Na pomoc Haiti dorazili policisté z Keni. Ta se sama potýká s protesty

Nahrávám video

Na Haiti dorazili tento týden první ze 450 keňských policistů, kteří povedou mezinárodní sbor a pomohou obnovit pořádek. V karibské zemi otřesené dekádami nestability začalo násilí prudce eskalovat před třemi roky po atentátu na prezidenta Jovenela Moïseho. Pro Keňu operace začíná v nevhodný okamžik, sama se totiž potýká s protesty veřejnosti.

Po měsících průtahů dorazilo první letadlo s keňskými policisty na Haiti. V zemi je uvedla keňská poradkyně pro otázky bezpečnosti a přivítal haitský premiér Garry Conille. „Věřím tomu, že stojíme před novým začátkem. Spolupracujeme s partnery na obnově kontroly nad naší zemí,“ řekl nový haitský premiér, který je ve funkci teprve od 3. června.

Situaci na Haiti označují mezinárodní organizace za nejzoufalejší od zemětřesení v roce 2010. Skoro pět milionů, takřka polovina obyvatel, má nouzi o potraviny. Sužuje je ekonomická krize, narušené dodavatelské řetězce i nepřízeň počasí, která ohrožuje novou úrodu. A ačkoli bylo hlavní město rozděleno do sfér gangů už dřív, v únoru začalo násilí ve velkém.

„Přístupové silnice do Port-au-Prince ovládají ozbrojené gangy. Přístav je dlouhodobě zavřený, byl vydrancovaný a zavřené je i letiště,“ popsal alarmující situaci v haitském hlavním městě ředitel haitské pobočky Světového potravinového programu Jean-Martin Bauer s tím, že Port-au-Prince se de facto stalo v posledních měsících ostrovem.

Násilí je všudypřítomné a vyhnalo z domovů přes 360 tisíc lidí. Ti přežívají v devíti stovkách zavřených škol, v divadle a dalších veřejných budovách. „Domovy nám vypálili a vyrabovali, proto jsme tady,“ říká jeden z nouzově ubytovaných, zedník Roman Ferre.

Předchozí mírové mise se potýkaly s kontroverzemi

Nový mírový sbor má tvořit dva a půl tisíce policistů z patnácti zemí – z Afriky, Karibiku, ale také Francie, Británie, Německa nebo Španělska. Předchozí mezinárodní mise na Haiti provázely kontroverze. Nepálští příslušníci zanesli na ostrov choleru a vyšetřování také prokázalo sexuální zneužívání stovek haitských dětí členy srílanského kontingentu. Haiti je ale v tak zlé situaci, že do nové mise vkládá skutečné naděje.

Kvůli odkladům vyprší roční mandát mise již v říjnu. A z 360 milionů dolarů na provoz velkou část blokuje americký Kongres. „Jestli jsou tu jen na dva tři měsíce nebo i na rok, tak to nestačí, protože pak spadneme zas do úplně stejných problémů,“ myslí si jeden z obyvatel Port-au-Prince Jean Louis Pierre. A dodává, že velkým problémem je identifikace příslušníků gangů.

Působení policistů z Keni navíc málem ani nezačalo, protože v době jejich odletu v Nairobi a dalších městech umírali lidé při masových protestech proti daňové reformě. Prezident ji nakonec nepodepsal, ale velká nespokojenost s chudobou a korupcí v africké zemi trvá nadále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled