Vlček: Česko zaostává v technologiích. Pomoci má nová hospodářská strategie

Nahrávám video

Cílem nové hospodářské strategie je, aby se Česko do patnácti let posunulo do desítky unijních zemí s nejvyšším hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) by měla na této strategii panovat obecná politická shoda. Česko potřebuje jasnou vizi, dodal s tím, že současný hospodářský model se podle něj vyčerpává, země zaostává v technologiích a má vysoký infrastrukturní dluh.

V posledních letech Česko podle Vlčka překonalo zásadní krize. „I když se už inflaci nebo energetické trhy podařilo stabilizovat, je důležité nesedět s rukama v klíně a reagovat na měnící se globální prostředí,“ burcuje .

Ve čtvrtek vláda novou hospodářskou strategii schválila, jejím cílem je, aby se Česká republika do roku 2040 posunula do desítky unijních zemí s nejvyšším HDP na obyvatele. Loni podle dat Eurostatu obsadila čtrnáctou pozici. Strategie podle Vlčka definuje konkrétní problémy českého hospodářství a přináší kroky k jejich řešení. Doplnil, že práce na dokumentu trvala přibližně rok.

Projekty ve čtyřech oblastech

Strategie zahrnuje projekty na dalších deset až patnáct let a soustředí se na čtyři hlavní oblasti – rozvoj lidského kapitálu, investice do energetické, dopravní a digitální infrastruktury, výrobu s vysokou přidanou hodnotou a zajištění potřebného financování. Vlček už dříve řekl, že k dosažení dlouhodobého a udržitelného růstu české ekonomiky je ve strategii asi sto padesát opatření.

Český pracovní trh je podle Vlčka zamrzlý, populace stárne a mnohé oblasti trpí nedostatkem kvalitních zaměstnanců. Stát také firmy zatěžuje přílišnou byrokracií, přiznal. U strategické infrastruktury zmínil, že dluh Česka v této oblasti činí několik bilionů korun. „Věřím, že naše vláda v posledních letech tyto věci neříkám, že vyřešila, ale z velké části dohání, a je to doufám vidět i na struktuře státního rozpočtu, ať v oblastech dopravy, nebo energetické infrastruktury,“ vyjmenoval.

Za priority ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) v hospodářské strategii Vlček označil nové jaderné zdroje, modernizaci přenosových soustav nebo přípravu velkých investic. Více pracovat by se podle něj mělo také na snižování administrativní zátěže podnikatelů. Zaměřit se MPO chce i na monopolizační a oligopolní snahy na českém trhu.

Nahrávám video

„Jak to v tržním prostředí bývá, tak trh zpravidla inklinuje k monopolizačním a oligopolním snahám. Je to přirozené, ale od toho je tady role státu, aby tyto tržní asymetrie dokázal regulovat,“ uvedl. „To znamená, že zde bude určitá snaha směrem k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo České obchodní inspekci,“ avizoval Vlček.

Na dokument budou navazovat dílčí sektorové a odvětvové strategie, například ve čtvrtek vláda na svém jednání schválila také polovodičovou strategii. Do konce února chce pak ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovat implementační plán pro dosažení jednotlivých cílů.

Největší investice v moderní historii Česka

Rozvoj strategické infrastruktury je jednou ze čtyř klíčových oblastí, na které nová strategie cílí. Vládní dokument ale zdůrazňuje například potřebu věnovat se přilákání důležitých investic. Tou největší v moderní historii Česka je šestačtyřicetimiliardová investice americké společnosti onsemi. Ta v červnu oznámila, že ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm rozšíří výrobu čipů. „Stále ji připravujeme a čekáme na výsledky jednání s českou vládou a s Evropskou komisí. Budou tam vytvořená nová pracovní místa, takže příležitost pro pracovníky zejména z České republiky,“ řekl jednatel onsemi Josef Švejda.

Samo ministerstvo průmyslu se chce v rámci nové hospodářské strategie soustředit například na výstavbu závodu na výrobu baterií do elektroaut nebo posílení energetické distribuční soustavy a rozvoj jádra. Na kolik ale všechna opatření v rámci nové strategie vyjdou, vyčíslené nemá.

Dolní Lutyně

Továrna na baterie do elektromobilů by mohla vzniknout v oblasti Dolní Lutyně na Karvinsku. „Naši kolegové tam hned v úterý míří, aby tam řešili další projektové věci. Po podvodních tam docházelo k zaplavování. A s realizací projektu by se mělo výrazně změnit i toto, to znamená ochránit území proti povodním,“ řekl Vlček.

„Podporujeme příchod silného investora s přidanou hodnotou, na druhou stranu já jsem deklaroval, že si nejsem úplně jistý lokalitou Dolní Lutyně. Mě hlavně zajímá, jakým způsobem se chce vláda vyrovnat s těmi lidmi, kteří do toho území investovali v domnění, že tam bude kus přírody, na kterou stát nesáhne,“ poznamenal v září hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO).

Kritika a výhrady

Opatření v nové strategii chce vláda financovat jak z veřejných zdrojů, tak pomocí evropských prostředků. Oborové svazy dokument podporují, i když s výhradami. „Je důležité, že Česká republika má po dvaceti letech opět hospodářskou strategii. Největší slabinou je to, že ji vláda představuje necelý rok před koncem svého mandátu, to znamená ta implementace, zda vůbec zůstane v této podobě, je otázkou,“ poznamenal prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Plán na zavedení opatření chce resort vypracovat do konce února. Podle opozice je přitom důležité zaměřit se jen na část priorit, například dokončení jaderného tendru.

