Dukovany strana 2 z 5

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl, že by vláda plánovala zestátnění společnosti ČEZ. Odmítl také naznačit, která ze dvou zbývajících společností – francouzská EDF či korejská KHNP – může vyhrát tendr na stavbu jaderného bloku v Dukovanech a případných tří dalších reaktorů poté, co vypadla americká Westinghouse. Stavba nových reaktorů je způsob, jak Česko může zůstat energeticky soběstačné, prohlásil v pořadu Události, komentáře. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) je budování nových velkých reaktorů do budoucna jediným řešením pro energetickou situaci v Česku.

Rozšířením tendru na čtyři jaderné bloky Česko oddaluje výstavbu modulárních reaktorů, upozornil v Interview ČT24 bývalý generální ředitel společnosti ČEZ Jaroslav Míl. Modulární reaktory přitom označil za budoucnost jaderné energetiky. Někdejší zmocněnec pro jadernou energetiku také vyjádřil obavy o financování nových bloků.

Vláda vyzve francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP, které se ucházejí o stavbu jaderného bloku v Dukovanech, k předložení závazných nabídek k stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. V další části tendru nebude pokračovat severoamerický Westinghouse, jehož propozice nesplnila podmínky. Na nové návrhy budou mít dva uchazeči čas do 15. dubna, oznámil po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

Většinu prací na stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech by měl zajistit český průmysl. Nadpoloviční podíl tuzemských firem na projektu postupně přislíbili všichni tři uchazeči v dohodách o spolupráci s Aliancí české energetiky, která zastupuje největší tuzemské technologické firmy v oblasti jaderné energetiky. Dohodu v úterý uzavřel americký Westinghouse, který počítá se sedmdesátiprocentním zapojením českého průmyslu. Už dříve pak dohodu podepsaly také francouzská EDF a jihokorejská KHNP, které přislíbily minimálně 65procentní účast tuzemských firem.

Česká republika se brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska, řekl na úterní konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). V případě dodávek plynu je podle něj téměř hotovo, po rozšíření ropovodu TAL v příštím roce to očekává rovněž u dodávek ruské ropy a čeká také postupné nahrazení ruského jaderného paliva. Podle Fialy se Česko v budoucnu může stát centrem nových jaderných technologií. Šéf ČEZu Daniel Beneš uvedl, že do energetiky bude v Česku nutné do roku 2050 investovat až čtyři biliony korun.

Rozhodnutí o vítězi tendru na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se blíží. Zhruba za měsíc, tedy v polovině února, by společnost ČEZ měla vládě odevzdat hodnoticí zprávu s pořadím jednotlivých uchazečů. Finální verdikt pak bude na kabinetu. Premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil, že definitivní rozhodnutí padne během letošního roku.

V jaderné elektrárně v Temelíně řeší problém s nedostatkem odborníků. Pomoci má nový obor na střední odborné škole a učilišti v Hněvkovicích u Týna nad Vltavou. Zajistit má specialisty vyučené pro sváření v jaderné energetice. Nyní tam pro ně otevřeli moderní praktickou učebnu.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) se Česko bude snažit dosáhnout na nejnižší možnou cenu v největší zakázce v historii Česka, dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Jeho předchůdce na ministerstvu Karel Havlíček (ANO) tvrdí, že by se vláda měla soustředit na to, aby sehnala finance na co nejnižší úrok. Oba politici se v pořadu Události, komentáře střetli i kvůli cenám energií.

Konečnou nabídku na stavbu jaderného bloku v Dukovanech podali všichni tři přihlášení uchazeči o tento kontrakt. Kdy začne energie z nového reaktoru proudit do české rozvodné sítě, je těžké odhadnout, stejně tak jeho cenu. Uvedla v Interview ČT24 předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která je ve funkci 24 let. Jak sama dodala, její práce vůbec není nuda a je přesvědčená o tom, že výstavba nového bloku je pro Česko zásadní.

Finální nabídku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech podali všichni tři přihlášení zájemci, tedy severoamerická společnost Westinghouse, korejská KHNP a francouzská EDF. Spolu s tím uchazeči podali i nezávazné nabídky na další tři reaktory. Energetická firma ČEZ je nyní vyhodnotí a následně předá hodnotící zprávu ke schválení vládě. ČEZ jejich detaily nezveřejnil. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Stavební firmy podávají své finální nabídky na vybudování nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany, projekt by se měl stát nejvyšší investicí České republiky v její novodobé historii. Cena nového reaktoru se totiž zřejmě vyšplhá až do výše zhruba 160 miliard korun v cenách z roku 2020, uvedli zástupci vlády i energetické společnosti ČEZ. Přesná cena nicméně bude známa až po skončení soutěže. Dostavba Dukovan je přitom součástí Státní energetické koncepce (ASEK), která chce z jaderné energetiky učinit hlavní zdroj elektrické energie.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo územní rozhodnutí pro rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. Podle úřadu umožní postavit až dva nové reaktory. Tento krok o den předešel uzávěrku na podávání nabídek do tendru na stavbu nového dukovanského bloku. Ministerstvo uvedlo, že to má být „pozitivní signál“ pro uchazeče.

