Dvě jaderné mocnosti, Indie a Pákistán, se v srpnu ocitly na prahu války. Bodem sváru je indický Kašmír, sporné území, jemuž Dillí odebralo zvláštní status. Muslimové se obávají indické okupace a ztráty identity. Indická nacionalistická vláda však tvrdí, že bojuje proti sílícímu radikalismu v oblasti, kterou chce začít víc ekonomicky rozvíjet. Zatímco Kašmír zůstává odříznutý od světa, v návrat z exilu doufají statisíce panditů. Hinduistickou elitu vyhnalo na začátku 90. let islámské násilí.
Spor jaderných států o Kašmír hoří už dekády. Muslimové se bojí okupace, pandité touží po návratu
Sílící radikalismus
Ze sporného regionu přichází v současné době jen málo zpráv, protože Indie odpojila oblast od mobilní sítě a internetu. Podle agentury AP se však situace v posledních dnech stabilizuje - částečně byla obnovena komunikace po pevných telefonních linkách, otevřely některé obchody a začala fungovat i část škol.
Centrem odporu proti Indii se stal Šrínagar, hlavní město indické části Kašmíru. „Nikdo nás nevnímá. Pokud nás svět neposlouchá, co bychom měli dělat? Pozvednout zbraně?“ postěžoval si agentuře Reuters mladík, který spolu s ostatními staví barikády a snaží se zabránit indickým vojákům a polovojenské policii vstoupit do čtvrti Soura, které se přezdívá „kašmírská Gaza“.
Šrínagar se proměnil v město duchů (zdroj: ČT24)
Řada obyvatel patnáctitisícové Soury považuje indického premiéra za tyrana. Tvrdí, že při potyčkách s indickými bezpečnostními silami byly v srpnu zraněny desítky lidí a další byli zatčeni, což Dillí nechce komentovat. „Útočí na nás každý den, ale my se bráníme. Máme pocit, že jsme uvázli v pasti,“ svěřil se Reuters jiný mladík, který se odmítá smířit se situací.
Všechno se rozhodlo v Dillí, Kašmír přišel o svobodu a stal se otrokem Indie. To si lidé myslí.
Indické síly tvrdí, že mezi mladými muži je hodně radikálů a že v oblasti mají vliv islamistické skupiny. Rebelii proti Dillí vedli historicky hlavně ozbrojenci z Pákistánu, v posledních letech ale pozvedlo zbraně i mnoho místních obyvatel, poznamenává Reuters. K odpovědnosti za útoky na indické vojáky v Kašmíru se přihlásil také Islámský stát.
Třeba v Souře visí plakáty s islamisty, jako byl vůdce místních mudžahedínů Burhan Wani, jehož zabily v roce 2016 v rámci protiteroristického tažení indické bezpečnostní síly. To vedlo ke krvavým protestům a měsíce trvajícímu zákazu vycházení.
Střety s indickými bezpečnostními silami ve Šrínagaru
Loni zemřelo v oblasti při nepokojích a přestřelkách více než pět set lidí včetně civilistů, což je nejvíc za celou dekádu. Staronový nacionalistický indický premiér Naréndra Módí navíc v kampani slíbil, že vůči Pákistánu přitvrdí a že Kašmíru odebere autonomii. Mírové rozhovory tak v současné době nepokračují.
„Po vlně násilností po smrti Waniho se dostaly kašmírské nepokoje do nové fáze a volání po svobodě předčily výzvy k džihádu. Už to nebylo jen volání po nezávislém Kašmíru, nebo dokonce sloučení s Pákistánem: byla to výzva k vytvoření chalífátu. Slogany, videa a fotografie spojené s Islámským státem a podobnými organizacemi začaly významně ovlivňovat mnoho mladých mužů v Kašmíru,“ upozornil v příspěvku pro BBC Ashok Malik z think-tanku Observer Research Foundation v Dillí.
Kořeny nepokojů však sahají mnohem hlouběji do historie tohoto složitého regionu. Jediný převážně muslimský indický svazový stát se skládá z oblasti Džammú, kašmírského údolí a hornaté oblasti Ladákh. Jde o etnicky různorodý himálajský region, který obývá dle odhadů přes 14 milionů lidí. Zatímco samotný Kašmír je skutečně z drtivé většiny muslimský, v Ladákhu převažuje buddhismus a v Džammú hinduismus.
