Haiti rozšířilo výjimečný stav na celé území. Do země se chystá Blinken

Haitská vláda rozšířila platnost výjimečného stavu na celé území země. Podle agentury Reuters to ve středu uvedl mluvčí tamního premiéra Garryho Conilleho. Karibský stát se potýká se zločineckými gangy, které ovládají velkou část metropole Port-au-Prince a expandují do dalších regionů. Ve čtvrtek má přitom zemi navštívit americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Haiti má s potíráním aktivit zločineckých gangů pomoci mezinárodní policejní mise, která začala působit v zemi na konci června. Její jádro v současnosti tvoří čtyři stovky policistů z Keni. Mise, která by měla mít až 2500 příslušníků, však podle agentury AFP zatím nezajistila výraznější zlepšení bezpečnostní situace obyvatel Haiti.

Conille ve středu prohlásil, že pomáhal rozdělovat vybavení a zbraně pro haitskou armádu a policii s cílem získat zpět území kontrolovaná gangy.

V hustě osídleném haitském departementu Ouest, kde se nachází hlavní město Port-au-Prince, byl vyhlášen výjimečný stav letos 3. března za vlády Conillova předchůdce Ariela Henryho. Kabinet ke kroku donutila dramatická eskalace násilí, která ochromila hlavní město a při níž z vězení uprchly tisíce vězňů.

Výjimečný stav byl na Haiti opakovaně obnoven, později se k němu přidaly další departementy včetně zemědělského regionu Artibonite, který byl postižen nejhoršími násilnostmi. Dále jej pak vláda rozšířila na departement Centre a Nippes.

Návštěva z Washingtonu

Na Haiti by měl ve čtvrtek přicestovat šéf americké diplomacie Blinken, v plánu má jednání s premiérem Conillem a s přechodným prezidentským orgánem. Podle americké diplomacie bude Blinken na Haiti rokovat o dalších krocích pro zlepšení bezpečnosti na ostrově.

Spojené státy jsou největším sponzorem bezpečnostní mise podporované OSN, o kterou expremiér Henry požádal v roce 2022 s cílem pomoci v boji proti gangům a získat zpět území.

V důsledku konfliktů bylo v zemi vnitřně vysídleno téměř 580 tisíc lidí, statisíce byly naopak deportovány zpět na Haiti. Podle mezinárodních organizací čelí až pět milionů lidí „silnému hladu“.