Nejméně devět čínských letadel v bojové pohotovosti překročilo dělicí linii v Tchajwanském průlivu. Informovalo o tom ostrovní ministerstvo obrany, podle něj jde o neodůvodněné vojenské nasazení. Napětí narůstá v době, kdy se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen zastavila ve Spojených státech cestou za diplomatickými spojenci ve střední Americe.
Tchajwanská prezidentka je na návštěvě v USA, Čína protestuje
Horizont ČT24: Tchajwanská prezidentka v USA (zdroj: ČT24)
Zastávka na americké půdě je citlivá. „Dotýká se ohniska čínsko-amerických vztahů a může ovlivnit, jestli se ještě zhorší,“ uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
„Odhodlání Tchaj-wanu stát se globálním hráčem sílí. Vést Tchaj-wan do světa a přivést svět na Tchaj-wan je důležitým cílem naší vlády a vnější tlak nám v tom nezabrání,“ řekla prezidentka.
Příští týden – cestou domů ze Střední Ameriky – se Cchaj zastaví v Los Angeles. Má se setkat s předsedou americké Sněmovny reprezentantů. Podle varování Pekingu to může vést k vážné konfrontaci. „Znovu to dokazuje, že hlavní příčinou napětí v Tchajwanské úžině jsou pokusy tchajwanských úřadů spoléhat se na USA a usilovat o nezávislost, zatímco někteří lidé v USA chtějí zneužít Tchaj-wan proti Číně,“ uvedla k tomu mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Mao Ning.
Vztahy Spojených států a Číny jsou nejhorší od roku 1979, kdy Washington normalizoval vazby s Pekingem a přerušil oficiální diplomatické styky s Tchaj-pejí, připomněla zpravodajka Šámalová.
Spojené státy se nyní řídí politikou takzvané strategické nejednoznačnosti. Smyslem je podporovat Tchaj-wan a zároveň předcházet formálnímu vyhlášení nezávislosti i invazi. Udržují obě strany v nejistotě, jestli by v případě války zasáhly, v poslední době však Joe Biden otevřeně prohlásil, že by ostrovu pomohl.
Blíží se volby, Peking mění taktiku
Na Tchaj-wanu se blíží prezidentské volby a Peking mění taktiku. Ve snaze naklonit si veřejnost nabízí místo biče cukr. Ruší zákaz dovozu potravin. Na pevninu pozval bývalého prezidenta z opoziční strany, která je preferovaným partnerem k jednání. „Lidé na obou stranách průlivu jsou Číňané, potomci Žlutého a Rudého císaře. Na pevnině i na Tchaj-wanu bylo realizováno mnoho návrhů na budování národa, které byly otcům zakladatelům drahé,“ prohlásil bývalý prezident Tchaj-wanu Ma Jing-ťiou.
Opozici by ve volbách pomohlo, kdyby Peking změnil svůj obraz na Tchaj-wanu. Po letech vojenského zastrašování a ekonomického nátlaku má 61 procent veřejnosti pocit, že čínská vláda zaujímá vůči tchajwanskému lidu nepřátelský postoj, dodala zpravodajka.
Snaha o izolaci ostrova
Analytička ze Sinopsis Markéta Záhumenská soudí, že se obyvatelé Tchaj-wanu bojí jakýkoliv změn, a proto většinou chtějí udržet současný stav. Většina se jich cítí být ztotožněna s tchajwanskou, nikoliv čínskou identitou, řekla. „Domnívám se proto, že většina by si nyní nepřála sjednocení s Čínou a už vůbec si nepřejí nějaký ozbrojený konflikt.“
Čína se snaží zatlačit Tchaj-wan do mezinárodní izolace, proto protestuje proti návštěvám na ostrově či cestám jeho představitelů do zahraničí, jako nyní do USA. Záhumenská upozornila, že současná návštěva v USA je neoficiální a tak ani nemohla prezidentka překročit nějakou červenou linii, o které Čína mluví.
Tchaj-wan nyní oficiálně uznává jen třináct států, Číně se tak daří dostávat ho do určité izolace. Nedávno mu například vypověděl diplomatické vztahy Honduras. Peking se snaží přetahovat různé státy na svou stranu prostřednictvím slibů o velkorysých investicích. „Daří se jim to zejména u států, které nemají povědomí o hrozbách, které toto partnerství s Čínou může přinášet,“ dodala analytička.