Kašmír
Britská nadvláda a osudné rozhodnutí mahárádži
Oblast Kašmíru byla sporná ještě před rozdělením Britské Indie v létě 1947. Kořeny konfliktu sahají do společné koloniální minulosti. Od sedmnáctého do poloviny dvacátého století ovládali Britové většinu indického subkontinentu, nejprve nepřímo prostřednictvím Britské Východoindické společnosti, od roku 1858 přímo z Londýna. Ten ale postupně v oblasti ztrácel moc a místní nacionalisté volali po nezávislosti.
Británie historicky oddělovala muslimské občany a vyčleňovala pro ně některá politická křesla, což jen posilovalo muslimské separatistické hnutí, podotýká magazín National Geographic. Náboženské nepokoje v Britské Indii měly za následek desetitisíce obětí, což vedlo ve 40. letech 20. století k myšlence rozdělit zemi na dvě – převážně hinduistickou Indii a většinově muslimský Pákistán.
Kašmír dostal v roce 1947 na výběr, zda se chce přidat k nově vzniklé Indii, nebo k Pákistánu. Místní vůdce, mahárádža Hari Singh, který byl hinduista, nejprve chtěl, aby oblast byla neutrální a nezávislá na obou státech. Na podzim téhož roku se ale rozhodl připojit k Indii, která mu slíbila pomoc proti invazi paštunských kmenů z Pákistánu.
Osudné rozhodnutí mahárádži spojit Kašmír s Indií vedlo k dekády trvajícímu konfliktu ve sporné oblasti, včetně dvou válek a dlouhodobých nepokojů.
Následovala první indicko-pákistánská válka. Dillí požádalo o zásah organizaci OSN, jež doporučila uspořádat v Kašmíru referendum. Země se ale nedokázaly dohodnout na demilitarizaci regionu, a tak na hlasování vůbec nedošlo, připomíná server BBC News.
S koncem války v červenci 1949 podepsaly Indie a Pákistán dohodu o zřízení takzvané kontrolní linie a region se rozdělil na pákistánskou a indickou část, což byl návrh zvláštní komise OSN v čele s československým diplomatem Josefem Korbelem. Situace se tím však nevyřešila, v letech 1965 a 1999 následovala druhá a třetí indicko-pákistánská válka.
Oba státy si nárokují celý Kašmír, spravují ale jen části
Jak Indie, tak i Pákistán se mezitím staly jadernými mocnostmi, které navíc jako jedny z mála nepodepsaly smlouvu o nešíření jaderných zbraní. V současnosti si obě země stále nárokují celý Kašmír, spravují ale jen jeho části. Dillí dlouhodobě obviňuje Islámábád z toho, že zvyšuje napětí v oblasti podporou kašmírských separatistů, což Pákistán popírá.
Pokud jde o Kašmír spravovaný Indií, region se díky článku 370 indické ústavy platnému po sedmdesát let dosud těšil zvláštnímu postavení. To mu zaručovalo významnou autonomii včetně vlastní ústavy, vlajky i schvalování zákonů. Dillí mělo rozhodující slovo pouze v otázkách obrany, zahraničních věcí a komunikací.
Snaha o rozvoj a boj s „terorem“
To se změnilo letos 5. srpna, kdy indická vládní strana oznámila, že zvláštní status Kašmíru od října skončí. Nově se rozdělí na dvě území přímo spadající pod Dillí, a to Džammú a Kašmír na straně jedné a Ladákh na straně druhé. Indie také poslala do Kašmíru vojáky a doslova ho odřízla od světa. Zatčeny byly údajně tisíce lidí včetně kašmírských politických lídrů, přesto protesty v regionu v posledních týdnech pokračovaly.
Tyto nálady přiživuje kromě tradičního odporu proti Dillí také obviňování z porušování lidských práv Indií a vysoká nezaměstnanost v oblasti. Indie tvrdí, že bezpečnostní opatření uvolní, zatím se tak ale nestalo.
Nacionalistická vláda v Dillí tvrdí, že zrušení článku je nutné. Argumentuje zejména bojem proti „terorismu“ a snahou regionu pomoci po ekonomické stránce.
„Indická lidová strana říká, že revokací článku dojde v dlouhodobém horizontu k uklidnění situace v Kašmíru. Tvrdí, že pokud článek zůstává v platnosti, tak naopak vede k separatistickým tendencím. To, že si Indové nemohou v Kašmíru kupovat půdu, vede podle Indické lidové strany k zaostalosti regionu. Není tam příliš mnoho nemocnic, továrny, protože kapitál, který se nachází jinde v Indii, do toho státu nemá přístup,“ konstatoval v rozhovoru pro Horizont ČT24 indolog Zdeněk Štipl z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
„Hinduističtí nacionalisté článek 370 již po sedm dekád vehementně odsuzovali jako příklad ústupků vůči jedinému indickému státu s muslimskou většinou. Tato kritika je v souladu s ideologií hinduistických nacionalistů, že Indie by měla být jednotným a centralizovaným národním státem. ,Reorganizace‘ Džammú a Kašmíru také odráží dlouhodobou hinduistickou nacionalistickou agendu,“ píše pro BBC profesor politologie z Londýnské školy ekonomie (LSE) Sumantra Bose.
