Honduras ukončil diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a obrátil se k Číně

Honduras po mnoha desítkách let ukončil diplomatické styky s Tchaj-wanem, a otevírá si tím cestu k navázání vztahů s Čínou, uvedla v neděli agentura AP. Tchaj-wan na krok reagoval oznámením o ukončení diplomatických vztahů s Hondurasem. Asijskému ostrovnímu státu, který Čína považuje za jednu ze svých provincií, nově zůstává pouze třináct zemí, které uznávají jeho samostatnost.

Honduraské ministerstvo zahraničí na Twitteru uvedlo, že Tegucigalpa uznává pouze jednu Čínu a zároveň, že Tchaj-wan je neoddělitelnou součástí čínského území. Vztahy Tchaj-wanu s Hondurasem se datovaly už do čtyřicátých let minulého století. 

„Tchajwanský lid světu dokázal, že se nikdy nezalekne hrozeb. Spolupráce a vazby Tchaj-wanu se spojenci a podobně smýšlejícími zeměmi na společném prosazování mezinárodního blahobytu a bezpečnosti se budou jen prohlubovat, nikoliv snižovat,“ uvedla podle Reuters tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen a dodala, že Tchaj-wan nebude s Čínou soupeřit v „nesmyslné dolarové diplomacii“.

Také tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu pak podle agentury Reuters sdělil, že Honduras požadoval velké množství peněz. Už dříve se mluvilo o tom, že země chtěla 2,5 miliardy dolarů (55 miliard korun) za pokračování své dosavadní politiky, kdy uznávala ostrovní stát, a nikoliv pevninskou Čínu. „Tchaj-wan se nenechá zatáhnout do dolarové diplomacie s Čínou,“ řekl k tomu v týdnu Wu, který v neděli zdůraznil, že jeho země nepodlehne čínskému tlaku.

Peking pár hodin po jeho aktuálních slovech oznámil, že navázal diplomatické vztahy s Tegucigalpou. Příslušné komuniké podepsali ministři zahraničí obou zemí.

Spojené státy krok Hondurasu označily za rozhodnutí suverénního státu, zároveň ale varovaly před tím, že Čína často výměnou za diplomatické uznání slibuje, co nakonec nesplní. Washington také vyzval ostatní země k rozšíření vztahů s Tchaj-pejí.

Kroku středoamerické země v poslední době leccos naznačovalo. Například v tomto týdnu se honduraský ministr zahraničí Eduardo Enrique Reina vydal na návštěvu Číny s cílem podpořit navázání diplomatických vztahů s Pekingem. Tchaj-wan v reakci na to povolal do vlasti svou velvyslankyni v Hondurasu.

Čína se prý snaží uplatit středoamerické státy

Čína v posledních letech zesílila tlak na omezení mezinárodního vlivu Tchaj-wanu a tvrdí, že demokraticky spravovaný ostrov je čínským územím bez práva na udržování oficiálních vazeb s jinými státy.

Podle Tchaj-wanu se Čína snaží uplatit státy Střední Ameriky a Karibiku, aby s ostrovem omezily vztahy. V prosinci 2021 s Tchaj-wanem přerušila dlouholeté vztahy Nikaragua, která zároveň prohlásila, že ostrov je „nezcizitelnou součástí čínského území“. Vztahy s Tchaj-wanem v uplynulých letech ukončily také Salvador, Panama, Dominikánská republika či Kostarika.

Vliv Číny v Latinské Americe vzrostl za poslední desetiletí především jejími miliardovými investicemi do infrastrukturních projektů. Jen od roku 2005 poskytly čínské státní banky, jako na příklad Eximbank a Čínská rozvojová banka, devatenácti zemím Jižní a Střední Ameriky více než 140 milionů dolarů (přes tři miliardy korun), píše s odkazem na výzkum think tanku Diálogo Interamericano server vozdeamerica.com.

V případě Hondurasu se jednalo o výstavbu vodní přehrady čínskou společností SINOHYDRO, Peking na projekt zemi přispěl 300 milionů dolarů (zhruba 6,6 miliard korun).