Nahrávám video

Například hnutí ANO ale kritizuje projekt jako nekonkrétní a chce připravit vlastní strategii. „Tato strategie je z mého pohledu pouze slohové cvičení na úrovni střední školy marketingu. Třeba v dopravě je v té strategii řečeno, že máme dostavět dálniční síť, že máme postavit vysokorychlostní tratě a že se má postavit víc dobíječek pro elektroauta. Ať se na mě nikdo nezlobí, tohle jsou obecné proklamace, které všichni víme,“ řekl místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). Hospodářskou strategii už dříve kritizoval první místopředseda ANO Karel Havlíček. Dokument je podle něj ušitý horkou jehlou na poslední chvíli.

Vlček s tím nesouhlasí, vládní koalice prý nechce „sedět s rukama v klíně“ a čekat, jak dopadnou volby. V pořadu 90' ČT24 nicméně zdůraznil, že je důležitá obecná politická shoda. I Kolovratník v tomto pořadu uvedl, že by byl rád, kdyby strategie „neskončila v šuplíku“, v tuto chvíli je ale ohledně možné shody s vládou skeptický.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plyn na trhu výrazně zdražuje. Víc stojí také dřevo a uhlí

Plyn prudce zdražuje. Jeho velkoobchodní cena se tento týden poprvé za téměř čtyři roky dostala na devadesát eur za megawatthodinu. Ceny energií rostou kvůli výpadkům dodávek z Blízkého východu. Situaci navíc komplikují relativně nízké zásoby plynu v Evropě. Zdražují také tuhá paliva a poptávka po nich roste.
před 2 hhodinami

Sněmovna podpořila základní údaje rozpočtu na příští rok

Sněmovna schválila v prvním čtení základní údaje rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem ve výši 386 miliard. Opozice neuspěla s návrhy vrátit rozpočet vládě s doporučením, aby ho přepracovala a schodek snížila. Výše schodku se nelíbí ani části koaličních představitelů, na příští roky tak slibují jeho snižování v řádu desítek miliard. Dopoledne se poslanci věnovali také debatě o písemných dotazech, odpoledne dolní komoru zaměstnávaly ústní interpelace.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Odbory odmítají zmrazení mezd ve Škodě Auto, firma odkázala na kolektivní smlouvu

Koncern Volkswagen požaduje podle odborů KOVO zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto do roku 2030. Odbory požadavek, který se podle nich týká také dalších složek odměňování včetně bonusů a prémií, odmítají. Vedení automobilky zároveň před zaměstnanci poprvé připustilo, že situace je vážná a může do budoucna ohrozit vytížení závodů i zaměstnanost, uvedl odborový čtrnáctideník Škodovácký odborář. Škoda Auto v reakci odkázala na současnou kolektivní dohodu.
včera v 11:29‌‌

Deset let po referendu Británie znovu hledá cestu k EU

Deset let po referendu se britská vláda znovu snaží prohloubit vztahy s EU. Šéf kontrarozvědky MI5 potvrdil, že se Rusko pokoušelo ovlivňovat debatu před hlasováním, důkazy o změně jeho výsledku ale nepředložil. Ekonomické odhady a průzkumy veřejného mínění zároveň ukazují, proč se v Británii znovu otevírá otázka, jaké vztahy s Unií budou pro zemi nejvýhodnější. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že na listopadovém summitu s EU představí možnosti budoucí spolupráce.
včera v 06:00‌‌

Poslanci přerušili debatu o rozpočtu, jednali třináct hodin

Poslanci v úvodním kole od středečního rána debatovali nad návrhem státního rozpočtu na příští rok. V prvním čtení budou schvalovat základní parametry rozpočtu, tedy jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navrhovaný schodek 386 miliard korun je proti tomu letošnímu schválenému o 76 miliard vyšší. Koalice opět prosadila možnost nočního jednání s ohledem na očekávanou delší debatu. Po 23. hodině zákonodárci projednávání přerušili, debata trvala zhruba 13 hodin. Opozice si vyžádala přestávky na porady klubů, čímž jednání ukončila.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

Maďarské úřady zadržely šéfa centrální banky z Orbánovy éry

Maďarské úřady zadržely bývalého guvernéra tamní centrální banky Györgyho Matolcsyho společně s několika dalšími osobami v souvislosti s vyšetřováním nadací, které banka založila během jeho působení ve funkci. Podle agentury Telex jsou všichni zadržení ve vazbě.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

SpaceX oznámila po ztrátách nečekaně velký zisk, Musk mluví o fúzi s Teslou

Šéf americké společnosti SpaceX Elon Musk označil za dobrý nápad možnost spojení firmy s výrobcem elektromobilů Tesla. Učinil tak krátce poté, co SpaceX oznámila, že se ve třetím čtvrtletí dostala do zisku, zejména díky výnosům ze satelitního systému Starlink a počítačových technologií. Čistý zisk činil 4,4 miliardy dolarů (95 miliard korun) ve srovnání se ztrátou 1,1 miliardy dolarů ve třetím čtvrtletí loni. Analytici podle agentury Reuters přitom očekávali zisk jen 1,57 miliardy dolarů.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.