Protest v pákistánském Karáčí
Bose připomíná, že rozdělení regionu na tři části požadovalo už dříve hlavní nacionalistické hinduistické hnutí Ráštríj svajamsévak sangh, neboli RSS. Na toto hnutí napojená radikální hinduistická organizace Višva hindú parišad (Světová hinduistická rada – VHP) by si představovala dělení rovnou na čtyři části. Přičemž jedna z nich by měla být obydlena pouze kašmírskými pandity.
„To je hinduistická elita, která byla po roce 1947, zejména v 90. letech systematicky vyháněna ze státu a vražděna. Panditům se dostalo i poměrně široké podpory ve světové komunitě,“ upozornil Štipl.
Naděje pro uprchlíky z řad panditů
Tisíce panditů opustily údolí v Kašmíru po vlně islámského násilí v letech 1989 až 1990. Globální organizace sdružující tuto diasporu schvaluje zásahy Dillí proti separatismu a terorismu. Panditští vůdci nyní doufají nejen v návrat do vlasti, ale také v řádné vyšetření genocidy, která se měla v Kašmíru před třiceti lety odehrát.
„Všechny domy hinduistů byly označeny barvou,“ cituje server ABC News jednoho z uprchlých panditů Rakhila Razdana. Lidé byli podle něj vražděni za bílého dne. „Vyzvali komunitu, ať opustí Kašmír, nebo se nás zbaví,“ říká muž, který nyní žije v Austrálii a doufá, že se někdy bude moci vrátit do vlasti.
Také většina indických médií s odebráním kašmírského autonomního statusu souhlasí, někteří novináři se však pozastavili nad tím, že vůbec neproběhla diskuse v parlamentu a ve veřejném prostoru. Politolog Pratáp Bhanu Méhta z Dillí v komentáři pro Indian Express napsal, že vláda svým krokem podkopala indické demokratické zásady. „V dějinách republiky jsou chvíle, kdy se změní v tyranii. Nic víc a nic míň. A právě nyní takový okamžik zažíváme v Kašmíru,“ míní Méhta.
Strach o identitu převážně muslimského státu
Odpůrci změn mezi obyvateli Kašmíru se obávají, že krok Dillí má změnit demografické složení státu, jelikož nově dává lidem ze zbytku Indie právo získat majetek a trvale se tam usadit. „Prostě chtějí okupovat naši zemi, udělat z nás menšinu a úplně nás zbavit moci,“ řekla BBC kašmírská expremiérka Mehbúba Muftíová.
V jádru sporu stojí ústavní paragraf 35A, který je součástí již zmíněného článku 370 a jenž má chránit demografický charakter Kašmíru. Tamním zákonodárcům umožňuje definovat „obyvatele s trvalým pobytem“, kteří mají zvláštní status, jenž je opravňuje k vzdělávání, práci a dalším výsadám, ale hlavně ke koupi a vlastnictví půdy.
Jedná se o všechny obyvatele Kašmíru, kteří zde žili do poloviny května 1954, kdy zákon vešel v platnost, a dále ty, kteří pobývají ve státě od té doby minimálně po dobu deseti let, vysvětluje BBC.
Podmínky, za nichž mohou být lidé v Kašmíru označeni za obyvatele s trvalým pobytem, mohou zákonodárci změnit dvoutřetinovou většinou. Legislativa má přitom dlouhou tradici – už místní vůdce Hari Singh v roce 1927 schválil zákon o trvalém pobytu osob kvůli tomu, aby zastavil příliv lidí ze státu Pandžáb. Toto opatření stále existuje v některých částech Pákistánem spravované části.
Islámábád označil postup Dillí v Kašmíru za nelegální a chce se obrátit na mezinárodní soud OSN kvůli porušování lidských práv. Pákistánský premiér Imran Chán také zvažuje úplné uzavření vzdušného prostoru pro indická letadla a rovněž zablokování indického obchodu s Afghánistánem, který se uskutečňuje přes pákistánské území.
