Vláda v Peru vyhlásila kvůli protestům proti sesazení bývalého prezidenta Pedra Castilla na 30 dní výjimečný stav. Kabinet tak bude moct omezit svobodu shromažďování a další práva či případně povolat do ulic armádu, uvedla agentura EFE. Od neděle při protestech proti nové prezidentce Dině Boluarteové zemřelo sedm lidí.
Vláda v Peru vyhlásila na 30 dní výjimečný stav. Reaguje tak na protesty proti prezidentce
„Usnesli jsme se na výjimečném stavu v celé zemi kvůli násilným a vandalským činům a blokádám silnic,“ řekl ministr obrany Alberto Otarola. Dodal, že vyhlášení výjimečného stavu „znamená pozastavení svobody shromažďování, nedotknutelnosti soukromého obydlí a práva na svobodný pohyb“. Stav také umožňuje nasadit armádu společně s policií v ulicích. Vláda též zvažuje zavedení zákazu nočního vycházení.
Vláda už o víkendu zavedla výjimečný stav ve třech regionech, kde byly protesty nejsilnější. Nejnásilnější byly demonstrace v regionech Arequipa a Apurímac, kde od neděle zemřelo sedm účastníků protestů, uvedl úřad ombudsmanky. Demonstranti při protestech blokují na více místech silniční dopravu. V zemi se také staly případy rabování či útoků na sídla úřadů a policie. Kvůli protestům jsou ve známém turistickém městě Machu Picchu zablokováni turisté, uvedl starosta Darwin Baca.
Hra o bývalého prezidenta
Část Peruánců demonstruje od minulé středy, kdy parlament zbavil funkce prezidenta Castilla. Ten krátce před tím oznámil, že parlament rozpouští a že chce jmenovat vládu, která by vládla bez kontroly zákonodárců. Castillo byl následně zadržen a obviněn ze vzpoury a spiknutí, což ale odmítá. Jeho viceprezidentka Dina Boluarteová se stala novou hlavou státu. Demonstrující žádají také rozpuštění parlamentu a předčasné volby.
Boluarteová se snaží vyjít vstříc požadavkům demonstrantů zkrácením volebního období. Původně chtěla vládnout do řádného termínu voleb v roce 2026, v pondělí pak její vláda podala do parlamentu návrh zákona, který by svolal předčasné volby v dubnu roku 2024. Dnes prezidentka dala najevo, že by se volby mohly konat v prosinci příštího roku. Spoluobčany vyzvala ke klidu. Zkrácení volebního období musí schválit parlament změnou ústavy.
Ve čtvrtek má peruánský nejvyšší soud rozhodnout o žádosti státních zástupců, kteří by chtěli uvalit vazbu na Castilla na příštích 18 měsíců. Jeho obhájci usilují o propuštění bývalého prezidenta, kterému hrozí deset až 20 let vězení. Část latinskoamerických prezidentů vyzvala peruánské úřady, aby respektovaly Castillova práva na obhajobu. Mexiko mu nabídlo azyl.