavy a rozvoj jádra. Na kolik ale všechna opatření v rámci nové strategie vyjdou, vyčíslené nemá.

Dolní Lutyně

Továrna na baterie do elektromobilů by mohla vzniknout v oblasti Dolní Lutyně na Karvinsku. „Naši kolegové tam hned v úterý míří, aby tam řešili další projektové věci. Po podvodních tam docházelo k zaplavování. A s realizací projektu by se mělo výrazně změnit i toto, to znamená ochránit území proti povodním,“ řekl Vlček.

„Podporujeme příchod silného investora s přidanou hodnotou, na druhou stranu já jsem deklaroval, že si nejsem úplně jistý lokalitou Dolní Lutyně. Mě hlavně zajímá, jakým způsobem se chce vláda vyrovnat s těmi lidmi, kteří do toho území investovali v domnění, že tam bude kus přírody, na kterou stát nesáhne,“ poznamenal v září hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO).

Kritika a výhrady

Opatření v nové strategii chce vláda financovat jak z veřejných zdrojů, tak pomocí evropských prostředků. Oborové svazy dokument podporují, i když s výhradami. „Je důležité, že Česká republika má po dvaceti letech opět hospodářskou strategii. Největší slabinou je to, že ji vláda představuje necelý rok před koncem svého mandátu, to znamená ta implementace, zda vůbec zůstane v této podobě, je otázkou,“ poznamenal prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Plán na zavedení opatření chce resort vypracovat do konce února. Podle opozice je přitom důležité zaměřit se jen na část priorit, například dokončení jaderného tendru.

Nahrávám video
90′ ČT24: Hospodářská strategie pro Česko
Zdroj: ČT24

Například hnutí ANO ale kritizuje projekt jako nekonkrétní a chce připravit vlastní strategii. „Tato strategie je z mého pohledu pouze slohové cvičení na úrovni střední školy marketingu. Třeba v dopravě je v té strategii řečeno, že máme dostavět dálniční síť, že máme postavit vysokorychlostní tratě a že se má postavit víc dobíječek pro elektroauta. Ať se na mě nikdo nezlobí, tohle jsou obecné proklamace, které všichni víme,“ řekl místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). Hospodářskou strategii už dříve kritizoval první místopředseda ANO Karel Havlíček. Dokument je podle něj ušitý horkou jehlou na poslední chvíli.

Vlček s tím nesouhlasí, vládní koalice prý nechce „sedět s rukama v klíně“ a čekat, jak dopadnou volby. V pořadu 90' ČT24 nicméně zdůraznil, že je důležitá obecná politická shoda. I Kolovratník v tomto pořadu uvedl, že by byl rád, kdyby strategie „neskončila v šuplíku“, v tuto chvíli je ale ohledně možné shody s vládou skeptický.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 6 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...