Žaloby má na stole Indický nejvyšší soud
Indický nejvyšší soud projedná v prvním říjnovém týdnu hned 14 žalob na rozhodnutí federální vlády. Zároveň nařídil vládě, aby se vyjádřila k žalobě proti odpojení komunikačních sítí v indickém Kašmíru po 5. srpnu, kdy byl zvláštní status odebrán. Nejvyšší soud také uvedl, že současná praxe indických úřadů, které brání lidem v cestách do Kašmíru, je nelegální.
„Indická vláda udělala něco podobného jako Miloševičův režim v roce 1989, kdy jednostranně zrušil kosovskou autonomii a nechal albánskou většinu v Kosovu žít v policejním státě. BJP (vládnoucí indická nacionalistická strana) jde ale ještě dál, zdá se, že usiluje o to, aby se vzpurní muslimové v Džammú a Kašmíru stali součástí indické národní identity definované ideologií této strany. To se podobá přístupu Číny vůči Ujgurům v Sin-ťiangu,“ obává se politolog Bose z LSE.
Indii kvůli změnám kritizovala i Čína, která má s Indií v Ladákhu spornou hranici a jež obvinila vládu v Dillí z narušování své územní svrchovanosti. Indie ale trvá na tom, že rozhodnutí o reorganizaci svazového státu nemá vnější důsledky, jelikož se nezměnila kontrolní linie mezi oběma částmi Kašmíru ani hranice regionu.
Horizont ČT24: Eskalující napětí mezi Indií a Pákistánem (zdroj: ČT24)
Obavy z vypuknutí války
Experti OSN už vyzvali indickou vládu, aby ukončila „zásah proti svobodě projevu, přístupu k informacím a pokojným protestům“, protože to zvýšuje regionální napětí. „Blackout je formou kolektivního trestání obyvatel (státu) Džammú a Kašmír, aniž by jen existovala záminka v podobě spáchání trestného činu,“ uvedli v prohlášení.
K propuštění kašmírských politických vůdců a uvolnění poměrů v oblasti vyzvala i organizace Amnesty International, která se obává, že kvůli komunikační blokádě se nikdo nedozví o možných případech porušování lidských práv.
Další vývoj v oblasti zůstává nejistý. Na hranicích obou částí regionu probíhají přestřelky. Pákistánské úřady tvrdí, že z pohraničních oblastí pákistánského Kašmíru musely uprchnout tisíce obyvatel.
„Panují obavy, že ve chvíli, kdy současná restriktivní opatření jako zákaz shromažďování a zákaz vycházení budou zrušena, tak se nanovo rozjedou nepokoje a násilnosti. Může to přerůst v nový mezinárodní konflikt mezi Indií a Pákistánem,“ řekl Českému rozhlasu zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha a expert na Blízký východ Břetislav Tureček.
Indolog Štipl z FF UK se budoucnosti tolik neobává. „Nemyslím si, že by revokace tohoto ústavního článku vedla k ozbrojenému konfliktu mezi Indií a Pákistánem, to skutečně ne. Napjatá situace mezi oběma státy trvá už několik let. Jakékoli dialogy byly přerušeny, ale neřekl bych, že se to přemění v nějaký ozbrojený konflikt. Oba státy jsou si velmi vědomy toho, že jsou jadernými velmocemi. Spíše bude Pákistán tlačit na mezinárodní společenství,“ myslí si indolog.
Milionům muslimů v Asamu hrozí deportace
Módího nacionalistická vláda mezitím čelí kritice i za další kontroverzní rozhodnutí, které se týká pro změnu severovýchodního indického svazového státu Asam. Místní úřady dostaly za úkol vytvořit seznam občanů a zjistit, kteří obyvatelé jsou ve skutečnosti nelegálními přistěhovalci. Tento krok vyvolal obavy o osud milionů lidí, z nichž většinu tvoří muslimové.
Obyvatelé svazového státu, který hraničí s Bangladéšem a je velký zhruba jako Česko, musejí předložit doklady prokazující, že oni sami nebo jejich rodiny žili v zemi před 24. březnem 1971. Právě v tomto roce uprchly statisíce lidí z Bangladéše během války za nezávislost na Pákistánu.
Protest proti nelegální imigraci v Indii
Seznam vzniká už pátým rokem a v loňském návrhu by přišlo o občanství na čtyři miliony lidí, což vyvolalo obavy z masivní vlny deportací a zatýkání, píše Reuters.
Kritici obviňují Módího nacionalisty ze snahy odsounout muslimy ještě více na okraj společnosti a nahnat plusové politické body u většinové hinduistické komunity. Dillí to odmítá, zároveň ale podle svých slov nehodlá ustupovat. Podle vlády se tisíce lidí snažily dokumenty zfalšovat.