Honduras po mnoha desítkách let ukončil diplomatické styky s Tchaj-wanem, a otevírá si tím cestu k navázání vztahů s Čínou, uvedla v neděli agentura AP. Tchaj-wan na krok reagoval oznámením o ukončení diplomatických vztahů s Hondurasem. Asijskému ostrovnímu státu, který Čína považuje za jednu ze svých provincií, nově zůstává pouze třináct zemí, které uznávají jeho samostatnost.
Honduras ukončil diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a obrátil se k Číně
Honduraské ministerstvo zahraničí na Twitteru uvedlo, že Tegucigalpa uznává pouze jednu Čínu a zároveň, že Tchaj-wan je neoddělitelnou součástí čínského území. Vztahy Tchaj-wanu s Hondurasem se datovaly už do čtyřicátých let minulého století.
„Tchajwanský lid světu dokázal, že se nikdy nezalekne hrozeb. Spolupráce a vazby Tchaj-wanu se spojenci a podobně smýšlejícími zeměmi na společném prosazování mezinárodního blahobytu a bezpečnosti se budou jen prohlubovat, nikoliv snižovat,“ uvedla podle Reuters tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen a dodala, že Tchaj-wan nebude s Čínou soupeřit v „nesmyslné dolarové diplomacii“.
Také tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu pak podle agentury Reuters sdělil, že Honduras požadoval velké množství peněz. Už dříve se mluvilo o tom, že země chtěla 2,5 miliardy dolarů (55 miliard korun) za pokračování své dosavadní politiky, kdy uznávala ostrovní stát, a nikoliv pevninskou Čínu. „Tchaj-wan se nenechá zatáhnout do dolarové diplomacie s Čínou,“ řekl k tomu v týdnu Wu, který v neděli zdůraznil, že jeho země nepodlehne čínskému tlaku.
Peking pár hodin po jeho aktuálních slovech oznámil, že navázal diplomatické vztahy s Tegucigalpou. Příslušné komuniké podepsali ministři zahraničí obou zemí.
Spojené státy krok Hondurasu označily za rozhodnutí suverénního státu, zároveň ale varovaly před tím, že Čína často výměnou za diplomatické uznání slibuje, co nakonec nesplní. Washington také vyzval ostatní země k rozšíření vztahů s Tchaj-pejí.
Kroku středoamerické země v poslední době leccos naznačovalo. Například v tomto týdnu se honduraský ministr zahraničí Eduardo Enrique Reina vydal na návštěvu Číny s cílem podpořit navázání diplomatických vztahů s Pekingem. Tchaj-wan v reakci na to povolal do vlasti svou velvyslankyni v Hondurasu.
Čína se prý snaží uplatit středoamerické státy
Čína v posledních letech zesílila tlak na omezení mezinárodního vlivu Tchaj-wanu a tvrdí, že demokraticky spravovaný ostrov je čínským územím bez práva na udržování oficiálních vazeb s jinými státy.
Podle Tchaj-wanu se Čína snaží uplatit státy Střední Ameriky a Karibiku, aby s ostrovem omezily vztahy. V prosinci 2021 s Tchaj-wanem přerušila dlouholeté vztahy Nikaragua, která zároveň prohlásila, že ostrov je „nezcizitelnou součástí čínského území“. Vztahy s Tchaj-wanem v uplynulých letech ukončily také Salvador, Panama, Dominikánská republika či Kostarika.
Vliv Číny v Latinské Americe vzrostl za poslední desetiletí především jejími miliardovými investicemi do infrastrukturních projektů. Jen od roku 2005 poskytly čínské státní banky, jako na příklad Eximbank a Čínská rozvojová banka, devatenácti zemím Jižní a Střední Ameriky více než 140 milionů dolarů (přes tři miliardy korun), píše s odkazem na výzkum think tanku Diálogo Interamericano server vozdeamerica.com.
V případě Hondurasu se jednalo o výstavbu vodní přehrady čínskou společností SINOHYDRO, Peking na projekt zemi přispěl 300 milionů dolarů (zhruba 6,6 miliard korun).
Česko s ostrovem udržuje čilé kontakty
Česko se podobně jako většina států v otázce Tchaj-wanu drží politiky jedné Číny a oficiálně uznává jenom pevninskou Čínu. S ostrovem ale Česká republika navzdory protestům Pekingu udržuje čilé kontakty. Český prezident Petr Pavel si po svém zvolení v lednu telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen a tento týden zahájila návštěvu Tchaj-wanu předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Prezidentku Tchaj-wanu tento týden čeká cesta do Spojených států, kde se má setkat s předsedou americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym, a následná návštěva Guatemaly a Belize, s nimiž Tchaj-wan udržuje vztahy. Podle Josepha Wu je proto načasování honduraského prohlášení o navázání vztahů s Pekingem „velmi podezřelé“.