O zakázku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se budou ucházet všechny tři společnosti. Finální nabídku firmě ČEZ odevzdá americká Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská KHNP. České televizi to potvrdily jednotlivé společnosti. Podle plánu by měl být nový jaderný blok dokončen do roku 2036. Projekt by tak mohl být největší investicí Česka v novodobé historii.

Energetická společnost ČEZ znovu prodlouží termín pro podání finálních nabídek na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Uchazeči budou mít čas až do 31. října, místo dosavadního termínu 2. října. ČEZ tím vyhověl žádosti jednoho ze tří přihlášených zájemců. Harmonogram celého projektu by to ohrozit nemělo, uvedl mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036. Úvodní nabídky na stavbu nového bloku loni na podzim podaly francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse.

Teplárny Brno letos už podruhé snižují cenu tepla. Brněnské domácnosti od října nově zaplatí 1199 korun za gigajoule (GJ) s DPH. Dosud to bylo 1485 korun, tedy o 286 korun více. Snížení ceny umožnil zejména vývoj ceny plynu na trhu, sdělili na brífinku zástupci městské společnosti. Běžná domácnost může podle nich ušetřit až skoro deset tisíc korun za rok.

Zatím třiatřicet českých subjektů získalo od Finančního analytického úřadu (FAÚ) výjimky z protiruských sankcí, píše server Seznam Zprávy. Podle něj o ně žádala třeba energetická společnost ČEZ, aby mohla dále spolupracovat s některými strojírenskými podniky v majetku Rusů.

Městská společnost Teplárny Brno v pondělí podepsala smlouvu o spolupráci s firmou ČEZ na vybudování více než čtyřiceti kilometrů dlouhého horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany. Smlouva stanovuje další kroky, které musí obě společnosti udělat, aby bylo možné snížit závislost Brna na vytápění plynem. Před rokem účastníci uzavřeli memorandum, od té doby pracovali na konkrétních krocích, které umožňují v projektu pokračovat.

Energetická krize znovu otevřela debatu o zvýšení podílu státu ve firmě ČEZ. Zestátnění energetické firmy je ale podle bývalého generálního ředitele společnosti ČEZ a bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla „nesmyslné a zbytečné“. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce, kde mu oponoval investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Do pořadu byli pozváni i zástupci ministerstva financí a průmyslu a obchodu, kteří byli ale ochotní bavit se pouze o energetické koncepci státu. Obě instituce pozvání odmítly kvůli debatě o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností a otázce zestátnění ČEZ.

Zabezpečení jaderných elektráren patří ke klíčovým úkolům státu. Podle úřadů je na takové úrovni, že ho nebylo třeba zpřísnit ani v souvislosti s výbuchem v muničních skladech ve Vrběticích a ani poté, kdy Kreml připsal Česko na seznam nepřátelských zemí. V Česku jsou v provozu dvě elektrárny, v Dukovanech a Temelíně, energii vyrobenou z jádra zajišťují pro tuzemské odběratele i evropský export. Tématu zabezpečení jaderných elektráren se věnoval pořad Zóna ČT24.

Opozice si myslí, že by měl kabinet Petra Fialy (ODS) znovu předstoupit před sněmovnu se žádostí o důvěru. Důvodem je programové prohlášení vlády, které počátkem roku prošlo změnami. Původní dokument vznikal ještě před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Podle premiéra změny reagují právě na aktuální dění. Programové prohlášení letos zavazuje vládu například k prosazení důchodové reformy nebo úpravě státní energetické koncepce.

Zaměstnanci firem v úpadku budou moci od července požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nemohou podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Senát to schválil v rámci úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Po dlouhé debatě naopak neprošla horní parlamentní komorou volební novela, která měla dát lidem možnost více ovlivnit zvolení konkrétních zastupitelů.

Členové české a slovenské vlády v pondělí jednali v Trenčíně na západě Slovenska. K tématům společného vládního zasedání patřilo posilování energetické bezpečnosti, eliminace závislosti na ruských surovinách, konkurenceschopnost i obranná spolupráce. Slovenský premiér Eduard Heger po jednání doporučil České republice podepsat obrannou smlouvu s USA. S českým předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) se shodli na pokračování západní pomoci Ukrajině.

Jaderné palivo do Dukovan bude od roku 2024 dodávat americká společnost Westinghouse. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. Ruský dodavatel zásobuje Dukovany téměř 40 let, od začátku provozu elektrárny. Po vypuknutí války na Ukrajině se však provozovatel elektrárny, polostátní ČEZ, rozhodl dodavatele z bezpečnostních důvodů nahradit. Informoval o tom mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

S přetrvávajícím nedostatkem antibiotik a dalších léčiv by Česku mohla pomoci Jižní Korea. Na Dálném východě tuto možnost vyjednala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) s doprovodným týmem. Otevírá se také možnost, že by se některé léky mohly výhledově vyrábět s korejskými partnery.