Pákistánský protiteroristický tribunál odsoudil k smrti někdejšího vojenského prezidenta Parvíze Mušarafa. Oznámila to tamní vláda s tím, že generál byl potrestán za velezradu a porušení ústavy. Obvinění se týká vyhlášení výjimečného stavu v Pákistánu v roce 2007. Šestasedmdesátiletý Mušaraf žije už několik let v Dubaji a obvinění v minulosti odmítl jako politicky motivovaná. Jeho právník řekl, že se proti rozsudku odvolá.
Pákistánský exprezident Mušaraf dostal trest smrti za velezradu. Jeho právník se odvolá
O verdiktu rozhodl tříčlenný senát v poměru 2:1. Mušaraf je prvním vojenským vládcem v historii Pákistánu, který je souzen za porušení ústavy. „Poprvé v dějinách Pákistánu soudní dvůr potrestal vojenského diktátora,“ uvítal rozsudek člen nejvyššího soudu Hamíd Alí Chán. Pákistán získal nezávislost roku 1947, generálové mu vládli po téměř polovinu jeho existence.
Ministryně informací Firdús Ášik Avánová řekla, že premiér Imran Chán chce rozsudek detailně prověřit a až pak se k němu vyjádřit. Chán, který má dobré vztahy s armádou, se má vrátit ze zahraničí ve středu.
Armáda v prohlášení uvedla, že v jejích řadách vyvolalo rozhodnutí soudu „bolest a hněv“. Zástupkyně Mušarafovy Všepákistánské muslimské ligy soud kritizovala, protože podle ní nesplnil podmínky právního řízení a neumožnil přítomnost právníků strany.
Soud souvisí s událostmi roku 2007
Mušaraf je v Pákistánu obžalován z porušení ústavy a velezrady kvůli tomu, že v roce 2007 odvolal vysoce postavené soudce a vyhlásil výjimečný stav. Jeho cílem bylo posílit vlastní pravomoci. Zmíněná opatření se ale obrátila proti Mušarafovi, který nakonec po rozsáhlých protestech na prezidentskou funkci rezignoval.
Kromě toho je také viněn z podílu na vraždě někdejší premiérky Bénazír Bhuttové v roce 2007 a z účasti na smrti radikálního duchovního Abdula Rašída Gházího, který téhož roku zemřel během vojenského obléhání Červené mešity v centru Islámábádu.
Mušaraf je už několik let v exilu
Generál Mušaraf se k moci dostal při vojenském převratu v roce 1999 a prezidentem země byl v letech 2001 až 2008. Z velezrady byl obžalován v roce 2014. O dva roky později ale z Pákistánu za účelem lékařské péče odcestoval do Dubaje a do vlasti se již nevrátil. Soud ho označil za člověka na útěku před spravedlností.
Exprezident je podle všeho těžce nemocen, takže se nečeká, že se do Pákistánu vrátí, aby se mohl před soudem hájit. SAE a Pákistán neuzavřely dohodu o vydávání svých občanů a agentura AP napsala, že není pravděpodobné, že bude Mušaraf v Dubaji zatčen.
Mušaraf před několika dny do Pákistánu video, jež natočil na nemocničním lůžku a v němž proces vedený proti němu označil za nepodložený. „Bojoval jsem za svou zem. Je to případ, v němž jsem nebyl vyslyšen a v němž jsem se stal obětí,“ řekl.
Jeho právník Achtar Šáh sdělil, že mu v úterý Mušaraf poslal vzkaz, v němž říká, že je „připraven odjet do Pákistánu, ale lékaři mu to nepovolí“. Nabídl prý také, že soud osloví prostřednictvím videa, ale tato žádost nebyla přijata.
Reuters: Rána asertivních soudců armádě
Rozsudek je všeobecně vnímán jako součást dlouhodobé patové situace mezi
soudnictvím a vlivnou armádou. Politologové vnímají rozsudek jako zatím poslední ránu, kterou čím dál asertivnější soudci zasadili armádě ve snaze zavést v zemi vládu práva, napsala agentura Reuters.
Před třemi týdny nejvyšší soud zamítl tříleté prodloužení funkčního období náčelníka generálního štábu Kamara Džavída Badžvy s odůvodněním, že nejsou ani právní, ani ústavní důvody prodloužit generálovi dobu setrvávání ve funkci po jeho odchodu do výslužby 29. listopadu.
„Jde o první případ, kdy soud zpochybnil prodloužení funkčního období vrchního velitele armády,“ řekl Reuters nezávislý politický komentátor Zahíd Husajn. Podle jeho slov zatím není jasné, jak tento spor skončí, ale rozhodnutí nejvyššího soudu podle něj dál rozvířilo politické napětí.