Honduras ukončil diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a obrátil se k Číně

Honduras po mnoha desítkách let ukončil diplomatické styky s Tchaj-wanem, a otevírá si tím cestu k navázání vztahů s Čínou, uvedla v neděli agentura AP. Tchaj-wan na krok reagoval oznámením o ukončení diplomatických vztahů s Hondurasem. Asijskému ostrovnímu státu, který Čína považuje za jednu ze svých provincií, nově zůstává pouze třináct zemí, které uznávají jeho samostatnost.

Honduraské ministerstvo zahraničí na Twitteru uvedlo, že Tegucigalpa uznává pouze jednu Čínu a zároveň, že Tchaj-wan je neoddělitelnou součástí čínského území. Vztahy Tchaj-wanu s Hondurasem se datovaly už do čtyřicátých let minulého století. 

„Tchajwanský lid světu dokázal, že se nikdy nezalekne hrozeb. Spolupráce a vazby Tchaj-wanu se spojenci a podobně smýšlejícími zeměmi na společném prosazování mezinárodního blahobytu a bezpečnosti se budou jen prohlubovat, nikoliv snižovat,“ uvedla podle Reuters tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen a dodala, že Tchaj-wan nebude s Čínou soupeřit v „nesmyslné dolarové diplomacii“.

Také tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu pak podle agentury Reuters sdělil, že Honduras požadoval velké množství peněz. Už dříve se mluvilo o tom, že země chtěla 2,5 miliardy dolarů (55 miliard korun) za pokračování své dosavadní politiky, kdy uznávala ostrovní stát, a nikoliv pevninskou Čínu. „Tchaj-wan se nenechá zatáhnout do dolarové diplomacie s Čínou,“ řekl k tomu v týdnu Wu, který v neděli zdůraznil, že jeho země nepodlehne čínskému tlaku.

Peking pár hodin po jeho aktuálních slovech oznámil, že navázal diplomatické vztahy s Tegucigalpou. Příslušné komuniké podepsali ministři zahraničí obou zemí.

Spojené státy krok Hondurasu označily za rozhodnutí suverénního státu, zároveň ale varovaly před tím, že Čína často výměnou za diplomatické uznání slibuje, co nakonec nesplní. Washington také vyzval ostatní země k rozšíření vztahů s Tchaj-pejí.

Kroku středoamerické země v poslední době leccos naznačovalo. Například v tomto týdnu se honduraský ministr zahraničí Eduardo Enrique Reina vydal na návštěvu Číny s cílem podpořit navázání diplomatických vztahů s Pekingem. Tchaj-wan v reakci na to povolal do vlasti svou velvyslankyni v Hondurasu.

Čína se prý snaží uplatit středoamerické státy

Čína v posledních letech zesílila tlak na omezení mezinárodního vlivu Tchaj-wanu a tvrdí, že demokraticky spravovaný ostrov je čínským územím bez práva na udržování oficiálních vazeb s jinými státy.

Podle Tchaj-wanu se Čína snaží uplatit státy Střední Ameriky a Karibiku, aby s ostrovem omezily vztahy. V prosinci 2021 s Tchaj-wanem přerušila dlouholeté vztahy Nikaragua, která zároveň prohlásila, že ostrov je „nezcizitelnou součástí čínského území“. Vztahy s Tchaj-wanem v uplynulých letech ukončily také Salvador, Panama, Dominikánská republika či Kostarika.

Vliv Číny v Latinské Americe vzrostl za poslední desetiletí především jejími miliardovými investicemi do infrastrukturních projektů. Jen od roku 2005 poskytly čínské státní banky, jako na příklad Eximbank a Čínská rozvojová banka, devatenácti zemím Jižní a Střední Ameriky více než 140 milionů dolarů (přes tři miliardy korun), píše s odkazem na výzkum think tanku Diálogo Interamericano server vozdeamerica.com.

V případě Hondurasu se jednalo o výstavbu vodní přehrady čínskou společností SINOHYDRO, Peking na projekt zemi přispěl 300 milionů dolarů (zhruba 6,6 miliard korun).

Česko s ostrovem udržuje čilé kontakty

Česko se podobně jako většina států v otázce Tchaj-wanu drží politiky jedné Číny a oficiálně uznává jenom pevninskou Čínu. S ostrovem ale Česká republika navzdory protestům Pekingu udržuje čilé kontakty. Český prezident Petr Pavel si po svém zvolení v lednu telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen a tento týden zahájila návštěvu Tchaj-wanu předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Prezidentku Tchaj-wanu tento týden čeká cesta do Spojených států, kde se má setkat s předsedou americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym, a následná návštěva Guatemaly a Belize, s nimiž Tchaj-wan udržuje vztahy. Podle Josepha Wu je proto načasování honduraského prohlášení o navázání vztahů s Pekingem „velmi podezřelé“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 22 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...