Indická vláda oslabuje autonomii Kašmíru. Kritici změny se obávají násilností

7 minut
Horizont ČT24: Indie chce zrušit autonomii Kašmíru
Zdroj: ČT24

Indická vláda oznámila, že se rozhodla zrušit zvláštní autonomní status severoindického státu Džammú a Kašmír. Opatření, které má sporný region výrazněji přimknout k Dillí, představuje největší změnu pro Kašmír téměř za sedmdesát let. Podle kritiků rozhodnutí pravděpodobně vyvolá v této převážně muslimské a neklidné oblasti nepokoje. Nárokuje si ji totiž i Pákistán.

Indický ministr vnitra Amit Šáh v parlamentu prohlásil, že zrušena bude platnost článku 370 indické ústavy, na jehož základě má stát Džammú a Kašmír vlastní základní zákon, svou vlajku a také nezávislost ve všech sférách s výjimkou zahraniční politiky, obrany a komunikací.

Ministr Šáh uvedl, že o vládním opatření budou poslanci indického parlamentu diskutovat, hlasovat o něm ale podle zpravodajského serveru BBC News nebudou. Po podpisu prezidentem vejde zákon v platnost, prohlásil podle BBC Šáh.

Kašmír
Zdroj: ČT24/ČTK

Zvláštní autonomní status, který dosud platil pro Kašmír, rovněž zakazoval Indům z jiných částí země kupovat v Kašmíru půdu, trvale se tam usadit či zastávat místa v místní správě. Tato opatření měla zabránit tomu, aby stát Džammú a Kašmír zaplavili lidé ze zbytku Indie.

Ministr Šáh dále oznámil, že vláda v Dillí se rozhodla rozdělit dosavadní stát Džammú a Kašmír na dvě svazová teritoria – Džammú a Kašmír, který bude mít svůj zákonodárný sbor, a Ladákh, který bude spravován přímo centrální vládou v Dillí bez vlastního parlamentu. Ladákh, obývaný hlavně buddhisty, tvořil do nynějška východní část státu Džammú a Kašmír. 

Vláda před oznámením rozmístila v Kašmíru vojáky, kritici očekávají nepokoje

Před oznámením indické vlády o zrušení autonomního statusu zaujaly v Kašmíru své pozice tisíce indických vojáků a turisté byli vyzváni, aby oblast opustili. Přerušeny byly také telefonní a internetové služby a někteří místní političtí vůdci skončili v domácím vězení. 

Kritici opatření poukazovali na to, že zrušení zvláštního statusu vyvolá v konfliktním Kašmíru násilnosti. V indickém parlamentu vyvolalo oznámení o změně statusu Kašmíru ostré protesty opozice.

Indická vláda vedená hinduistickými nacionalisty z Indické lidové strany (BJP) premiéra Naréndry Módího zrušení zvláštního statusu vytrvale prosazovala. Argumentovala tím, že takové zákony brání začlenění kašmírského území do Indie. Zrušení zvláštního statusu Kašmíru slíbila BJP v kampani před letošními parlamentními volbami, které s přehledem vyhrála.

Podle Pákistánu je dekret nelegální

Pákistán krok Indie považuje za nelegální, bývalá premiérka státu Džammú a Kašmír Mehbúba Muftíová je v domácím vězení a dnešek označila za „nejčernější den indické demokracie“. Podle ní je rozhodnutí nelegální a neústavní a bude mít „katastrofální důsledky pro celý subkontinent“.

Pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší řekl, že Pákistán znásobí diplomatické úsilí, aby zabránil tomu, aby dekret vešel v platnost. „Indie hraje změnou statusu Kašmíru nelegálními kroky velmi nebezpečnou hru,“ řekl.

U indického velvyslanectví v Islámábádu se sešlo k protestu několik set kašmírských aktivistů, policisté jim zabránili dostat se až k budově. Prezident pákistánského Kašmíru Sardár Masúd Chán řekl, že krok Indie může přerůst ve válku s Pákistánem. 

Německá vláda je vývojem v Indii znepokojena a vyzvala občany, aby se vyvarovali cest do Džammú a Kašmíru s výjimkou oblasti Ladákhu.

  • Kašmír je vysokohorské území rozdělené mezi Pákistán, Indii a v menší míře i Čínu. Do roku 1947 byl tzv. knížecím státem, který sice byl součástí Britské Indie, ale nebyl přímo spravován jejími úřady a byl téměř nezávislý. Knížecích států (ovládaných zpravidla místními monarchy) existovalo v Britské Indii přes 650. 
  • V roce 1947 se Britská Indie rozdělila na hinduistickou Indii a muslimský Pákistán. Knížecí státy si mohly samy zvolit, zda zůstanou nezávislé, nebo se připojí k některému ze dvou nově vzniklých států. Často o tom rozhodly demonstrace místního většinového obyvatelstva, které mnohde přerostly v násilí. 
  • Hinduistický mahárádža Hari Singh, který ovládal většinově muslimský Kašmír, se rozhodl zůstat neutrální. Obyvatelé však požadovali připojení k Pákistánu (hlavní argument Pákistánců pro jejich územní nároky), a když do Kašmíru vpadly z Pákistánu muslimské jednotky, mahárádža se obrátil na Dillí s žádostí o pomoc. Indie jeho prosbu vyslyšela pod podmínkou, že knížectví přistoupí do Indické unie. Následovala první indicko-pákistánská válka o Kašmír.
  • Dvouletý konflikt skončil v lednu 1949, přičemž Kašmír byl rozdělen linií příměří existující dodnes. Na pákistánské straně vznikl formálně nezávislý stát Ázád Kašmír, v Indii byl vytvořen svazový stát Džammú a Kašmír. Indie a Pákistán pak vedly o Kašmír ještě dvě další války – v roce 1965 a v roce 1999.
  • Odpor kašmírského separatistického hnutí proti indické vládě zesílil po roce 1989. Hnutí, které se postupem doby zradikalizovalo a islamizovalo, požaduje vznik samostatného státu nebo sjednocení Kašmíru pod pákistánskou vládou. Dillí dlouhodobě obviňuje Islámábád z tajného vyzbrojování a vojenského výcviku povstalců, což Pákistán popírá.
  • Indie a Pákistán od roku 2010 několikrát oznámily obnovení mírových rozhovorů, ale k výraznějšímu pokroku zatím nedošlo. Přestřelky či obvinění z nich se staly prakticky každodenním jevem a lidé také umírají při protestech proti indické vládě. Podle většiny zdrojů dosud přišlo o život během bojů a nepokojů už bezmála sedmdesát tisíc lidí.
  • Zatím poslední eskalaci napětí vyvolal v únoru 2019 bombový útok na kolonu indické polovojenské policie. Dillí a Islámábád se poté vzájemně obviňovaly z narušování vzdušného prostoru a v oblasti Kašmíru docházelo také k přeshraničním přestřelkám.
  • Zdroje: ČTK, The Telegraph

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa zahájila s USA jednání o clech

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.
18:10Aktualizovánopřed 32 mminutami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly. Trump dále tvrdí, že Zelenskyj v době návštěvy amerického ministra financí v Kyjevě spal a s ministrem se nesešel, přestože ze setkání existují fotografie.
05:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Británie chce dostat na Ukrajinu desetitisíce vojáků, tíží ji historická lekce

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.
před 2 hhodinami

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
07:31Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
před 13 hhodinami

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
před 13 hhodinami

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...