Indická vláda oznámila, že se rozhodla zrušit zvláštní autonomní status severoindického státu Džammú a Kašmír. Opatření, které má sporný region výrazněji přimknout k Dillí, představuje největší změnu pro Kašmír téměř za sedmdesát let. Podle kritiků rozhodnutí pravděpodobně vyvolá v této převážně muslimské a neklidné oblasti nepokoje. Nárokuje si ji totiž i Pákistán.
Indická vláda oslabuje autonomii Kašmíru. Kritici změny se obávají násilností
7 minut
Horizont ČT24: Indie chce zrušit autonomii Kašmíru
Indický ministr vnitra Amit Šáh v parlamentu prohlásil, že zrušena bude platnost článku 370 indické ústavy, na jehož základě má stát Džammú a Kašmír vlastní základní zákon, svou vlajku a také nezávislost ve všech sférách s výjimkou zahraniční politiky, obrany a komunikací.
Ministr Šáh uvedl, že o vládním opatření budou poslanci indického parlamentu diskutovat, hlasovat o něm ale podle zpravodajského serveru BBC News nebudou. Po podpisu prezidentem vejde zákon v platnost, prohlásil podle BBC Šáh.
Kašmír
Zvláštní autonomní status, který dosud platil pro Kašmír, rovněž zakazoval Indům z jiných částí země kupovat v Kašmíru půdu, trvale se tam usadit či zastávat místa v místní správě. Tato opatření měla zabránit tomu, aby stát Džammú a Kašmír zaplavili lidé ze zbytku Indie.
Ministr Šáh dále oznámil, že vláda v Dillí se rozhodla rozdělit dosavadní stát Džammú a Kašmír na dvě svazová teritoria – Džammú a Kašmír, který bude mít svůj zákonodárný sbor, a Ladákh, který bude spravován přímo centrální vládou v Dillí bez vlastního parlamentu. Ladákh, obývaný hlavně buddhisty, tvořil do nynějška východní část státu Džammú a Kašmír.
Vláda před oznámením rozmístila v Kašmíru vojáky, kritici očekávají nepokoje
Před oznámením indické vlády o zrušení autonomního statusu zaujaly v Kašmíru své pozice tisíce indických vojáků a turisté byli vyzváni, aby oblast opustili. Přerušeny byly také telefonní a internetové služby a někteří místní političtí vůdci skončili v domácím vězení.
Kritici opatření poukazovali na to, že zrušení zvláštního statusu vyvolá v konfliktním Kašmíru násilnosti. V indickém parlamentu vyvolalo oznámení o změně statusu Kašmíru ostré protesty opozice.
Indická vláda vedená hinduistickými nacionalisty z Indické lidové strany (BJP) premiéra Naréndry Módího zrušení zvláštního statusu vytrvale prosazovala. Argumentovala tím, že takové zákony brání začlenění kašmírského území do Indie. Zrušení zvláštního statusu Kašmíru slíbila BJP v kampani před letošními parlamentními volbami, které s přehledem vyhrála.
Podle Pákistánu je dekret nelegální
Pákistán krok Indie považuje za nelegální, bývalá premiérka státu Džammú a Kašmír Mehbúba Muftíová je v domácím vězení a dnešek označila za „nejčernější den indické demokracie“. Podle ní je rozhodnutí nelegální a neústavní a bude mít „katastrofální důsledky pro celý subkontinent“.
Pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší řekl, že Pákistán znásobí diplomatické úsilí, aby zabránil tomu, aby dekret vešel v platnost. „Indie hraje změnou statusu Kašmíru nelegálními kroky velmi nebezpečnou hru,“ řekl.
U indického velvyslanectví v Islámábádu se sešlo k protestu několik set kašmírských aktivistů, policisté jim zabránili dostat se až k budově. Prezident pákistánského Kašmíru Sardár Masúd Chán řekl, že krok Indie může přerůst ve válku s Pákistánem.
Německá vláda je vývojem v Indii znepokojena a vyzvala občany, aby se vyvarovali cest do Džammú a Kašmíru s výjimkou oblasti Ladákhu.
- Kašmír je vysokohorské území rozdělené mezi Pákistán, Indii a v menší míře i Čínu. Do roku 1947 byl tzv. knížecím státem, který sice byl součástí Britské Indie, ale nebyl přímo spravován jejími úřady a byl téměř nezávislý. Knížecích států (ovládaných zpravidla místními monarchy) existovalo v Britské Indii přes 650.
- V roce 1947 se Britská Indie rozdělila na hinduistickou Indii a muslimský Pákistán. Knížecí státy si mohly samy zvolit, zda zůstanou nezávislé, nebo se připojí k některému ze dvou nově vzniklých států. Často o tom rozhodly demonstrace místního většinového obyvatelstva, které mnohde přerostly v násilí.
- Hinduistický mahárádža Hari Singh, který ovládal většinově muslimský Kašmír, se rozhodl zůstat neutrální. Obyvatelé však požadovali připojení k Pákistánu (hlavní argument Pákistánců pro jejich územní nároky), a když do Kašmíru vpadly z Pákistánu muslimské jednotky, mahárádža se obrátil na Dillí s žádostí o pomoc. Indie jeho prosbu vyslyšela pod podmínkou, že knížectví přistoupí do Indické unie. Následovala první indicko-pákistánská válka o Kašmír.
- Dvouletý konflikt skončil v lednu 1949, přičemž Kašmír byl rozdělen linií příměří existující dodnes. Na pákistánské straně vznikl formálně nezávislý stát Ázád Kašmír, v Indii byl vytvořen svazový stát Džammú a Kašmír. Indie a Pákistán pak vedly o Kašmír ještě dvě další války – v roce 1965 a v roce 1999.
- Odpor kašmírského separatistického hnutí proti indické vládě zesílil po roce 1989. Hnutí, které se postupem doby zradikalizovalo a islamizovalo, požaduje vznik samostatného státu nebo sjednocení Kašmíru pod pákistánskou vládou. Dillí dlouhodobě obviňuje Islámábád z tajného vyzbrojování a vojenského výcviku povstalců, což Pákistán popírá.
- Indie a Pákistán od roku 2010 několikrát oznámily obnovení mírových rozhovorů, ale k výraznějšímu pokroku zatím nedošlo. Přestřelky či obvinění z nich se staly prakticky každodenním jevem a lidé také umírají při protestech proti indické vládě. Podle většiny zdrojů dosud přišlo o život během bojů a nepokojů už bezmála sedmdesát tisíc lidí.
- Zatím poslední eskalaci napětí vyvolal v únoru 2019 bombový útok na kolonu indické polovojenské policie. Dillí a Islámábád se poté vzájemně obviňovaly z narušování vzdušného prostoru a v oblasti Kašmíru docházelo také k přeshraničním přestřelkám.
- Zdroje: ČTK, The Telegraph