Česko s ostrovem udržuje čilé kontakty

Česko se podobně jako většina států v otázce Tchaj-wanu drží politiky jedné Číny a oficiálně uznává jenom pevninskou Čínu. S ostrovem ale Česká republika navzdory protestům Pekingu udržuje čilé kontakty. Český prezident Petr Pavel si po svém zvolení v lednu telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen a tento týden zahájila návštěvu Tchaj-wanu předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Prezidentku Tchaj-wanu tento týden čeká cesta do Spojených států, kde se má setkat s předsedou americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym, a následná návštěva Guatemaly a Belize, s nimiž Tchaj-wan udržuje vztahy. Podle Josepha Wu je proto načasování honduraského prohlášení o navázání vztahů s Pekingem „velmi podezřelé“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Střelec v Kyjevě zabil šest lidí

Šest lidí zemřelo a dalších čtrnáct bylo zraněno, když útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva, informují ukrajinská média. Policie ho zastřelila v supermarketu, kam se uchýlil i s několika rukojmími a nedařilo se s ním vyjednávat. Podle generálního prokurátora Ruslana Kravčenka vraždil 58letý muž pocházející z Moskvy.
17:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejméně dvě obchodní lodě zasáhla palba u znovu uzavřeného Hormuzského průlivu

Teherán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem je pokračující americká námořní blokáda jeho přístavů, uvedlo podle agentury AFP velitelství íránských ozbrojených sil. Následně se nejméně dvě obchodní lodě dostaly pod palbu, když se pokusily průlivem proplout, napsala agentura Reuters s odkazem na bezpečnostní zdroje. Teherán průliv dočasně otevřel v pátek. Americký prezident Donald Trump v noci na sobotu řekl, že blokádu ponechá, pokud nebude s Íránem uzavřena mírová dohoda.
08:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Africký kontinent nelze dál drancovat a vykořisťovat, varoval papež v Angole

Papež Lev XIV. se v sobotu během své cesty po čtyřech afrických zemích sešel s angolským prezidentem Joaem Lourencem a přednesl svůj první projev. V něm podle agentury Reuters ostře kritizoval „despoty a tyrany“, kteří slibují bohatství, ale jejichž prázdné sliby vedou jen k utrpení a úmrtím. Vyzval také angolské představitele, aby prolomili „kruh zájmů“, který podle agentury AP po staletí drancoval a vykořisťoval africký kontinent.
před 2 hhodinami

V Maďarsku je sečteno, Tisza získala ústavní většinu 141 křesel

Po sečtení všech zbývajících hlasů odevzdaných v maďarských volbách získala Tisza ve 199členném parlamentu ústavní většinu 141 křesel. Strana Fidesz končícího premiéra Viktora Orbána bude mít v unii s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) v příštím volebním období pouze 52 poslanců. Do sněmovny se dostalo také krajně pravicové hnutí Naše vlast (Mi Hazánk) se šesti křesly. Ukázaly to konečné výsledky maďarského volebního úřadu po sečtení 100 procent hlasů.
17:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPavel navštívil chilskou observatoř. Češi tam mají vybavit největší teleskop světa

Prezident Petr Pavel zakončil svou cestu po Jižní Americe návštěvou chilské observatoře Paranal, nedaleko které staví vůbec největší optický teleskop na světě. Při té příležitosti byla představena dohoda o přístupu českých vědců do mezinárodního konsorcia ANDES, které právě nový gigantický teleskop vyvíjí. Češi by ho rádi vybavili spektrografem – přístrojem, který rozkládá světlo na jednotlivé vlnové délky. V budoucnu má pátrat na chilském nebi po obdobě planety Země.
před 3 hhodinami

Izraelská armáda vytvořila žlutou linii v Libanonu. Podobně jako v Gaze

Vytvoření takzvané žluté linie příměří v jižním Libanonu, která omezuje návrat tamních obyvatel, oznámila v sobotu izraelská armáda. Podobná linie funguje v Pásmu Gazy. Izraelští vojáci v uplynulý den již udeřili na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili. V sobotu během přestřelky na jihu Libanonu neznámí ozbrojenci zabili francouzského vojáka mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni.
14:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřela francouzská herečka Nathalie Bayeová, držitelka čtyř cen César

Ve věku 77 let zemřela francouzská filmová a divadelní herečka Nathalie Bayeová, informovala s odvoláním na její rodinu agentura AFP. Bayeová natočila přes osmdesát filmů a spolupracovala s hlavními tvůrci francouzské nové vlny Claudem Chabrolem, Francoisem Truffautem či Jeanem-Lucem Godardem. Za svůj život získala čtyři francouzské filmové ceny César.
před 10 hhodinami

VideoMigrantů zadržených za nelegální překročení hranice v Polsku výrazně ubylo

Polsko zaznamenalo výrazný pokles počtu nelegálního překročení hranice. Úřady zadržely až o 96 procent migrantů méně než před čtyřmi roky. Běžence podle Varšavy k hranicím posílá ruský a běloruský režim s cílem destabilizovat státy Evropské unie. Polsko přitom stále buduje ještě silnější bariéry a další opatření.
před 13 hhodinami
Načítání...