Haiti rozšířilo výjimečný stav na celé území. Do země se chystá Blinken

Haitská vláda rozšířila platnost výjimečného stavu na celé území země. Podle agentury Reuters to ve středu uvedl mluvčí tamního premiéra Garryho Conilleho. Karibský stát se potýká se zločineckými gangy, které ovládají velkou část metropole Port-au-Prince a expandují do dalších regionů. Ve čtvrtek má přitom zemi navštívit americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Haiti má s potíráním aktivit zločineckých gangů pomoci mezinárodní policejní mise, která začala působit v zemi na konci června. Její jádro v současnosti tvoří čtyři stovky policistů z Keni. Mise, která by měla mít až 2500 příslušníků, však podle agentury AFP zatím nezajistila výraznější zlepšení bezpečnostní situace obyvatel Haiti.

Conille ve středu prohlásil, že pomáhal rozdělovat vybavení a zbraně pro haitskou armádu a policii s cílem získat zpět území kontrolovaná gangy.

V hustě osídleném haitském departementu Ouest, kde se nachází hlavní město Port-au-Prince, byl vyhlášen výjimečný stav letos 3. března za vlády Conillova předchůdce Ariela Henryho. Kabinet ke kroku donutila dramatická eskalace násilí, která ochromila hlavní město a při níž z vězení uprchly tisíce vězňů.

Výjimečný stav byl na Haiti opakovaně obnoven, později se k němu přidaly další departementy včetně zemědělského regionu Artibonite, který byl postižen nejhoršími násilnostmi. Dále jej pak vláda rozšířila na departement Centre a Nippes.

Návštěva z Washingtonu

Na Haiti by měl ve čtvrtek přicestovat šéf americké diplomacie Blinken, v plánu má jednání s premiérem Conillem a s přechodným prezidentským orgánem. Podle americké diplomacie bude Blinken na Haiti rokovat o dalších krocích pro zlepšení bezpečnosti na ostrově.

Spojené státy jsou největším sponzorem bezpečnostní mise podporované OSN, o kterou expremiér Henry požádal v roce 2022 s cílem pomoci v boji proti gangům a získat zpět území.

V důsledku konfliktů bylo v zemi vnitřně vysídleno téměř 580 tisíc lidí, statisíce byly naopak deportovány zpět na Haiti. Podle mezinárodních organizací čelí až pět milionů lidí „silnému hladu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 mminutou

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí pět zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled